Proti zákeřné borelióze, kterou přenášejí klíšťata, neexistuje očkování. Může se projevit až po letech a následky jsou strašlivé. V Česku platí neuspokojivé zásady léčení a proto řada pacientů odjíždí za správným ošetřením do zahraničí.
Paní Lenka z východních Čech dnes neudrží v ruce ani mýdlo. Při každém pohybu má obrovské bolesti a na nesnesitelnou bolest hlavy si stále nemůže zvyknout.
Příčinu jejích problémů způsobilo před patnácti lety klíště a zdánlivě obyčejná borelióza. Avšak kvůli nedostatečné léčbě českých lékařů dnes paní Lenka, která si z obavy z reakcí zdravotníků, na jejichž péči je závislá, nepřála zveřejnit své celé jméno, spadla do kolonky chronický borelik. A její stav se zhoršuje.
Přitom k úplnému vyléčení lymské boreliózy, na kterou není oproti klíšťové encefalitidě očkování, stačilo zpočátku jen zvýšit dávky antibiotik a prodloužit dobu jejich užívání. Současné léčebné postupy jsou ale jiné.
Po letech klidu od boreliózy přijde zánět mozku
Pokud se pacientovi udělá po přisátí klíštěte velký flek (erythema migrans) - jasný důkaz nákazy boreliózou - lékaři jej otestují testem ELISA na přítomnost protilátek v těle. Jenže ty se v řadě případů, stejně jako skvrna na kůži, nemusí u každého nakaženého objevit, protože tělo si protilátky začne vytvářet až několik týdnů po nákaze. Podrobnější a spolehlivější test Western blot si pacienti musí vyžádat a často i sami zaplatit.
Otestovaným a prokázaným pacientům nicméně lékaři nasadí antibiotika na 10, nanejvýš 21 dní, a tím veškerá léčba končí. Životní cyklus borélií je však delší, než u běžných infekcí. Nemoc je tedy potlačena a pacient žije nějakou dobu, někdy i řadu let, bez jakéhokoli podezření. Po čase ale začne mít problémy s klouby, trpí nespavostí, rozmazaným viděním, silnou bolestí hlavy a může to dojít až k zánětu v mozku.
"Nemocným tedy začne kolotoč návštěv ordinací. Od ortopedie, přes neurologii, revmatologii a nakonec i na psychiatrii. Léčí se totiž jednotlivé problémy, ne celek, a neutuchající bolesti se podepisují i na pacientově psychice," říká Radka Dřímalová z občanského sdružení Borelioza CZ, díky kterému řada nemocných zjistila pravou příčinu svých problémů. "Často se pacienti také dozvídají, že si problémy vlastně vsugerovávají a nemocní vůbec nejsou. Přitom už dávno mohou být v pokročilém stádiu boreliózy," dodává Dřímalová.
Podle primářky infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové se jsou ale někdy potíže člověka jen psychosomatického charakteru, protože mu je podsouváno, že v sobě stále nějaké onemocnění má.
Takovému tvrzení se brání všichni nemocní, které trápí velké bolesti. A v Česku jich jsou tisíce. Za rok 2011 se nakazilo skoro pět tisíc lidí, což je asi šestkrát víc než obávanou klíšťovou encefalitidou, na kterou existuje očkování.
Léčba u nás? Raději k sousedům
V červnu loňského roku česká Společnost infekčního lékařství vydala doporučené postupy při léčbě boreliózy. Ty však podle renomovaných odborníků neodpovídají nejnovějším výzkumům na poli mezinárodní odborné scény.
V zahraničí se při akutní nákaze pro potlačení rychlého šíření borelií, například i do centrální nervové soustavy, doporučuje minimálně měsíční podávání příslušných antibiotik s dávkováním dvojnásobně vyšším, než doporučují nově vydané postupy v ČR. Ty dobu léčby stanovují na 10 až 14 dní
Řada nemocných proto odjíždí za správnou diagnózou a léčbou do sousedního Německa, kde jsou lékaři sdružení do zvláštní Společnosti pro boreliózu. Ne všichni si ale německou léčbu mohou dovolit.
Na nebezpečí při nedostatečné léčbě boreliózy upozorňuje i neurolog a bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar. "Je zajímavé a zároveň znepokojivé, že zůstávají mnohé případy postižení zejména nervového systému u neuroboreliózy nepoznány a neléčeny. Podle důvěryhodných zahraničních studií dochází k postižení centrální nervové soustavy až u 30 % pacientů s prokázanou boreliózou," říká Bojar, který se jako jeden z mála lékařů k tématu vyjadřuje.
Ostatní totiž většinou mlčí. Kontroverzi vyvolávají hlavně rozdílné názory pacientů a lékařů. "Subjektivní potíže člověka kontrastují s rozpačitými laboratorními výsledky, a to vede k rozporným lékařským závěrům a konfliktům s nemocnými," vysvětluje uznávaný český infektolog Václav Dostál.
Právě kvůli tomu se 19. května uskuteční v Pelhřimově odborný seminář pro lékaře, kteří se chtějí tématu věnovat. "Konference by měla vytyčit a srovnat hlavní rozdílné názory a stanovit postup, jak nejlépe pomoci nemocným," doplňuje Dostál.
Zdroj: zpravy.ihned.cz
Sandra: Nikdy nezapomenu na ten POCIT BEZNADĚJE, STRACHU, co ve mně lékaři vyvolali, na to jak jsem byla jen další nemocná.
