Artróza - (ne)úspěšná léčba kmenovými buňkami, aneb testování neověřené metody - propracovaný podvod na klienty

Ing. Zdeněk Rozehnal

Níže publikované informace jsem čerpal z webových stránek a doporučil jsem aplikaci kmenových buněk mé příbuzné, která zákrok absolvovala. Jak to dopadlo, taktéž v tomto článku průběžně popisuji.

Vědecká rada České lékařské komory na dotaz MUDr. Hnízdila: Mohu tuto metodu bez jakýchkoliv pochybností doporučovat svým pacientům? Odpověděla:

"Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že nikoliv." Více níže.

Kmenové buňky

Léčba poškozené chrupavky a kloubní artrózy pomocí vlastních kmenových buněk pacienta je nová technologie navazující na dosavadní pozitivní výsledky léčby artrózy ACP krevní plazmou. Pochází z USA a je schválena v České republice Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Postup léčby kmenovými buňkami je založen na miniliposukčním odběru asi 50 ml vlastní tukové tkáně v lokální anestezii a malého odběru krve k získání plazmy. Při ošetření dvou velkých kloubů je třeba odebrat asi 100 ml tukové tkáně. V 1 ml tukové tkáně se nachází 100 000 až 500 000 kmenových buněk, což je mnohokrát více než v kostní dřeni. Z tohoto lipoaspirátu se unikátním postupem izolují kmenové buňky v tkáňovém zařízení společnosti Cellthera v Brně, které bylo zaregistrováno 15.3.2013 Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Společnost Cellthera vyvinula vlastní originální postup přípravy kmenových buněk z tukové a pojivové tkáně. Ty jsou následně smíchány se speciálně upravenou krevní plazmou. Kmenové buňky s aktivovanými růstovými a protizánětlivými faktory jsou poté injekčně aplikovány přímo do postiženého místa (počítejte s časovou prodlevou aplikace od odběru - převoz do Brna do tkáňového zařízení a zpět), kde dochází k regeneraci a obnovení poškozených tkání. Jedná se o nenáročný ambulantní a zpravidla jednorázový zákrok. Do týdne údajně nemocný pocítí zlepšení, do tří měsíců se chrupavka obnoví.

Včasným užitím kmenových buněk by se mělo operaci předejít (například totální endoprotéza kyčelního kloubu), protože úspěšnost léčby kmenovými buňkami závisí na stupni postižení kloubu. Metoda je vhodná pro pacienty bez omezení věku, nemohou jí být léčeni pouze lidé s rakovinou nebo vážnou infekcí.

Zdravotní pojišťovny léčbu artrózy kmenovými buňkami v současné době nehradí (aplikaci kolagenového implantátu do kolenní chrupavky již hradí - více o nové metodě na konci tohoto článku), pacient zaplatí za odběr, zpracování a aplikaci injekce zpravidla 35.000,-Kč. Souběžně lze tuto metodu aplikovat až na čtyři klouby - například obě kolena a kyčle. Odběr se udělá naráz, stejně jako zpracování a aplikace. Cena za čtyři klouby tedy není čtyřnásobkem, ale navyšuje se za každý další kloub o 15.000,- Kč. Tedy 4 klouby současně 80.000,- Kč. Tyto ceny (listopad 2013) se týkají klinických pracovišť, které spolupracují se společností Cellthera:

• Brno - Revmacentrum MUDr.Mostera
• Ostrava - Arthro Bioterapy
• Pardubice - Medife

V Praze

• Poliklinika I.P.Pavlova - 38.000,- (+16.000 další kloub) Kč, nezávazná vstupní prohlídka zdarma, udělají Vám potřebné rtg při vstupné prohlídce - poplatek 30,- Kč, není zde problém provést zákrok již v prosinci 2013
• Arthro Biotherapy - 37.000,- (+15.000,-) Kč, nezávazná vstupní prohlídka 200,- Kč Navíc si musíte až před zákrokem zajistit rtg. snímek předmětného kloubu, či kloubů, při listopadové vstupní prohlídce objednání až na březen 2014

V Bratislavě

• Medissimo, MUDr. Jakub Rybár - cena pri jednom kĺbe je 1400 eur, pri dvoch 2000 eur

Ale pozor!

podle prim. Petera Hajduka z Aura Medical Clinic - "V případě třetího stupně postižení je pomoc také možná, nicméně tehdy je třeba provést alespoň tři aplikace s odstupem několika, například pěti měsíců." Tedy ne 35, ale minimálně 105.000,- Kč.

Další hráč - společnost Bioinova začne léčit kmenovými buňkami, očekává tisíce pacientů

Po pěti letech výzkumu je biotechnologická společnost Bioinova připravena přejít do praxe. Otevře v Teplicích své první komerční pracoviště, které bude nabízet pacientům léčbu kmenovými buňkami. Do dvou let pak plánuje společnost otevřít celkem deset pracovišť v Česku, z toho tři v Praze (červenec 2014).

Podle místopředsedy dozorčí rady společnosti Bioinova, je namístě tuto metodu označovat spíše jako podpůrnou terapii, která je vhodná zejména pro lehčí typy onemocnění kloubů. Léčba probíhá tak, že pacientovi je odebrána kostní dřeň z kyčelní kosti, následně je zpracována v laboratoři a získané buňky pak vpíchnuty do postiženého místa. Celý proces se má vejít do čtyřiadvaceti hodin. Zájemci o tento typ léčení také budou za zákrok platit. Cena jedné injekce bude 30 - 35 tisíc korun českých. (Stejné zvládne orálně  Celadrin,  ale za pár stovek).

Otázkou je, jestli VZP začne uvažovat o úhradě, či částečné úhradě této metody. Například na totální endoprotézu kyčelního kloubu se čeká až 2.5 roku. Cena zákroku a materiálu v nejlevnější variantě je o něco vyšší než léčba kmenovými buňkami, ale i několikanásobná v závislosti na kvalitě náhrady. Obvyklá délka pracovní neschopnost při nekomplikované variantě je 3 - 4 měsíce, nicméně níže uvedené možné komplikace s podstatně delší pracovní neschopností jsou varující. Uvádím nejaplikovanější náhradu.

Závažné komplikace u operací umělých náhrad kloubů postihnou 7,7 - 10% pacientů

Komplikace - totální endoprotéza kyčelního kloubu

• Během výkonu a po něm mohou vznikat komplikace peroperační, časné a pozdní. Patří mezi ně například poranění velkých cév, nervů, zlomení stehenní kosti, luxace endoprotézy, omezení hybnosti nebo nedostatečná funkce endoprotézy a mnohé další. Nejzávažnější komplikací je smrt pacienta při pulmonální embolii a infekce aloplastiky
• Prevence trombembolické nemoci a prevence infekčních komplikací jsou bezpodmínečně nutné. Optimální medikamentózní prevencí jsou frakcionované hepariny podané již před výkonem. Doporučuje se podávání medikamentózní prevence  po aloplastice velkých kloubů na dolních končetinách po dobu 6-12 týdnů  po operačním výkonu, způsob prevence se liší podle pracoviště
• Akutní infekce aloplastiky v přímé souvislosti s operací je poměrně vzácná. Počet akutních infekcí by neměl být vyšší než 1%. Častěji přichází infekce jako mitigovaná, pozdní, pacient nemá celkové ani lokální příznaky zánětu, často předchází období nebolestivosti a dobré funkce kloubu. Nejčastějším etiologickým agens je Staphylococcus epidermidis. Léčba je obtížná a nákladná, většinou postupujeme dvoudobě. V první době vyjmeme endoprotézu a léčíme zánět a ve druhé době za příznivých podmínek znovu implantujeme kloubní náhradu. Sanace infektu a dobré funkce kloubu dosáhneme u 80-90%  nemocných, náklady na léčení, opakované hospitalizace a dlouhodobé podávání antibiotik jsou však vysoké
• Nejzávažnější a nejpočetnější pozdní komplikací endoprotéz je aseptické uvolnění. Působením mikročástic polyetylénu, kovu nebo kostního cementu vzniká granulom z cizích těles. Růstem granulomu dochází k resorpci kosti na rozhraní implantátu a kosti a vzniku kostních  defektů. Cementované protézy se obvykle uvolňují lineárně - tzn., že mezi cementem a kostí vznikne vrstva vazivové tkáně patrná na rentgenogramu jako měkký lem  
• Problém reoperace uvolněné kyčelní endoprotézy je problémem náhrady kostních defektů. Při reoperaci použijeme často implantát větší velikosti, při rozsáhlých defektech je nutné použít alogenní kosti a případně kovové augmentační implantáty k armování acetabula. Pokud je to možné, doporučuje se při reoperacích používat bezcementované implantáty, někdy jsou nutné speciální revizní implantáty, jejichž cena přesahuje i 100 000 korun. Přitom je možné při dobrém technickém vybavení ošetřit i velmi závažné formy aseptického uvolnění endoprotézy kyčelního  kloubu

Léčba artrózy a onemocnění pohybového aparátu pomocí kmenových buněk - když ptáčka lapají...

Odpovídá prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D. (spolumajitel společnosti Cellthera)

Co se vlastně děje v těle pacienta, respektive v kloubu, do něhož byla provedena aplikace kmenových buněk?

Kmenové buňky mají dvě mimořádné schopnosti. Jednak možnost sebeobnovy, takže jejich potenciál je uchován do budoucnosti a jednak schopnost diferenciace, tj. změny v takový buněčný typ, který je v daném prostředí potřeba. V případě aplikace do kloubu opotřebeného artrózou dojde k přeměně kmenových buněk do buněk tvořících růstové faktory, které aktivně regenerují kloubní chrupavku, utlumí bolest související s jejím poškozením a aktivně napomáhají zlepšení výživy chrupavky. To vše kmenové buňky dokáží za minimálního přísunu kyslíku. Jestliže ve vdechovaném vzduchu je 21% kyslíku, pak v prostředí kloubu je pouze přibližně zastoupeno 1% kyslíku, což je optimální prostředí pro činnost kmenových buněk.

Je pravdou, že kmenové buňky dokážou obnovit artrózou poškozené chrupavky v kloubech?

Částečně jsem na to odpověděl v předchozí odpovědi. Je potřeba říci, že artrózou trpí 50% dospělé populace starší 50 let. Zátěž velkých kloubů (zejména kolena a kyčle) je pochopitelně vyšší u lidí s vyšší hmotností. Rozeznáváme 4 stupně artrózy, kdy stupeň č. 1 je nejlehčí forma a stupeň č. 4 je nejtěžší forma, u které je chrupavka je zcela zdevastovaná nebo již nepřítomná. Léčba kmenovými buňkami dosahuje nejlepších výsledků u stupně artrózy 1-3. U stupně 4, kdy již v podstatě není z čeho chrupavku regenerovat, vyžaduje zpravidla chirurgické řešení. Je ovšem pravda, že i kandidáti na totální endoprotézu (umělou náhradu) kyčelního nebo kolenního kloubu byli úspěšné léčeni pouhou aplikací kmenových buněk do kloubu a tento nepříjemný zákrok vůbec nemuseli podstoupit. Navíc operace velkých kloubů je zatížena podstatně vyšším rizikem komplikací než aplikace kmenových buněk, která spočívá v jediné injekci do kloubu (u těžších forem artrózy lze uvažovat o druhé injekci v odstupu 6-24 týdnů, ale asi 80% pacientů je úspěšně léčeno jedinou injekcí).

Jaké zkušenosti s touto metodou mají v zahraničí a k jakým výsledkům se dopracovali?

Nejvíce zkušeností pochází z amerických pracovišť, z Austrálie a Jižní Ameriky a některé odkazy lze nalézt na našich webových stránkách www.cellthera.cz

Na poslední mezinárodní konferenci pořádané 3. května 2012 ve městě Hollywood (nikoliv filmový Hollywood v Kalifornii), Florida, USA společností International Cellular Medicine Society byly prezentovány výsledky týmu dr. Centena u více než 500 takto léčených pacientů. Více než 80% pacientů udalo podstatné výrazné zlepšení kvality života, odstranění bolesti, zlepšení pohyblivosti, možnost obnovení sportovní činnosti. Pacienti s těžším stupněm artrózy, kterým byla jejich původním ortopedem navrhována totální endoprotéza kyčelního nebo kolenního kloubu, byli rovněž úspěšně léčeni kmenovými buňkami tak, že operaci vůbec nemuseli podstoupit, nebo ji alespoň oddálili o více než 1 rok.

Podobné výsledky s léčbou artrózy byly prezentovány v loňském roce na konferenci IFATS (International Federation for Adipose Therapeutics and Science; www.ifats.org) u stovek pacientů a tisíců zvířat (zejména psů a koní).

Kdy budete hodnotit výsledky metody v ČR?

Předpokládáme, že vyhodnocení efektu léčby je možné minimálně po jednom roce od podání kmenových buněk.

Vyvinete snahu jednat se zdravotními pojišťovnami ohledně úhrady zákroku z pojistného?

Zatím se nejedná o standardní léčebný postup, ale o novou léčebnou metodu zaváděnou v České republice. Jestliže zkušenosti s totální endoprotézou jsou v současné době zdokumentovány u tisíců pacientů, včetně vedlejších nežádoucích účinků, naše zkušenosti jsou zatím od desítek pacientů. Podobně jako si našla své místo léčba artrózy pomocí krevní plazmy obohacené o krevní destičky a hlavně originální patentovaná krevní metoda léčby pod názvem Orthokine, věříme, že brzy si najde místo i léčba kmenovými buňkami a bude možné vyjednávat podmínky úhrady zdravotními pojišťovnami. Nyní nám jde především o potvrzení bezpečnosti a léčebného efektu kmenových buněk. Je logické, že zdravotní pojišťovny se chovají ekonomicky a pragmaticky. Pokud ukážeme, že tato nová léčebná metoda je účinná a přitom není zatížena závažnými vedlejšími účinky, je finančně mnohem méně náročná než operace, je logické, že v indikovaných případech budou zdravotní pojišťovny takovému způsobu léčby nakloněny.

Tato metoda je vhodná pouze u velkých kloubů, anebo bude použitelná třeba u bolestí zad?

Nejvíce zkušeností celosvětově je s léčbou velkých kloubů. Existují ale i pracoviště, která léčí také bolesti zad související např. s vyhřezlou meziobratlovou ploténkou v počátečním stadiu. Jedná se však o speciálně kultivované kmenové buňky v laboratoři, což česká legislativa zatím neumožňuje bez zastřešení v režimu klinické studie. Jinak jsou velmi dobré zkušenosti s léčbou kloubů postižených zánětem (artritidou, lidově revmatismem), pokud se jedná o jeden nebo několik, zpravidla větších kloubů. Zde se využívá protizánětlivého efektu kmenových buněk a samozřejmě již výše popsané schopnosti regenerace kloubní chrupavky.

Mezinárodní poznatky

Poznatky o léčbě artrózy kmenovými buňkami zazněly na mezinárodní konferenci International Cellular Medicine Society, která se konala v květnu 2012 v USA. Dr. Centeno z klinického pracoviště Centeno - Schultz Clinic, Colorado, prezentoval výsledky desetileté práce související s preklinickým a klinickým výzkumem aplikací kmenových buněk při léčbě artrózy velkých kloubů s níže uvedenými poznatky:

• bylo sledováno 339 pacientů s artrózou II.-IV. stupně léčených vlastními kmenovými buňkami po dobu 3 měsíců až 4 let. Navíc u 50 z nich bylo prováděno opakované sledování s pomocí zobrazovacích vyšetření magnetickou rezonancí
• výsledky ukázaly podstatné zlepšení klinického stavu spojeného s ústupem bolesti, zlepšením nebo úplnou úpravou chůze, což bylo prokázáno objektivním zlepšením na magnetické rezonanci postižených kloubů
• u pacientů s nejtěžším - IV. stádiem artrózy kyčelního nebo kolenního kloubu, kterým byla doporučena totální náhrada,  bylo dosaženo zlepšení léčbou kmenovými buňkami. Dokonce 66% kandidátů na náhradu kolenního kloubu a 79% kandidátů náhrady kyčelního kloubu z celkového počtu 200 pacientů bylo pomocí kmenových buněk natolik zlepšeno, že nebylo nutno přistoupit k další invazívní chirurgické léčbě. Pouze 5 pacientů s postižením kolenního kloubu a 12 pacientů s postižením kyčelního kloubu z výše uvedených 200 pacientů muselo podstoupit umělou náhradu postiženého kloubu po 1-2 letech od aplikace kmenových buněk
• aplikace kmenových buněk je velice bezpečná, mnohem bezpečnější než podstoupení operace umělé náhrady velkého kloubu, která je zatížena závažnými vedlejšími účinky v 7,7%-10% případů (dle zveřejňovaných údajů). Tyto závažné vedlejší účinky vyplývají zejména z komplikací po chirurgické operaci spojené s totální náhradou velkého kloubu – infekce v místě kloubu i systémové infekce – sepse, vznik žilní trombózy a následné život ohrožující plicní embolie, komplikovaná a zdlouhavá rehabilitační péče, výrazná bolestivost po operaci vyžadující opakované podávání velkých dávek analgetik, které dále poškozují a zatěžují vnitřní orgány (játra, ledviny, žaludek), nutnost celkové anestézie, která je nevhodná nebo nepřípustná pro kardiaky a starší pacienty. Dlouhé čekací doby před operací v řádu měsíců až let dále zhoršují utrpení pacientů s artrózou
• žádné z výše uvedených vedlejších účinků nebyly pozorovány v případě léčby artrózy pomocí kmenových buněk v souboru 339 léčených pacientů. V průběhu sledování se nevyskytl ani jeden případ rakoviny, ani jeden případ infekční komplikace v souvislosti s podáním kmenových buněk. Mírné vedlejší účinky u méně než 5% pacientů v podobě přechodné ztuhlosti a bolestivosti kloubu v prvních dnech po aplikaci odezněly během několika dnů bez nutnosti podání nesteroidních analgetik / antirevmatik. Jiné závažné vedlejší účinky spojené s léčbou kmenovými buňkami nebyly pozorovány
• vedle klinického přínosu je také nezanedbatelný přínos ekonomický. Jestliže klasická operace spočívající v totální náhradě velkého kloubu a následná rehabilitační a celková léčebná péče vyžaduje částky v řádu statisíců Kč, pak léčba vlastními kmenovými buňkami včetně následné péče se pohybuje v řádu desetitisíců Kč na pacienta.

Jaká očekávání mohou mít pacienti, kteří podstoupili aplikaci kmenových buněk do kloubů postižených artrózou? - podstatně jiný pohled

odpovídá prim. MUDr. Peter Hajduk z Aura Medical Clinic

V zásadě platí, že čím nižší stupeň artrózy, tím lepší reakce. Kmenové buňky v kloubu vyvolají hned několik reakcí. Dlouhou dobu byli odborníci přesvědčeni, že poškozená hyalinní chrupavka je neopravitelná. Poslední výzkumy ale ukazují, že tomu tak úplně není. A tím máme určitý základ, o který se můžeme opřít a pozdržet progresi artrózy třeba o deset let. A je přece rozdíl, jestli jdete na nějakou vážnější operaci ve třiceti letech, nebo až v padesáti. Tedy jedním z realistických výsledků léčby u artrózy prvního stupně je její výrazné zpomalení, dokonce bych si dovolil říct až reverze stavu. V případě prvního stupně může dojít až k takovému zlepšení, že nemocný bude deset let fungovat úplně bez problémů a třeba i v rozumné míře sportovat. Když je artróza pokročilejší, jsme rádi, když proces výrazně zpomalíme.

V případě třetího stupně postižení je pomoc také možná, nicméně tehdy je třeba provést alespoň tři aplikace s odstupem několika, například pěti měsíců!!!

Za úspěch pak považujeme, že se nám povede udržet kvalitu života na určitém stupni. Nelze se domnívat, že ze třetího stupně artrózy uděláme stupeň druhý, nebo dokonce první. Ale snížíme bolestivost, zlepšíme rozsah pohybu, klesne spotřeba léků a tím celkově stoupne kvalita života. Vhodné je také doplnit aplikaci kmenových buněk do kloubu metodou PRP – tedy aplikací vlastní krevní plazmy.

Poznatky pacientů po aplikaci kmenových buněk - ukázka manipulace

Více: https://www.lecbakloubu.cz/bolesti-kloubu-lecba/reference/dopisy-pacientu/

25. 6. 2013 - Muž, 50 let, artróza kolene III. stupně

Dobrý den,
promiňte, že píši až po tak dlouhé době od zákroku, ale chtěl jsem se ujistit, že bude mít déletrvající účinnost. Zatím je vše v naprostém pořádku a úleva od bolesti jak při chůzi tak i při spánku (při mé golfové aktivitě) je stále na stejné a neměnící se úrovni. Je mi 50 roků a jsem 10 týdnů po aplikaci kmenových buněk do kolene s artrózou II-III. stupně.

Velké poděkování a přání hodně zdraví Vám přeje Milan K.

22. 5. 2013 - Muž, artróza obou kolen

Vážený pane doktore, před téměř rokem (4 červenec 2012) jsem postoupil aplikaci kmenových buněk do obou kolen.

Prozatímní výsledky jsou následující:

Před aplikací

A) pravé koleno - diagnóza (artróza III) silná bolest při stoupání po schodech, bolest při dlouhodobé chůzi, bolest a strnutí při dlouhodobém cestování v sedě.

B)levé koleno - diagnóza (úraz před 30-ti lety při kopané, roztržený meniskus, přetržené křížové vazy, silná artróza) tři operace kolena. Bolest při chůzi která přetrvávala i při delším odpočinku, silná bolest při stoupání po schodech, silná bolest při přetočení kolena a to i při spánku. Při otočení mne bolest vzbudila, přestal jsem hrát golf.

11 Měsíců po aplikaci

A) pravé koleno bez omezení a bolesti.

B) Levé koleno občas slabší bolest při chůzi ze schodů, spánek nenarušuje, při dlouhodobé chůzi (nad 8km ) střední bolest, která mizí po kratším odpočinku. Při extrémním vytočení kolena střední bolest. Jsem opět schopný hrát golf (i když po delší přestávce ne zrovna dobře), který je náročný na chůzi (6-10km) a na natočení kolena při odpalu míčku.

Zdá se, že blahodárně působí jízda na kole a rotopedu s malou zátěží.

S pozdravem

Ing J. O., Prostějov
 
3. 5. 2013 - Muž Artróza 2. stupně

Rád bych touto cestou poděkoval panu doktorovi Lukáčovi za provedený zákrok kolen s kmenovými buňkami. Po diagnostikované Artróze 2. stupně, několika operacích menisků (na pravé noze jsem byl 2x) a přetrvávajících bolestech v pravém koleni jsem oslovil MUDr. Lukáče, zda bych mohl podstoupit na jeho klinice v Ostravě tuto operaci. Je mi 45 roků, od dětství jsem vrcholově sportoval, a protože sport miluju a chci jej dále provozovat (lední hokej a tenis), potřebuji se samozřejmě pohybovat a u těchto sportů dostávají nejvíce zabrat kolena. Po prodělané operaci jsem šel po cca měsíci znovu na led, jenže bolest se při větší zátěži vracela, i když jsem jedl kloubní preparát Condrosulf, doporučený panem doktorem. Je to cca půl roku po operaci a po pravdě pravé koleno není úplně 100% a bolest se občas ozve, ale je to mnohem lepší a na moje rekreační sportování a běžný pohyb to stačí. Zlepšila se i chůze do a ze schodů. Takže pane doktore ještě jednou mockrát děkuji a přeji mnoho dalších spokojených klientů.

Petr Krejčiřík, Olomouc

27. 3. 2013 - Žena 58 let, artróza kyčelního kloubu, 5.týden po aplikaci kmenových buněk

Asi před půl rokem mě začal bolet pravý kyčelní kloub (podle RTG artróza III.stupně), po půlhodince hodince chůze jsem nemohla jít bez kulhání. Jako průvodkyně turistů jsem se samozřejmě nechtěla s kulháním smířit, ale do endoprotézy se mi také ještě nechtělo. Hledala jsem proto nějaké jiné řešení a dozvěděla jsem se o léčbě kmenovými buňkami. Po konzultaci s MUDr. Ladislavem Lukáčem jsem se rozhodla to zkusit. Pan doktor mi vše perfektně vysvětlil, zákrok byl bezbolestný a bezproblémový, ani večer jsem si nepotřebovala vzít nic na bolest, jen mě dva dny trochu bolelo břicho, asi jako když člověk začne po několika měsících opět cvičit. Týden jsem se šetřila, byla doma a popocházela o berlích, pak jsem postupně začala chodit na delší a delší procházky.

Teď jsem pátý týden po aplikaci kmenových buněk a cítím se stále lépe. O kloubu sice vím, ale určitě se nedá mluvit o nějaké bolesti a hlavně nekulhám a také pohyblivost je mnohem větší.

Jak vím od pana doktora, stav se bude i nadále zlepšovat, je to záležitost týdnů a měsíců, takže se velmi těším na vše další.

Chtěla bych moc poděkovat panu MUDr.Lukáčovi a jeho týmu za šíření této nové metody a přeji co nejvíce spokojených pacientů!

O.K., Praha

Povšimněte si, tkáňové zařízení společnosti Cellthera v Brně, kde se unikátním postupem izolují kmenové buňky, bylo zaregistrováno až 15.3.2013 Státním ústavem pro kontrolu léčiv, ale většina "poznatků" pacientů na https://www.lecbakloubu.cz/bolesti-kloubu-lecba/reference/dopisy-pacientu/ vychází z aplikace kmenových buněk před tímto datumem ...

Osobní poznatky z léčby mé příbuzné kmenovými buňkami - takže realita

Má příbuzná je štíhlá s pravidelným pohybem, nicméně své problémy s artrózou obou kolen (2.až 3.stupeň) si způsobila také tím, že se nechala zblbnout "cholesterolem" a značně omezila příjem potravin, jak jí doporučil ošetřující lékař. Výsledek? Nedostatek živin. V posledních 5 letech užívala různé doplňky stravy s výsledkem - stav se nezhoršil, přičemž naposledy cca půl roku užívala Cemio Kamzík kolagen a nastalo určité zlepšení. Jedno z kolen má operované, laparoskopicky byl před 5 lety odstraněn malý úlomek.

Podpis "Poučení"

(níže "Poučení a informovaný souhlas pacienta s léčbou autologním buněčným přípravkem zpracovaným z pojivové a tukové tkáně - buňky stromální vaskulární frakce", který má příbuzná musela před aplikací kmenových buněk do kolen podepsat. Vzhledem k tomu, že u ní nedošlo ke ztrátě hybnosti kloubů, tak dopadla relativně dobře.)

V "Poučení", které má příbuzná obdržela není ani zmínka o té skutečnosti, že tato metoda není úředně uznaná a řádně klinicky otestovaná

Jaké jsou možné komplikace a rizika podání kmenových buněk (buněk - stromální vaskulární frakce - SVF)

• Alergické reakce

se mohou vyskytnout při podání lokálního anestetika, desinfekčního prostředku nebo náplasti v souvislosti s podáním kmenových buněk. Projevem alergické reakce může být zarudnutí kůže, otoky, svědění nebo nevolnost. Zřídka také vážné komplikace, jako jsou poruchy dechu, křeče, poruchy srdečního rytmu a krevního tlaku vedoucí až k život ohrožujícímu šoku.

• Infekční komplikace

se mohou rozvinout po výkonu v podobě časné nebo pozdní infekce s projevem lokálním - zánět kůže a dalších měkkých částí, včetně cév a nervů nebo jako organizovaný zánět v podobě abscesu. Infekce může mít i celkový projev s alterací celkového stavu.

• Trombo-embolie, tuková embolie

při imobilizaci pacienta po výkonu může dojít k rozvoji flebotrombozy a plicní embolie.

• Poranění okolních struktur (například svalů, šlach, cév a nervů)

při aplikaci buněk SVF může dojít k poranění malých kožních nervů a přechodně k výpadkům citlivosti kůže v určitých oblastech. Krevní výron kloubu může vzniknout po aplikací buněk SVF do blízkosti artroticky změněného kloubu.

• Infekce kloubu

může vzniknout po aplikaci buněk SVF do blízkosti artroticky změněného kloubu. Může se projevit otokem, bolestivostí, zarudnutím, ale i celkovou alterací stavu. Může i přes intenzivní léčbu trvat dlouhou dobu, prodloužit tak celkovou léčbu a může dojít k omezení, až ztrátě hybnosti v kloubu či vzniku píštělí.

Takže ano. Začátkem měsíce února 2014 podstoupila má příbuzná léčbu obou kolen kmenovými buňkami. Během prvních 30 dnů od aplikace nezaregistrovala žádnou pozitivní změnu, naopak při chůzi ze schodů poprvé po měsíci pocítila v jednom z kolen zhoršení stavu, nicméně toto může být způsobeno určitým "šetřením", jak jí bylo doporučeno. Jsem zvědav, jak se stav bude vyvíjet dále, protože pacientka je štíhlá, prakticky bez medikace, se střední artrózou, s dobrým imunitním systémem, prostě ideál pro obnovu chrupavek kmenovými buňkami... Nejpozději začátkem dubna opět popíši stav. Doufám, že to není obchod s iluzí za více než 50.000,- Kč.

Poznámka: zvláštní je, že na faktuře za ošetření není uvedena specifika zákroku, rozuměj ani slovo o kmenových buňkách (buňkách  stromální vaskulární frakce).

5 týdnů od aplikace kmenových buněk - stav jako před zákrokem (zhoršení stavu v jednom koleni bylo dočasné).

Řízená rehabilitace ve zdravotnickém zařízení

• měla být zahájena po 2 týdnech od aplikace kmenových buněk - dle předaného písemného materiálu zdravotnického zařízení
• reálně má být zahájena 9.týdnem od zákroku

8 týdnů - žádné zlepšení, kontrola ve zdravotnickém zařízení - podle lékaře rehabilitace není potřeba, protože kolena jsou uvolněna, na zlepšení je třeba počkat půl roku - nevím na co, když se nic nezměnilo. Na stránkách https://www.cellthera.cz/caste-otazky/ je uvedeno: "trvalý efekt je zpravidla patrný po 2 měsících po zákroku"

9 týdnů - stále bez projevu zlepšení, tedy žádný efekt (již je evidentní - 2 kolena najednou byla chyba, osobně jsem doporučoval ošetřit kmenovými buňkami pouze jedno koleno)

Vzhledem k nulovému účinku jsem se pozeptal po známých, jestli neznají někoho, kdo toto absolvoval,. Říkal jsem si nejméně 4:1, že najdu člověka s pozitivními zkušenostmi vzhledem k tomu, jak jsou kmenové buňky versus klouby na stránkách poskytovatelů předmětné lékařské péče velice pozitivně hodnoceny. Našel jsem paní, střední stupeň artrózy, 7 měsíců od aplikace - žádný efekt, vyhozené peníze. Doufám, že teď najdu nejméně ty 4 pozitivní.

10 týdnů - žádný náznak zlepšení

11 týdnů - beze změny, bez kontaktu s osobou s pozitivními zkušenostmi po aplikaci kmenových buněk

Nejsem blbec, abych po 11 týdnech nepochopil neúspěšnost této "léčby" u mé příbuzné. Co dál. Určitě zkusíme Celadrin, ale až od července 2014, aby bylo jasno o záporném efektu aplikace kmenových buněk, o Celadrinu níže MUDr. Šafránek. Každopádně MUDr. Šafránek má pravdu v tom, že všechny ostaní produkty na klouby mají maximálně udržovací efekt, protože má příbuzná je užívala přes 10 let a k zásadním pozitivním změnám nedošlo, naopak došlo k zhoršení.

Nicméně v hledání řešení mně ťuklo, před rokem jsem publikoval článek MVDr. MUDr. Walacha - odstavec z článku následuje:

Další oblastí kde nám lékaři dluží informace, je operativní léčení kloubů. V roce 1993 zveřejnila Harvardská universita ve spolupráci s tamní vojenskou nemocnicí výsledky experimentu týkajícího se léčení zánětu kloubů. Při tomto experimentu byla vybrána skupina lidí, kteří nevykazovali žádný pokrok při tradiční léčbě. Tato tradiční léčba se sestávala z injekcí, podávání kortizonu, pregnizonu, podávání léčiv a fyzikální terapie s jediným výsledkem: nutná operativní výměna kloubů. Lékař pověřený vedením experimentu shromáždil pacienty a oznámil jim, že vojenská nemocnice hledá dobrovolníky, kteří by byli ochotni snášet bolesti po dalších maximálně devadesát dnů a byli by ochotni podrobit se novému druhu léčby. K tomuto pokusu se přihlásilo 29 dobrovolníků a léčba spočívala v podávání lžíce sušených kuřecích chrupavek každé ráno spolu se snídaní. Podle této zprávy zánět a bolesti ustoupily po deseti dnech a po třech měsících došlo k úplnému obnovení funkce kloubů.

Hodí se ještě napsat:

Je zajímavé, že veterináři vědí jak předejít a někdy i vyléčit řadu nemocí u zvířat jednoduše a levně pomocí správné výživy

                                                                                         MVDr. MUDr. Joe Wallach

Doplním:

Logické, zvíře musím prodat s co nejmenšími náklady na něj, ale člověka ne, na něm musím vydělat co nejvíce dokud žije

Více: 

• Dr. Wallach - Priciny-nemoci-predcasne-starnuti-a-zpusoby-jak-obojimu-predchazet/

Takže utajují se informace o jednoduchém léčení? Pokud ano, tak farmafirmy vydělávají neoprávněně minimálně stamiliony ročně, protože kuřecí chrupavka je levná. Nicméně jsou zde dva problémy. Je možná kvalita kuřecích chrupavek v současnosti stejná jako ty, které byly použity v devadesátých letech minulého století (krmení hormony a antibiotiky). Druhý, lze tento produkt koupit? Možná pro psy a levně. No a další následný finanční efekt pro farmakorporace - aplikace kmenových buněk, kolenní a kyčelní náhrady ...

Hydrolyzovaný kuřecí kolagen typ II obsahuje "Kloubní SuperMix" - Celadrin Locomotive, produkt níže

12 týdnů - z vnější strany levého kolene tlak, někdy bolest například po delším sezení na židli a po probuzení. Po 5 minutách problém odeznívá, nicméně existuje nebezpečí pádu. Naopak po hodině pohybu ztuhlé, těžké nohy, což před aplikací kmenových buněk nebylo.

13 týdnů - stav nezměněn, 2 kontakty - léčba velkých kloubů kmenovými buňkami bez pozitivního efektu

14 týdnů - zhoršený stav nadále

15 týdnů - 54.000,- Kč nateklo bílým plášťům bez jakéhokoliv pozitivního efektu po aplikaci "čehosi"do kolen. Nicméně nejde jen o peníze, ale hlavně o absolutní ztrátu důvěry v tuto metodu ze strany mé příbuzné a částečně v lékaře. Po přečtení web.stránek byla nadšená z úspěšnosti této metody a teď je velice zklamaná a cítí podvod. Pokud bych před jejím ošetřením znal názor prim.Hajduka a stanovisko Vědecké rady ČLK (viz níže), tak bych jí aplikaci kmenových buněk rozmluvil. Doporučuji velice zvážit a spíše se řídit zkušeností dr.Hajduka - III.stupeň artrózy - minimálně 3 aplikace kmenových buněk s odstupem několika měsíců - navíc je vhodné doplnit aplikací vlastní krevní plazmy...

16 týdnů - stav hodnotí u obou kolen jako horší ve srovnání se stavem před aplikací kmenových buněk do kolen - méně ujde, má větší bolesti a registruje pocit nestability. Opakovat zákrok nechce, raději pojede do lázní, kde má záruku zlepšení stavu

Červen 2014 - zhoršení stavu levého kolena, bolest se zvýšila natolik, že dochází k probouzení

Červenec 2014 - kontrola, vzhledem k neuspokojivému stavu lékařem doporučeny injekce Diprophosu, pacientkou prozatím odmítnuto, protože DIPROPHOS patří do skupiny léků, známých jako kortikoidy. Další kontrola v září

29.července 2014 - nasazen Celadrin Lokomotive, Celadrin 1 kapsle ráno, Kloubní mix 2 tablety večer - 14 dnů, potom 1 tableta. Po využívání Kloubního mixu pouze Celadrin 1+1. Dávka cca na 3 měsíce (Celadrin Lokomotive 60+60 kapslí/tablet, Celadrin extra silný 60 kapslí)

10.září 2014 - po Celadrinu došlo ke znatelnému zlepšení, příbuzná po 44 dnech jeho aplikace hodnotí stav kolen jako před aplikací kmenových buněk (bolest z velké části odezněla a stabilita se zlepšila). Plánovanou kontrolu v měsíci září ve zdravotnickém zařízení aplikující kmenové buňky pokládá za ztrátu času. Zásadně odmítá aplikaci DIPROPHOSU, který může snižovat bolest pouze na několik měsíců, ale neřeší příčinu jako Celadrin. Nicméně ji mohli aplikovat pouze Diprophos za 200,- Kč a nemuseli jí zhoršit zdravotní stav obou kolen aplikací kmenových buněk "Cellthera" a připravit jí o 54 000,- Kč a důvěru ve zdravotnictví

Nabízí se tyto otázky:

• společnost Cellthera "vyvinula vlastní originální postup přípravy kmenových buněk" z tukové a pojivové tkáně - pouze v jejím zařízení v Brně se izolují kmenové buňky pro aplikaci - je tato vyvinutá metoda spolehlivá, vychází kvalitní produkt? Je "nový originální postup" stejně účinný ve srovnání s aplikovaným v USA? Kde byly ostravským pacientům "připravovány" kmenové buňky před 15.3.2013? Poslední kladná recenze v dubnu 2014 na stránce https://www.lecbakloubu.cz/bolesti-kloubu-lecba/reference/dopisy-pacientu/ je z 20.8.2013
• Jaká je časová stabilita vyrobeného produktu, když se zpravidla převáží na vzdálenost stovky kilometrů před aplikací? V případě mé příbuzné byl dopraven opožděně
• byly mé příbuzné skutečně aplikovány kmenové buňky? Nebyl to podvod? Pochopitelně nepozná, co jí aplikují do kolene (jsem zvědav na rtg. snímek kolen, jestli alespoň částečně dorostou chrupavky, podle odborné literatury mají dorůst za 2-3 měsíce)
• proč na faktuře za zákrok nebyla uvedena přesná specifikace lékařského zákroku, pouze "Fakturujeme Vám operační zákrok" (bojí se soudního sporu?)
• proč nedostane pacient písemné potvrzení o izolaci jeho kmenových buněk v zařízení Cellthera? Omezila by se možnost podvodu ze strany zdravotnického zařízení aplikujícího kmenové buňky
• není to podvod z hlediska počtu aplikací kmenových buněk + krevní plazmy? MUDr. Michálek (spolumajitel společnosti Cellthera) uvádí u 80% ošetření pouze jednu injekci, u zbytku dvě injekce a navíc bez aplikace krevní plazmy. Ošetřuje dr. Michálek a spol. v Kartouzské (poliklinika I.P.Pavlova) především 1.stupně artrózy? V opačném případě by cena by mohla být za jeden kloub značně vyšší - 150 000,- Kč. Publikované úspěchy u artróz 2.-3., 3. a 4.stupně, což předpokládám jsou pouze s jednou aplikací kmenových buněk?

Požadujte po zdravotnickém zařízení před aplikací kmenových buněk písemný doklad od společnosti Cellthera o jejich izolaci  z Vaší  tukové tkáně!

Kontrolujte i množství dodané krevní plazmy s kmenovými buňkami, pokud se jedná o více než jeden kloub!

Přece Vy platíte minimálně 35.000,- Kč za jeden kloub! Ne pojišťovna

Pokud ošetřující lékař před aplikací kmenových buněk neinformoval pacienta o tom, že tato metoda není úředně uznaná a řádně klinicky otestovaná

Podle právníka "Platformy zdravotních pojištěnců" Ondřeje Dostála je lékař povinen pacienta o veškerých perspektivách léčby poučit. Platí to i pro metody, které jsou lékařem vnímány jako alternativa. Odborník musí pacienta poučit, že jde o metodu experimentální. Musí přitom zmínit všechny přínosy a rizika, které daná metoda má, a musí přitom vycházet z ověřených zdrojů.

Pokud to neudělá, hrozí mu za porušení zákona pokuta půl milionu korun – a to od orgánu, který zdravotnické zařízení zaregistroval, například od kraje. Kromě toho má pacient možnost vymoci odškodnění.

Lékař jednal protiprávně a plně odpovídá za škodu, zvláště pokud ošetřující lékař neinformoval pacienta o tom, že metoda není úředně uznaná a řádně klinicky otestovaná. (červenec 2014)

Podle místopředsedy České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí prof. MUDr. Pavla Dungla DrSc., přednosty Ortopedické kliniky Na Bulovce

se jedná o šarlatánskou metodu, která není klinicky testovaná a nefunguje

Hlavním smyslem je vybírat od lidí nekontrolovatelně peníze. Lékaři nutí pacienty, aby podepisovali dokument, který jim znemožní jakoukoliv obranu. Později se neúspěšní pacienti nahromadí v čekacích listinách na endoprotézy. To by se v žádném právním státě stát nemohlo. Jenom u nás (červenec 2014).

Propagace v televizi, a na okradení ve velkém je zaděláno za účasti populárního herce

Škoda, že jsem dříve neznal zkušenosti MUDr. Hnízdila

Kmenové buňky: Převratná metoda léčby artrózy

MUDr. Jan Hnízdil
14. 08. 2013

Nebo obchod s iluzí?

Vědecký vývoj nelze zastavit. Degenerativní onemocnění kloubů, osteoartrózu, už není potřeba léčit jen léky na tlumení bolesti nebo operacemi. Lékaři nabízejí převratnou metodu, díky níž dokážou zčásti obnovit poškozenou chrupavku. Jedná se o léčbu pacientů jejich vlastními kmenovými buňkami, nadšeně informují www.novinky.cz a řada dalších médií. „Léčbu kmenovými buňkami jsme již použili u několika desítek pacientů. Dosavadní ohlasy po zákroku jsou opravdu velmi dobré. Jde nejen o velmi účinný, ale i šetrný a zpravidla bezbolestný zákrok, který je vhodný pro většinu pacientů.,“ konstatuje primář René Moster, z brněnského Revmacentra. K léčbě se využívá vlastní tuková tkáň pacienta, odsátá z břicha, podbřišku nebo hýždí. Z ní izolované kmenové buňky pak v Revmacentru vpraví do postiženého kloubu. Zákrok se provádí v místní anestezii, netrvá déle než dvě a půl hodiny, cena jedné terapie se pohybuje kolem třiceti tisíc, pojišťovny ji nehradí.„Zatím nás vyhledávají zejména aktivní lidé, kteří se nebojí zkoušet novinky a pro které je jejich pohybová aktivita klíčovou složkou jejich života, ať už profesního nebo soukromého. Jde mimo jiné o sportovce, vojáky, policisty, ale i podnikatele. Také jde o pacienty, kteří se z různých důvodů nechtějí či nemohou podrobit operaci umělé kloubní náhrady.“, říká MUDr. Moster a dodává, že „zájem o léčbu roste napříč všemi vrstvami pacientů“. Není se čemu divit. Kdo by nestál o rychlou, účinnou a bezbolestnou léčbu artrózy. Čert vem peníze. Stejně už dlouho platit nebudou. Řada pacientů mne žádala o radu, zda bych jim léčbu kmenovými buňkami doporučil. Byl jsem bezradný. Koncem června jsem proto napsal Vědeckým radám České lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví ČR:

„V posledních měsících jsem pacienty opakovaně dotazován na účelnost a účinnost léčby artrózy prostřednictvím kmenových buněk, získaných z tukové tkáně. Tato léčba je mohutně mediálně propagovaná jako revoluční a vysoce účinná i u těžkých forem artrózy. Oproti tomu mám zdokumentované případy, kdy léčba zcela zklamala očekávání pacienta, při platbě dosahující částky téměř sto tisíc Kč. Protože se mi údaje, uváděné ve veřejných médiích, nepodařilo ověřit ze seriózních lékařských zdrojů, dovoluji si Vás požádat o odpovědi na následující otázky:

• jedná se v případě léčby artrózy prostřednictvím kmenových buněk o metodu účinnou, ověřenou, odpovídající aktuální poznatkům lege artis lékařské vědy?
• existují seriózní vědecké studie, které účinnost metody potvrzují?
• je tato metoda u nás řádně registrována, aby bylo možné ji používat v léčebné praxi?
• jaký je názor odborných lékařských společností?
• je propagace této metody ve veřejných médiích v souladu se zákonem o reklamě?
• mohu tuto metodu bez jakýchkoliv pochybností doporučovat svým pacientům?".

Zatímco lékařská komora zarytě mlčí, z ministerstva odpověděli obratem:

„Na základě dosud získaných informací, včetně stanovisek kompetentních odborných autorit, je Ministerstvo zdravotnictví ČR toho názoru, že účinnost a bezpečnost metody není prokázána na větších studiích. Mzd.ČR k dnešnímu dni neudělilo žádnému poskytovateli zdravotních služeb povolení k ověřování dotčené metody, stejně tak logicky nebylo ministerstvem vydáno rozhodnutí, jímž by dotčenou metodu uznalo jako standardní metodu splňující její zavedení do klinické praxe. Rovněž tak k dnešnímu dni ministerstvo nedisponuje informací, že by tato metoda byla zavedená do klinické praxe v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, případně že se jedná o modifikaci již zavedených metod. S ohledem na výše uvedené a na základě informací, které máme aktuálně k dispozici, proto dotčenou léčebnou metodu považujeme za metodu neověřenou, jejíž účinky a bezpečnost nelze garantovat.“, napsala mi MUDr. Hana Sajdlová, ředitelka odboru zdravotních služeb.

Pacientům řeknu, aby na vědecký pokrok raději moc nespoléhali. Není lepší recept, než se o vlastní klouby dobře starat – životosprávou, pravidelným pohybem, přiměřenou váhou. Tak, aby jim vydržely celý život a nemuseli vkládat naděje i úspory do zázračných (neověřených) léčebných metod.

Kmenové buňky v léčbě artrózy II

Jan Hnízdil
30.10.2013

Poradna Brouka Pytlíka.

V srpnu jsem na blogu zveřejnil odpovědi Ministerstva zdravotnictví ČR na moje otázky, týkající se věrohodnosti účinků léčby artrózy prostřednictvím kmenových buněk tukové tkáně (Kmenové buňky: Převratná metoda léčby artrózy. Nebo obchod s iluzí? www.aktualne.cz, 14. 8. 2013). Podle vyjádření ministerstva se jedná o „metodu neověřenou, jejíž účinky a bezpečnost nelze garantovat.“. Na můj blog obratem zareagovali protagonisté sporné metody: „Kolega Hnízdil uvádí, že jej řada pacientů žádá o radu, zda by jim léčbu kmenovými buňkami doporučil, na což on musí reagovat vyjádřením, aby na vědecký pokrok raději moc nespoléhali. Osobně bych však považoval za profesionální a korektní jim v tomto případě sdělit: O této metodě nic nevím, nemám k této léčbě odborné kompetence a nemám s touto metodou žádné osobní zkušenosti. Obraťte se na příslušná odborná ortopedická pracoviště, nebo tkáňové zařízení a odborníky, kteří se danou problematikou v ČR či v zahraničí zabývají a jsou schopni vám vysvětlit způsob fungování kmenových buněk a popsat mechanizmy jejich účinku. Jinak jde o přístup, jak jej dobře známe z přístupu malého českého člověka v obraze Brouka Pytlíka: do všeho a za všech okolností mluvit.“, poradil mi prostřednictvím blogu pan prim. MUDr. René Moster, CSc., z brněnského Revmacentra (Pane doktore Hnízdile: Co nabídnete pacientům s artrózou Vy? Nebylo by férovější přiznat, že o současných možnostech léčby artrózy příliš nevíte?, www.aktualne.cz, blogy, 27. 8. 2013).

K mým otázkám se nyní vyjádřila i Vědecká rada České lékařské komory:

1. Jedná se v případě léčby osteoartrózy prostřednictvím kmenových buněk o léčbu účinnou, ověřenou, odpovídající aktuálním poznatkům lege artis lékařské vědy?

Položenou otázku lze zodpovědět tak, že jde o seriózně studovanou problematiku s uplatněním ve veterinární medicíně. Vzhledem k tomu, že v humánní medicíně není t. č. k dispozici randomizovaná kontrolovaná studie, tak jde o nadějnou terapii experimentálního charakteru, která vyžaduje další badatelskou verifikaci. Významnou okolností je extenzivita používaných technik a způsobů hodnocení odpovědi na léčbu.

2. Existují seriózní vědecké studie, které účinnost metody potvrzují?

Randomizovaná kontrolovaná studie, potvrzující signifikantní přínos a bezpečnost metody, není k dispozici.

3. Je u nás tato metoda řádně registrována, aby ji bylo možné využívat v léčebné praxi?

Metoda má charakter nadějné experimentální terapie a registrována není.

4. Jaký je názor odborných společností?

Česká revmatologická společnost ČSL JEP v doporučeních pro léčbu osteoartrózy kolenních, kyčelních a ručních kloubů tuto metodu neuvádí. Referenční učebnice USA revmatologů zmiňuje intraartikulární transplantaci chondrocytů nebo kmenových buněk v rozsahu sedmi řádků na straně 1656.

5. Je propagace této metody ve veřejných médiích v souladu se zákonem o reklamě?

Formou reklamy je propagována celá škála léčebných možností, které nejsou podloženy na úrovni „evidence based medicine“. Nelze se jednoznačně vyjádřit, protože je třeba posuzovat konkrétní reklamu a to v součinnosti s právníkem specializovaným na tuto oblast.

6. Mohu tuto metodu bez jakýchkoliv pochybností doporučovat svým pacientům?

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že nikoliv. Nutno dodat, že individuální uplatnění experimentální terapie přichází v úvahu tam, kde selhaly postupy autorizovaných doporučení nebo je nelze použít pro kontraindikace či odmítání pacientem, který se naopak dožaduje konkrétní formy experimentální terapie i po tom, co byl o ní poučen plně kvalifikovaným nezávislým specialistou.

Podepsán:

Prof. MUDr. Z. Hrnčíř, DrSc., předseda odborné komise „Revmatologie“ při Vědecké radě ČLK, kontrasignace členů komise: doc. MUDr. R. Bečvář, CSc., doc. MUDr. D. Němcová, CSc., prof. MUDr. K. Pavelka, DrSc., prof. MUDr. J. Vencovský, DrSc., MUDr. R. Záhora. VR ČLK 6. 9. 2013

V souladu s doporučením pana primáře Mostera pacientům sděluji: O této metodě jsem nic nevěděl, nemám k této léčbě odborné kompetence a nemám s touto metodou žádné osobní zkušenosti. Není v mých možnostech ambulantního lékaře tuto metodu přezkoumávat. Proto jsem se s dotazy obrátil na Vědecké rady Mzd.ČR a ČLK. Nemám jinou možnost, než stanoviska nejvyšších lékařských autorit respektovat. Považuji za svoji povinnost je sdělit svým pacientům a poradit jim, aby rozhodnutí nechat na sobě testovat neověřenou metodu léčby dobře zvážili.

Brouk Pytlík

Revoluce v léčení kloubů? (o metodě Orthokine předcházející "kmenové buňky")

.

MUDr. Jan Hnízdil
04. 10. 2010

Tak především: artróza není nemoc. Je to přirozený projev stárnutí kloubů. Jejich opotřebování odpovídá tomu, kolik je nám let a jak se sebou zacházíme. Nemoc z artrózy udělal teprve farmaceutický průmysl, aby zvýšil svoje zisky.

Naše zdraví ohrožuje degenerativní onemocnění kloubů - artróza. Podle Evropské společnosti pro studium kloubních onemocnění jí trpí každý pátý Evropan. Do roku 2020 se má počet pacientů zvýšit na dvojnásobek. Nikdo si nemůže být jistý, zda zákeřné nemoci unikne. Pohled do novin a časopisů ale uklidní. Jsou plné lákavé reklamy: „Aktivní ochrana silně namáhaných kloubů….!“. „Bezbolestný pohyb, to je…!“, „Dvojnásobná síla pro Vaše klouby…!“, „Rychle zbavuje bolesti. A nadlouho!“. Kdo by litoval peněz, když jde o vlastní zdraví. Máme se tedy artrózy bát, nebo být klidní? Statistiky hovoří jasně. Pacientů přibývá. Na druhé straně se ale prodává čím dál víc léků proti bolesti a zázračných prostředků kloubní výživy. Něco tady nehraje. Tak především: artróza není nemoc. Je to přirozený projev stárnutí kloubů. Jejich opotřebování odpovídá tomu, kolik je nám let a jak se sebou zacházíme. Nemoc z artrózy udělal teprve farmaceutický průmysl, aby zvýšil svoje zisky. Nemocí není ani bolest. Je to informace. Klouby nám jejím prostřednictvím říkají, že s nimi zacházíme bezohledně. Užívání léků proti bolesti, aniž bychom varování pochopili a chování změnili, je nejrychlejší cestou jak si klouby zničit. Přehnané naděje nelze vkládat ani do prostředků kloubní výživy. Člověk, který se zdravě stravuje, a udržuje se v dobré kondici pravidelným pohybem, je nepotřebuje. Tomu, kdo se o sebe nestará, nepomohou. Jejich největší nebezpečí ale spočívá v tom, že podbízejí iluzi snadného řešení a odvádějí od aktivního přístupu. Výsledek je zřejmý: čím víc léků lidé užívají, tím jsou nemocnější.

Pacienti s bolestmi kloubů představují největší část mojí klientely. V oboru mne jen tak něco nepřekvapí. Loni na podzim jsem se dostal do úzkých. Několik pacientů mne žádalo o radu, zda mají podstoupit léčbu metodou Orthokine. Polilo mne horko. Přestože se snažím průběžně vzdělávat, nikdy jsem o ní neslyšel. Důvěra pacientů k mým znalostem byla v troskách. Připadal jsem si jako hlupák. Na webových stránkách Orthokine jsem se dozvěděl, že metoda spočívá v odběru vlastní krve pacienta, zhotovení séra a jeho vpravení do postiženého kloubu. „Ostrava je v tuto chvíli jediným pracovištěm v České republice, které vlastní mezinárodní licenci, a proto jako jediné pracoviště v ČR může používat speciálně vyvinuté EOT zkumavky, jejichž obsah je tajemstvím německé firmy Orthogene.“. Metoda je prý s velkým úspěchem užívaná v zahraničí. U nás ji nabízí Klinika plastické chirurgie v Ostravě, centra v Praze, Brně, Hradci Králové a Prostějově. Cena za šestitýdenní terapii jednoho kloubu se pohybuje okolo 1200,- EUR, tedy asi 30 tisíc korun. Navzdory soustředěnému úsilí se mi nepodařilo dohledat jedinou studii, publikovanou v uznávaném lékařském časopise, která by věrohodnost a účinnost Orthokine potvrzovala. Informace se šíří hlavně prostřednictvím magazínů (Magazín Styl: Nový hit na artrózu.), časopisů (Květy: Myslete na své klouby.) nebo televizních pořadů (ČT: Sama doma). To při propagaci vědecké metody není obvyklé. Popisovaná zázračná uzdravení jsou jen stěží uvěřitelná. Moje pochybnosti narůstaly. Když si nevím rady, zeptám se moudřejších.

„Dovoluji si Vás požádat o sdělení, zde se v případě autologní biologické léčby kloubů Orthokine jedná o metodu lege artis, odpovídající aktuálním poznatkům lékařské vědy a zda ji mohu svým pacientům bez obav doporučovat jako ověřenou a účinnou.“, napsal jsem 21. 10. 2009 Vědeckým radám České lékařské komory a Ministerstva zdravotnictví ČR. Odpovědi lékařské komory jsem se ani po několika urgencích nedočkal. Ministerstvo začalo ihned konat. Odbor zdravotních služeb si vyžádal stanovisko České společnosti pro ortopedii a traumatologii (ČSOT). „Výbor ČSOT se domnívá, že se jedná o neuvážené a neodzkoušené použití metody, která je indikována pro jinou terapii, přehnaný entuziasmus nad neověřenými a spekulativními výsledky, možné nepochopení metodiky u sérových faktorů. Vzhledem k množství oslovených pacientů v tisku a v televizních relacích je možné otázku efektu označit minimálně za spekulativní a „reklamu“ užitou ve sdělovacích prostředcích za velmi eticky spornou.“, píše se v posudku společnosti z 9. 12. 2009. Moje podezření se potvrdilo. Ministerstvo se s názorem ČSOT ztotožnilo. „Po odborném prostudování dostupných materiálů a odborných publikací Odborné kolegium konstatovalo, že: Chybí jasné důkazy z experimentálních studií využití této metody. Není dostatek klinických studií, zvláště pak takových, které by vyhovovaly zásadám medicíny založené na důkazech (EBM), které by prokazovaly přínos léčby pro kloubní chrupavku. Nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by specifikovaly rizika a nebezpečí léčby či její vedlejší účinky. Princip metody zůstává prozatím spekulativní a není podložen vědeckými důkazy v uvažované aplikaci. Odborné kolegium proto nedoporučuje aplikaci této metody do klinické praxe a nemůže ji v současné době považovat za metodu lege artis.“, konstatoval 4. 3. 2010 odbor zdravotních služeb. Jasně a srozumitelně. Orthokine není metodou lege artis. Revoluce v léčbě artrózy se nekoná. S čistým svědomím jsem posudek ministerstva tlumočil netrpělivým pacientům. Samo ministerstvo jej dalo prostřednictvím odborného tisku na vědomí lékařům.

Propagace Orthokine v různých life-stylových časopisech ale k mému překvapení vesele pokračovala. Ještě větší šok vyvolal dopis ministerstva, který mi přišel 26. 8. 2010. „Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě vyjádření ČSOT a Odborného kolegia ministra sděluje, že tzv. autologní biologická léčba artrózy je nová metoda, u které zatím nebyl proveden dostatek klinických studií, zvláště pak takových, které by vyhovovaly zásadám medicíny založené na důkazech (EBM), a které by jednoznačným způsobem prokazovaly přínos pro kloubní chrupavku a současně specifikovaly možná rizika léčby či její vedlejší účinky. Chybí tak jasné důkazy z experimentálních studií využití této metody, její účinek se v současné době jeví jako symptomatický (tj. zaměřený na příznaky, nikoliv na příčiny). S ohledem na získaná odborná vyjádření a vzhledem k tomu, že metoda je využívána rovněž v okolních zemích, však Ministerstvo zdravotnictví ČR tuto metodu nepovažuje za metodu non lege artis.“, stálo v něm. Nevěřil jsem vlastním očím. Lege artis je jasně definován jako „postup, který je v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy“. To Orthokine podle odborných společností zatím není. „Postup non lege artis je vlastně opakem postupu lege artis. Ve zcela jasných případech postačuje stanovisko ministerstva zdravotnictví, samo stanovisko odborných společností sice nemá váhu právního předpisu, nicméně protože jsou stanoviska obvykle postavená na principech Evidence Based Medicine, je případná argumentace po vykonání výkonu v rozporu s takovým doporučením obtížná“, říká vyhláška. Termín „není non lege artis“ jsem v odborné literatuře nenašel. Argument, že je metoda využívána v okolních zemích nápadně připomíná jednu ze zbraní reklamy: tam, kde chybí důkazy o léčebném účinku, nahradí je princip důkazu sociálního. Jde o to, že než abychom důkazy hledali a přemýšleli, raději jdeme s davem. Čtrnáctého září 2010 jsem znovu napsal na ministerstvo. „Vážená paní ředitelko, vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 26. 8. 2010, které Orthokine nepovažuje za metodu non lege artis, nepovažuji za naprosto nesrozumitelné. Přesto Vás ještě jednou prosím o sdělení, zda Orthokine metodou lege artis je anebo není, tak, abych to pochopil a mohl tuto informaci tlumočit i svým pacientům tak, aby to pochopili. Děkuji za pochopení.“.

Aplikace kolagenového implantátu do kolenní chrupavky

Na rozdíl od kmenových buněk k obnově chrupavky pozitivně jako první zareagovala Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, která hradí aplikaci kolagenového implantátu do kolenní chrupavky. Tato nejmodernější metoda dokáže pomoci pacientům s defektem chrupavky kloubu a ve světě se používá více než 3 roky, přičemž ke květnu 2014 se celosvětově provedlo přibližně 2 000 implantací a výborné výsledky zaznamenává absolutní většina ošetřených pacientů. Defekt chrupavky vzniká často díky úrazu nejen u aktivních sportovců, kteří pak trpí velkou bolestí a šance vrátit se k aktivnímu životu je téměř nulová. Aplikaci kolagenového implantátu do kolenní chrupavky provádí MUDr. František Picek z ORP CENTRA v Praze a brněnská SurGal Clinic, která provedla tento zákrok jako první v ČR 16.4.2014.

CO JE TO KOLAGENOVÝ IMPLANTÁT?
Jde o biologický implantát CaReS-1S na bázi kolagenu typu I, který má kruhovitý tvar a velikost 11, 22 nebo 34 mm (dle rozsahu defektu). Jeho výhodou je téměř okamžité použití a je velmi snadno implantován během krátkého operačního zákroku.

KAM LZE KOLAGEN IMPLANTOVAT?
Během operačního zákroku, který trvá asi 45 minut, umístíme kolagen přímo do defektu chrupavky na kolenním kloubu. Defekt je tímto zcela biokompatibilním materiálem vyplněn a během 6 týdnů od operace dojde k přihojení implantátu k pacientově chrupavce a během 6 měsíců ke kompletní přeměně v chrupavku.

JAK POZNÁM, ŽE JSEM VHODNÝ KANDIDÁTEM NA KOLAGEN?
Musíte být v relativně mladém až produktivním věku, cca od 18 do 50 let a trpíte defektem chrupavky většinou způsobeným ve sportu. Laicky řečeno, na větší či menší části vašeho kloubu je již jen kost, bez chrupavky. Proto váš pohyb je velmi bolestivý a návrat ke sportu nemožný.

V ČEM JE KOLAGENOVÝ IMPLANTÁT JEDINEČNÝ?
Především v tom, že vaše vlastní tělo není schopno vytvořit si samo chrupavku. Díky 3D kolagenové výplni dojde však už po 6ti týdnech k přihojení ke kloubu a po půl roce ke kompletní přeměně ve chrupavku.

Více:

• https://www.orpcentrum.cz/cs/kolagenove-implantaty

Transplantace kloubních chrupavek

Transplantace kloubních chrupavek vlastními kultivovanými chrupavčitými buňkami řeší nejzávažnější stavy poškození kloubů jak v ortopedii dětské a dospívajících, tak u případů nejtěžších poúrazových stavů dospělé populace v aktivním věku. Úspěšnost těchto operací je veliká, pomáhají úplně vyléčit nebo výrazně oddálit nutnost náhrady kloubu endoprotézou u mladých a fyzicky aktivních lidí. Tuto metodu lze aplikovat i v poměrně vysokých stádiích osteoartrózy, kdy v exponovaném místě kloubu prakticky žádná chrupavka není (chrupavka totiž zůstává v místech kloubu, která nejsou zatěžována tolik).

Metoda spočívá v odebrání buněk z chrupavky z nemocného kloubu pacienta, jejich namnožení v laboratoři a poté přenesení zpět do kloubu. Buňky chrupavky – chondrocyty – totiž v těle ztrácejí v dospělosti schopnost se množit a vědcům se podařilo tuto schopnost buněk uměle „vrátit“. Po získání dostatečného množství se buňky umístí do speciální hmoty a transplantují se zpět do nemocného kloubu.

Ta slouží jako „nosič“ a je důležitá pro ochranu chondrocytů, které jsou velmi křehké. Umožňuje jim, aby si znovu vytvořily vlastní přirozené prostředí (mimobuněčnou hmotu, ve které jsou a tvoří tak zdravou chrupavku) a chrupavka se celá obnovila. Výhodou je, že pacientovi jsou transplantovány jeho vlastní buňky, takže nehrozí negativní imunitní reakce organismu. Speciální hmota, ve které jsou buňky transplantovány, se po vytvoření mimobuněčné hmoty sama vstřebá. Celý proces od odebrání po transplantaci trvá zhruba tři týdny a po operaci se chrupavka obnovuje poměrně rychle.

Ovšem tento postup má své omezení, a to věkem pacienta, zhruba do 40 až 45 let. K úspěšnému procesu je totiž zapotřebí namnožit odebrané buňky v koncentraci zhruba devět miliónů buněk/ml. U starších pacientů se nedaří namnožit takový počet, který je k transplantaci žádoucí.

Jaký je postup při provádění výkonu:

Tzv. mozaikoplastika: Kloub bude otevřen a postižené místo je připraveno k osazení štěpů. Potom bude z tzv. nezátěžové zóny kloubu odebrána chrupavka s kostěnou částí a přenesena na postižené místo. Opakováním vzniká tzv. mozaiková plastika. Přenesené části vyprovokují přehojení celého defektu.

Přenos chrupavčitých buněk: Během artroskopické operace budou odebrány buňky chrupavky a po určitou dobu rozmnožovány mimo tělo speciálními technikami. Při druhém operačním sezení jsou tyto rozmnožené buňky za pomocí membrány z okostice přeneseny na poškozená místa. Často se potom vytvoří nová chrupavka.

Alternativní postup:

• použití umělé chrupavky
• konzervativní postup, a to medikamentózní aplikace látek, které jsou normálně obsaženy v chrupavce a nitrokloubní tekutině
• metody na podkladě genového inženýrství, kdy se aplikují do kloubu opakovaně součásti krevní plazmy bohaté na růstové faktory nebo aplikace kmenových buněk

Přes nejvyšší opatrnost se mohou vyskytnout některé následující komplikace:

• alergické reakce – podání anestetik nebo jiných léků mohou způsobit zarudnutí, otoky, svědění nebo nevolnost. Zřídka také vážné komplikace, jako jsou poruchy dechu, křeče, poruchy srdečního rytmu a tlaku krevního vedoucí až k život ohrožujícímu šoku
• abscesy, záněty kůže a měkkých tkáni, včetně cév a nervů – jako následek injekcí, infuzí, nutné polohy na operačním stole, desinfekce a/nebo práce s elektrickým proudem při operaci
• trombo-embolie – zejména u ležících pacientů, kuřáků a pacientek užívajících hormonální antikoncepci může nastat uzavření žil krevní sraženinou a její následné zavlečení do plic s ohrožením na životě. Prevence trombo-embolie v podobě léků ovlivňujících srážlivost krve může zase naopak způsobit krvácení
• silné krvácení – které by si vyžádalo krevní transfuzi, při které hrozí minimální riziko přenosu infekčních onemocnění (např. hepatitis, AIDS, BSE) a alergické reakce. To platí i při použití jiných biologických materiálů, jako např. fibrinového lepidla
• povrchové ranné infekce, abscesy, píštěle a flegmóny – způsobené zbytky stehu či materiálu, pooperační krvácení a vznik hematomu mohou vést k rozpadu rány a ke kosmeticky nevyhovujícím jizvám
• krevní výron v kloubu – může se vytvořit na základě krvácení. Přes jeho punkci se může opakovat a přetrvávat týdny
• poranění okolních struktur (např. svalů, šlach, cév a nervů) – může vést přes okamžité ošetření k dočasné nebo trvalé poruše překrvení a hybnosti končetiny. U poranění malých kožních nervů může dojít k výpadkům citlivosti kůže v určitých oblastech. K útlaku cév a nervů a následnému poškození může dojít tlakem měkkých tkání při výrazném otoku (kompartment syndrom)
• infekce v kloubu – vede k otoku, bolestem, zarudnutí. Může přes intenzivní léčbu trvat dlouhou dobu, prodloužit tak celkovou léčbu a může dojít k omezení, až ztrátě hybnosti v kloubu či vzniku píštělí
• přechodné, ale také trvalé poruchy překrvení, poškození nervů a svalů, až po částečné ochrnutí končetiny – může být způsobeno užitím manžety k zajištění bezkrví. Tyto komplikace se vyskytují extrémně zřídka
• poškození nervů – tlakem obvazu nebo dlahy
• zchudnutí a zkrácení svalů, šlach a ztuhnutí kloubu – na základě klidového postavení končetiny v rámci hojicího procesu si vyžádá rehabilitační cvičení k obnově hybnosti
• selhání sutury svalů, šlach a fascií – při předčasném a přílišném zatěžování. Při nedostatečném znehybnění se může projevit nestabilitou kloubu nebo poruchou hybnosti
• omezení pohybu – po ortopedických operacích, které významněji zasahují do pohybového aparátu (TEP – totální endoprotézy, plastiky vazů, obecně výkony na kloubech a jejich okolí, artroskopické operace), může dojít k omezení pohybu operovaného kloubu z mnoha důvodů – po nutné fixaci ortézou či sádrou, vytvořením srůstů v operovaném kloubu či srůsty eventuálně kalcifikacemi v okolí operovaných kloubů, malou spoluprací pacienta či málo aktivním přístupem při rehabilitaci a samostatném cvičení i z mnoha dalších důvodů, které nejsou předvídatelné a mnohdy velmi špatně ovlivnitelné

Všechny zmíněné komplikace si mohou vyžádat léčbu na intenzivních odděleních, další operační zákroky a doživotní zdravotní komplikace a omezení.

Je na místě si položit otázku. Není vhodnější změnit stravu, přiměřeně cvičit, udržovat si správnou váhu a případně včas investovat do kvalitních doplňků stravy?