K čemu je dobrý půst

Ron Lagerquist

Po letech intenzivních bolestí a neúčinné lékové terapie si vybavuji tu chvíli, kdy jsem vykročil ze sprchy, a jak jsem se otíral osuškou, zjišťoval jsem, že mě už nic nebolí. Díky 30-dennímu šťávovému půstu se moje nemocné orgány vyléčily!

Neznám žádný lepší detoxifikační program vedoucí k uzdravení nebo zotavení vašeho těla, než je šťávový půst. Přispívají k tomu hlavně přijímané antioxidanty a pročišťovací schopnost čerstvě připravených šťáv. Naše každodenní strava bývá toxické povahy, neboť až příliš často obsahuje chemické sloučeniny. Tělesné vylučovací orgány pak potřebují všechny dostupné zdroje energie, aby zvládaly odstraňování toxických substancí z těla a tím udržovaly jeho zdraví. Šťávový půst bývá účinný pro léčení díky tomu, že se tělo může čistit a podporuje se imunitní systém. Počínaje rakovinou až po srdeční choroby, půst by měl být prvním obranným zákrokem proti nemoci. Pokud si zlomím nějakou kost, samozřejmě se nechám převést do nemocnice; když ale budu trpět chronickou nemocí, pak bych neměl ignorovat detoxifikaci a nutriční požadavky imunitního systému – v takovém případě totiž ignoruji možnost proběhnutí přirozeného léčivého procesu.

Detoxifikace by měla být integrální součástí léčivého procesu v dnešní moderní medicíně. Místo toho ale půst dostává spíše špatnou pověst. Zkuste se třeba jen zmínit před svými přáteli, že hodláte začít s půstem a jejich reakce zpravidla bude jeden velký horror. Můžete očekávat emočně podbarvená konstatování, že se chystáte zemřít, stát anorektičkou nebo že si chcete vážně poškodit své vnitřní orgány. Pozitivní odezvy bývají v takových situacích jen vzácné. Počínaje od lékařů až po specialisty na výživu běžně převládají názory, že půst je pro tělo škodlivý. Více akceptované je dokonce i holdování alkoholu nebo kouření. A přitom půst je stejně starý jako lidstvo a byl odedávna využíván jak pro léčení, tak i ke spirituálnímu probouzení.

Předepisování léků totiž dnes přináší zisk, než když někomu řeknete, že potřebuje jíst více ovoce, méně polotovarů a pít více čerstvých šťáv. Většina lidí se pro uzdravení obrací na pohodlné metody. Raději by si vzali pilulku, než aby měnili svůj způsob stravování. Léky ale zpravidla neléčí – jen odstraňují příznaky nemoci. Půst je naproti tomu mnohem efektivnější nástroj.

Očištěná buňka v lidském těle, která dostává veškerou potřebnou výživu, je také zdravou buňkou. Abyste se vyléčili z nemoci a získali zpět optimální zdraví, potřebují miliardy vašich buněk detoxifikaci a vhodnou výživu. Musíte se zbavit nadbytku tuku, hlenů ze střev, průmyslových chemikálií, cholesterolu, toxinů z okolního prostředí, zbytků léků a nánosů ze všech těch nevýživných potravin zkonzumovaných za předchozí roky. Možná vás postihnou potíže a bolesti, ve své stolici zaznamenáte třeba i podivně zabarvené věci – nelekejte se však, protože ty budou představovat součást vašeho očistného procesu. V mé knížce se dozvíte, jak se projevuje proces detoxifikace, takže vás pak nic nepřekvapí. Zvlášť bych chtěl zmínit kapitolu o léčbě rakoviny půstem, která velmi podrobně popisuje celý léčebný proces.

Když Bůh vdechl život Adamovi, byla jeho práce hotová. Žádné uši navíc nebo scházející mozkové buňky. Dokonalé tělo v dokonalém světě; nemoci ani zdravotní potíže neexistovaly. Srdce Boha se ale zaplnilo smutkem. Uviděl totiž budoucnost, stal se svědkem, jak jsou jeho boží chrámy degradovány životem orientovaným pouze na potěšení. Proto bylo lidské tělo opatřeno vlastním léčivým mechanismem, automaticky řízeným. Potíže, nemoc, zranění nebo šok se staly spouštěči přechodu těla na půst. Když je k tomu dána příležitost, léčivý mechanismus půstu působí nejen na buňky těla, ale zasahuje i do hloubky, až k duši, kde vyvolává výrazné spirituální změny. Také z tohoto důvodu se půst stal známým.

Půst jako spirituální vzpruha

Když Jan pokřtil Krista, Duch jej pak zavedl do pouště nikoliv kvůli odpočinku, ale kvůli přípravě prostřednictvím půstu. Každý den znamenal další přiblížení k utrpení, které mělo nastat na kříži. Každý člověk by si přál uniknout takovému osudu, avšak Kristus využil půstu k posílení své odhodlanosti.

Jednou z nejdůležitějších Satanových taktik bývá podporování jakékoliv závislosti nebo životního stylu, který napomáhá tělu k získání výjimečných schopností a ke kterému se člověk rozhoduje z pouhého rozmaru. Půst je velmi mocná disciplína, kterou si člověk může podrobit své tělo. Přebíráte přitom nad ním naprostou kontrolu. Tělo strádá a vy se mu postavíte. Voják bez potřeb nemůže podléhat pokušení a nebude unikat od povinností.

Každý významný Boží služebník si prožil své období půstu. Je to nezbytná spirituální disciplína a bez ní by zůstal slabý. Půst posiluje spirituální základy, buduje intimní vztah k Bohu a posiluje odhodlanost. Můžeme se skrývat za nedostatkem sebedůvěry, pocity neadekvátnosti, strachem z nepřijetí nebo strachem ze selhání, avšak nikdy nedosáhneme uspokojení, dokud se nestaneme odvážní. Půst, modlitba a víra nám dají odvahu se oddělit od našich strachů a vstoupit do říše neznámého.

Pokud jste spirituálně vyprahlí, pak půst s modlitbou obnoví onu plamennou vášeň, kterou jste měli, když jste se poprvé setkali s Kristem. Pokud hledáte směr, pravda bude odkryta. Pokud svádíte duchovní boj, půst vás přivede na pokraj vítězství. Pokud máte nějakou žádost určenou Bohu, pak není nic mocnějšího než půst, který posílí vaši pokoru a velebení. Právě pro vás byla v mé knížce napsána kapitola o přímluvě.

Půst pro hubnutí

Nadbytečný tuk není ničím více, než kalorie navíc, uložené v tukových buňkách. Účelem tukových buněk je sloužit jako zásoba energie v dobách hladomoru. Pro Severní Ameriku však žádný hladomor neexistuje; naopak je obvyklá strava v této oblasti orientovaná na požitkářské potraviny s vysokým obsahem kalorií, jejichž konzumací se mají naplnit emoční potřeby. Tukové buňky se tak zvětšují a tělo se stává zavalitější. Půst vyžaduje, aby byly tukové buňky spotřebovány. Jelikož tělo potřebuje kalorie, spouští se tzv. proces katabolismu. Každá libra tuku (Pozn.překl.: 1libra = 0,45 kg) má přibližně 3 500 kalorií, které se stanou pro tělo palivem. A jak ubíhají dny půstu, stáváte se stále štíhlejšími. Viděl jsem jedince, kteří v průběhu 30 dní ztratili až 50 liber, aniž by jejich pokožka ochabla. Její přirozená pružnost a tonus byly obnoveny. Jejich přátelé byli v šoku z rozdílu, který nastal. A váha těchto lidí se už nikdy nevracela zpět. To ale za podmínky, že se jejich životospráva změnila: pravidelně začali cvičit a jejich strava pak obsahovala zvýšený podíl syrové zeleniny a ovoce.

Půst jako přirozený tělesný proces

Naše tělo každý den čeká s velkou trpělivostí na chvíli, kdy začneme být ospalí, aby počalo se svým pravidelným nočním očišťovacím procesem. Snídaně má v angličtině svůj přiléhavý název beakfast (break = přerušit fast = půst) neboť skutečně znamená ukončení nočního půstu prvním ranním jídlem. Když se ráno probouzíme ze svého krátkého půstu, míváme na jazyku povlak, je nám cítit z úst, pokožka je nateklá a naše mysl zamlžená. To vše jsou první příznaky detoxifikace těla. Slanina, vejce v palačince a k tomu ještě šálek kávy jsou jistou cestou, jak detoxifikaci zastavit. Bývá ovšem samozřejmé, že se v tu chvíli cítíte lépe a přičítáte to právě vaší mastné snídani.

Naše krátké noční půsty zpomalují proces rozpadání a během nich je vykonáváno velmi mnoho opravných činností, ale čas, který je takto k dispozici, je příliš krátký, aby mohlo proběhnout nějaké významné uzdravování. K něčemu takovému musíte umožnit detoxifikaci, aby probíhala mnohem déle – a to prostřednictvím prodlouženého půstu.

Půst není totéž co hladovění

Mezi půstem a hladověním je nesmírný rozdíl. Během nepřítomnosti jídla se tělo systematicky očišťuje od všeho s výjimkou životně důležitých tkání. Neustále se přizpůsobuje, aby požadavky na energetické rezervy byly minimální. Hladovění se objeví až tehdy, když je tělo nuceno k přežití využívat životně důležité tkáně.

Člověk má až překvapivou schopnost adaptace na nedostatek jídla. A. J. Carlson, profesor fyziologie na univerzitě v Chicagu zkonstatoval, že zdravý a dobře živený člověk může bez jídla přežít 50-75 dní. To ale za předpokladu, že není vystavován krutému zacházení a není v emočním stresu. Máme k dispozici mnoho případů vodních půstů, které trvaly i nad hranicí 75 dnů. Připustíme-li, že 75-denní vodní půst je již neobvyklý, pak to pouze dokládá, jak zázračně stvořil Bůh lidské tělo, aby bylo schopno žít po takto dlouhou dobu bez jídla.

Každá libra tuku navíc dodá dostatek kalorií, které umožní vykonávání tvrdé tělesné práce. V deseti librách tuku se skrývá 35 000 kalorií! Toto množství je ekvivalentní 35 librám rybího masa nebo 192 librám mrkve. Tělo běžného člověka je něco jako supermarket – má v sobě zásoby na mnoho týdnů.

Všem živým bytostem byla dána schopnost přežít i drsné podmínky. Organismy savců jsou schopny ukládat nutrienty do podoby tuku, do krve, kostní dřeně a do dalších tkání. Velbloudi mají schopnost ukládat tuk a vodu do svých hrbů. Pulci nepřijímají potravu, když se jim vyvíjí končetiny, protože využívají svůj ocásek, který už nebudou potřebovat. Mexický ještěr Gila monster (Heloderma suspectum) si ukládá rezervy do ocasu a při nouzi o potravu z nich může čerpat energii déle než šest týdnů. Leguánům z ostrovů Galapágy se říká také vegetariánští draci, protože se živí mořskými řasami. Dokáží přežít bez potravy déle než 100 dní. V našem západním světě však bývá hojnost jídla, jež je navíc i bohaté na kalorie. Pokud zrovna nemusíme provádět namáhavou tělesnou činnost nebo nepřijde hladomor, nemáme už příležitost využít nadbytečný tuk ukládaný kolem pasu.

Než se tělo dokáže zbavit svých tukových zásob, trvá to vždy mnoho týdnů, kdy musí být v režimu katabolismu. Přitom se souběžně zbavuje i mrtvých nebo umírajících buněk a nakonec bývá nuceno transformovat i zdravé buňky na kalorie. To už ale patří k procesu hladovění. Pokud držíte půst a stále ještě máte na svém těle tuk, pak je před vámi ještě dlouhá cesta.

Půst a nedostatek proteinů

Člověk dodržující 40-denní vodní půst nebude trpět žádným deficitem proteinů, vitamínů, minerálů nebo esenciálních mastných kyselin. V průběhu odbourávání nezdravých buněk se totiž využívají všechny esenciální látky, mezi které patří převážně proteiny. Jejich opětovné zužitkování navíc probíhá mimořádným způsobem. Navíc potřeba proteinů bývá během půstu silně minimalizována.

Často se vyskytuje u půstu neopodstatněná obava z toho, že ztráta sil je způsobována katabolismem, jenž odebírá proteiny ze svalových vláken. Půst ale odebírá pouze takové svalové buňky, které jsou již mrtvé, umírající nebo nemocné. Dokonce i při dlouhodobých půstech zůstává množství svalových vláken stále stejné. I když zdravé buňky mohou na čas být omezovány ve velikosti a energetické zásobě, zůstávají přesto dokonale životaschopné.

V prosinci 1903 se osm atletů pod dohledem Dr. Macfaddena zúčastnilo atletické soutěže v Madison Square Gardens. Shodou okolností všichni zrovna absolvovali sedmý den vodního půstu. Jeden z nich, Joseph H.  Waltering přitom zvítězil ve dvou disciplínách: v bězích na 50 a 220 yardů. Další ze skupiny, Gilman Low, zase vyhrál první cenu v silovém závodě. Stalo se to osmý den jeho půstu, když před očima 16 000 dobře živených diváků, chroupajících popcorn a arašídy, dosáhl devíti nových světových rekordů založených na síle a vytrvalosti, jež pak vydržely ještě celé roky. Další překvapující příběhy naleznete v závěrečné kapitole mé knížky. Patří sem ale i příběhy rodičů, kteří tráví celé dny uklízením, praním prádla, krmením hladových dětí a přitom dodržujících půst!

Dr. Ehret, zapálený příznivec půstu, při vodním půstu prošel deset dní horami. Dr.Bragg, další entuziasta, prošel v červnu za 30 dní Údolím smrti také v rámci půstu. Pro Dr.Bragga to bylo posilující cvičení, ale pro 10 dalších atletických účastníků - studentů to byl zážitek, na který už nikdy nezapomenou. Z radosti nad dosaženým výkonem se pak Dr.Bragg rozhodl přidat si následující den ještě dalších 30 mil chůze. To vůbec není špatný výkon s ohledem na to, že už byl dědečkem!

Je potřeba vždy počítat s tím, že první půst vyvolává na počátku slabost. Když se takový příznak objeví, mnoho lidí bohužel ukončí svůj půst kvůli neznalosti problematiky a protože nechápou, že taková slabost nijak neškodí. Neuspějí v překonání tohoto stádia, kdy je čeká příliv hojné energie díky šťávovému půstu. Než vzpěrač nebo atlet po dlouhém půstu získá zpět svou úplnou svalovou sílu, může to trvat asi 10 dní. Po této době se ale jeho výkon ještě zvýší.

Vyvážený přístup k půstu

Po svém prvním 30-denním šťávovém půstu jsem se stal téměř posedlým a přidal si ještě další dva stejně dlouhé půsty, mezi kterými jsem jedl jen 10 dní. Pozoroval jsem u sebe ohromné zlepšení zdravotního stavu od člověka závislého na lécích až po zdravého nadšence, takže můj vztah k půstu se už nezměnil. Půsty a zdravá strava se tak staly mou novou posedlostí. Každá snědená sušenka pak pro mě znamenala dny s pocitem viny a hanby. Mysl stále dokola omílala horor o smrtelných toxinech, které se mi dostaly do krevního oběhu. Do tělocvičny jsem chodil 5x týdně. Byl jsem naprosto soustředěný jen na své tělo a stravu. O tomto jediném jsem mluvil a dráždil tak lidi kolem sebe. Dnes už je ale půst jen normální součást mého života a na zdravé stravování se dívám jako na normální záležitost. O těchto věcech už mluvím jen tehdy, když musím. Teprve když jsem se dopracoval k tomuto zklidnění, nalezl jsem vyváženost.

Posedlost nebo fanatismus mívají svůj původ ve strachu z toho, že se nedokážeme ovládat. Je to jako neviditelná přikrývka, do které se balíme; můžeme to sice překonávat, ale posedlost nám brání radovat se ze života. Posedlost zdravím odebírá životu veškerou zábavnost. Je to jako když se vypravíte na dovolenou a přitom si děláte starosti o každý detail. Každý výlet se pak stává noční můrou. A podobné je to i na cestě s půstem: všechny ty malé starosti a strachy nás připravují o radost. Nepiji třeba příliš mnoho džusu? Když si přidám rozmačkaný banán, zpomalí to detoxifikaci? Jak rychle budu ubývat na váze? Můžu při půstu cvičit? Způsobí mi úbytek na váze ochabování pokožky? Neublíží půst mým játrům? Proč cítím závratě?

Tyto a mnoho dalších otázek jsou zodpovězeny v samostatné kapitole mojí knížky. Otázky jsou vždy důležité a pochopení přináší zklidnění, avšak půst je vždy individuální záležitost a vždy je něčím odlišná od ostatních. Vždy tu bude něco neočekávaného a záhadného – a sice lidská duše. Možná, že bude těžké se oddat a prostě se jen těšit z putování, ale vždy to bude ta nejlepší cesta, jak provádět půst.

Vaše procházení půstem

Někteří zjistí, že půst je snadný a už napoprvé budou absolvovat 30-denní šťávový půst. Jiní zase prožijí těžké chvíle, když vydrží pouhé dva dny. Dělejte ale jen to, co dokážete. Velkým pomocníkem vám mohou být v mé knížce kapitoly Vytrvalost v půstu (Persevering In Fasting) nebo Pravidla půstu ( Principles of Fasting), ale ani vaše vlastní cesta nebude bez chyb. Poučit se ale můžete především z vlastních chyb. A s každým vítězstvím si vychutnáte potěšení, které přináší půst. Pro ty, kteří mají pevnou vůli, má půst své odměny. Čisté nosní dutiny, takže ucítíte i ty nejjemnější pachy; pokožka citlivá tak, že se chvějete i při teplém vánku; emoce se stávají symfonií duše; mysl schopná zachytit nesmírné hloubky Boha a spatřit radosti Adama a Evy. Namísto abyste v následujících letech stárli a podléhali nemocem, budete přibývající léta přijímat kultivovaně a budete udiveni, jak mladí se cítíte. Ve 40 nebo 50 letech život teprve začíná. Je tu jen o trochu více vrásek, ale cítíte se jako by vám bylo dvacet.

Abyste svůj život změnili významným způsobem, potřebujete zvládnout umění půstu. V naší kultuře soustředěné na rychlost a na peníze, je půst něco jako resetovací tlačítko, které vás vrátí zpět k tomu, kdo opravdu jste. Dá vám k dispozici čas, kdy budete v míru a naleznete sami sebe. Otevře vám dveře do spirituální sféry, jež vám umožní osvobodit duši nebo změnit svou přirozenost. Počínaje Kristem, který bojoval v poušti se Satanem až k rozvedené pokladní, jež se potýká s rakovinou prsu, má pouze půst schopnost změnit konečný výsledek.

Originál: https://www.fasting.ws/discover-fasting.html)