Minerální látky a stopové prvky jsou anorganické sloučeniny plnící životně důležité úkoly. Zajišťují optimální průběh biochemických procesů v organismu. Jsou stavebním materiálem pro růst tkání, kostí a zubů, regulují hospodaření s tekutinami a účastní se na látkové přeměně v těle, vyměšování a rozmnožování. Předávají elektrické a chemické signály mezi buňkami a jsou nezbytné pro funkci nervů, svalů, srdce, mozku a krevního oběhu. Když některá složka v organismu chybí nebo je jí nadbytek, je narušena rovnováha celého těla.

Tělo si tyto prvky samo nevyrábí ani je nemůže spotřebovat. Do těla se dostávají v potravinách a jsou vylučovány v podobě potu, moče i stolice. Příliš nízký obsah minerálních látek v potravě nebo jakákoliv překážka jejich vstřebávání může být příčnou onemocnění z nedostatku. Naopak jejich příjem přesahující bezpečný a přiměřený rozsah může navodit známky toxicity.

Potřebné množství minerálů závisí na mnoha faktorech například věku, pohlaví, aktuálnímu zdravotnímu stavu aj. Obvykle se prostřednictvím zdravé vyvážené stravy dostanou do těla všechny důležité minerály. Nutnost podávání těchto esenciálních látek vzrůstá při sportovní činnost, při namáhavé práci, při stresu a v průběhu různých redukčních diet.

Minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy (denní potřeba nad 100 mg), mikroelementy (denní potřeba do 100 mg) a stopové prvky (potřeba v řádu µg).

Více:

• O důležitosti minerálů MVDr. MUDr. Joe Wallach

Vitamíny

Vitamín je organická látka, která je nutná pro regulaci metabolických funkcí v buňkách. Účastní se v procesech uvolňující z potravin energii. Některé vitamíny jsou antioxidanty, látky, které chrání tkáňové buňky před jejich poškozením a navíc pomáhají v prevenci většiny chorob. Celkem je známo 14 vitamínů, které se dělí na rozpustné buď ve vodě nebo v tucích. V tucích jsou to čtyři - A, D, E, K a ve vodě devět vitamínů B (včetně B17 - Laetrilu) a C. Toto rozlišení je důležité, protože v těle se ukládají vitamíny rozpustné v tucích na relativně dlouhou dobu, na měsíce až roky. Druhá skupina, rozpustná ve vodě, s výjimkou vitamínu B12 zůstává v těle jen krátce, a proto se musí neustále doplňovat. Kromě vitamínů D a K si další vitamíny nedokáže organismus vytvářet sám, takže pro udržení optimálního stavu je musí dostávat v potravě nebo potravinových doplňcích.

Vitamín A

Vitamín A  udržuje ostrý zrak, zdravou kůži a výkonný imunitní systém. Je to vitamín rozpustný v tuku a je skladován v játrech. Tělo jej může získat částečně z živočišného tuku a částečně si ho vytváří samo ve střevech z beta-karotenu a ostatních karotenoidů z ovoce a zeleniny. V organismu se nalézá v několika formách nazývaných retinoidy - odvozeno od oční sliznice - retiny, pro jejíž zdraví je zcela nezbytný.

Tento vitamín zabraňuje šerosleposti, udržuje kožní buňky a buňky všech sliznic v dobrém stavu, pomáhá při tvorbě zubů a kostí a je životně důležitý pro normální reprodukci, růst a vývoj organismu. Je nepostradatelný pro imunitní systém, včetně zásob imunitních buněk, které se nalézají ve sliznicích zažívacích a dýchacích cest a tím vytvářejí důležitý prvek obrany proti vniknutí infekce.

Hlavní přínos

• udržuje dobrý zrak
• pomáhá oku přizpůsobovat se při přechodu ze světla do tmy
• ulevuje "suchým očím"
• zvyšuje rezistenci k infekcím
• pomáhá zvládat opary, pásový opar, bradavice, pomáhá kontrolovat alergické stavy
• může být účinný proti rakovině prsu a plic
• při dostatečně vysoké hladině může zvyšovat účinek chemoterapie
• blahodárně působí na sliznici zažívacího traktu

Vitamín A dokáže vytvořit toxickou hladinu, ale při užívání ve formě beta-karotenu je mnohem bezpečnější. K léčení byl poprvé použit  roce 1940 k léčení kožních onemocnění, včetně akné a lupenky. Dávky však byly vysoké a toxické. Dávky kolem 7500 mcg denně (suchá kůže, akné, lupenka, ekzém, rosacea)lze užívat pouze pod lékařskou kontrolou, jinak denní doporučená dávka je 600 mcg pro ženy a 700 mcg pro muže.

Vitamín A je obsažen v rybách, žloutcích, máslu, vnitřnostech, v játrech (90 g jater = 2500 mcg vitamínu A). Žluté, zelené, tmavozelené, oranžové, červené ovoce a zelenina obsahuje velké množství beta-karotenu a jiných karotenoidů, které si organismus zpracuje na vitamín A, pokud jej bude potřebovat. Touto formou tento vitamín nemůžete předávkovat. Pokud nejíte nadměrně játra nebo tučné ryby, je prakticky vyloučené získat z potravy nadbytek vitamínu A. I pro těhotné je bezpečný beta-karoten, či potravinové doplňky s obsahem karotenoidů.

Vitamín B1 (Tiamin)

Vitamín B1 životně důležitým způsobem přispívá ke zdravému metabolismu a správné funkci nervové soustavy. Je nezbytný pro přeměnu sacharidů z potravy v energii. U lidí se srdečním onemocněním může tiamin zlepšit funkci srdce. Hladina tiaminu v organismu se vyčerpává při dlouhodobé léčbě diuretiky, která bývají předepisována pacientům s onemocněním srdce ke snížení tekutin nahromaděné v důsledku srdeční slabosti. Při udržování nervového systému v dobrém stavu snižuje tento vitamín na nejmenší míru brnění a pocity snížené citlivosti v končetinách - sužuje hlavně nemocné s cukrovkou, případně jinou nemocí poškozující nervový systém. V kombinaci s cholinem a kyselinou pantotenovou může tiamin zlepšovat trávení.

Doporučené denní množství tiaminu je 1,1 mg u žen a 1,2 mg u mužů. Mírný nedostatek může způsobovat podrážděnost, deprese, svalovou slabost a úbytek na váze. Závažný nedostatek vyvolává nemoc beriberi - onemocnění, které vede k mentální poruše, úbytku svaloviny, paralýze, poškození nervů, případně až ke smrti. Nepříznivé účinky z nadbytku neexistují, protože nadbytek se vyloučí močí.

Pravděpodobně nejlepším zdrojem je libové vepřové maso. Dostatek se nachází v celých zrnech, fazolích, ořechových jádrech a rostlinný semenech.  Například množství 50 mg tiaminu odpovídá 3 kg slunečnicových semen. Pijete-li více kávy nebo čaje, potřebujete zvýšit příjem tiaminu, protože tyto nápoje vyčerpávají tělesné zásoby tohoto vitamínu.

Dávkování

• při srdečních chorobách - 50 mg denně
• při pocitech snížené citivosti a brnění - 50 mg denně, nejlépe jako součást B komplexu
• při poruchách trávení - 50 mg denně - ráno
• při alkoholismu - 50 mg denně v B komplexu

Tiamin se nejlépe vstřebává v kyselém prostředí, užívejte jej při jídle, kdy se tvoří žaludeční kyseliny. Dávku si rozdělte na dvě poloviny, pokud lékař nedoporučí jinak.

Podle jedné studie u lidí nad 65 let vedlo užívání 10 mg tiaminu po dobu 3 měsíců ke snížení krevního tlaku, menšímu úbytku váhy, zlepšení kvality spánku a zvýšení hladiny energie. Tento vitamín je ke koupi jako samostatný, nicméně je vhodnější jej užívat v B komplexu, protože úzce spolupracuje s dalšími B vitamíny.

Vitamín B2 (Riboflavin)

Tento vitamín se podílí na přeměně bílkovin, tuků a sacharidů v energii potřebnou pro tělo. Hraje životně důležitou roli při tvorbě hormonu štítné žlázy, který právě urychluje metabolismus a pomáhá zajišťovat energetickou potřebu pro všechny tělesné orgány. Riboflavin také podporuje tvorbu imunitních buněk nezbýtných pro boj s infekcí a ve spojení s železem se účastní tvorby červených krvinek. Přeměňuje vitamíny B3 a B6 na aktivní formy, aby mohly tyto vitamíny plnit svou funkci.

Riboflavin také vyváří látky podporující antioxidanty - například vitamín E - v ochraně buněk před volnými radikály. Je nezbytný pro zachování a hojení tkání, zvláště po úrazech, chirurgických výkonech a spáleninách. Podílí se na udržování dobré funkce očí a centrálních i periférních nervů. Zvyšováním antioxidačních pochodů chrání tento vitamín mnoho tělesných tkání, především oční čočky, je proto prevencí katarakty - mléčného zákalu čočky. Má schopnost snižovat frekvenci a závažnost migrény. Předpokládá se, že u nemocných s migrénou dochází ke snižování zásob energie v mozkové tkáni a riboflavin může zabránit záchvatům zvýšením zásobení mozku energií.

Podle studie byl u 55 pacientů, kteří trpěli dvěma až osmi záchvaty migrény měsíčně, podáván riboflavin v dávce 400 mg denně. Po třech měsících měli nemocní v průměru o 37% záchvatů méně, což je stav, kterého lze obvykle dosáhnout jen při užívání léků proti migréně. Riboflavin má však podstatně méně vedlejších účinků, než klasické léky.

Prokázalo se, že riboflavin je cenný při léčení kožních onemocnění, včetně rosacey. V kombinaci s B3 a B6 může být prospěšný při nervových i jiných onemocněních, například u Alzheimerovy choroby, poruch citlivosti, epilepsie, rzotroušené sklerózy, úzkostných stavů stresu a chronické únavy. Doporučené denní množství riboflavinu je 1,5 mg pro ženy i muže. K základním projevům nedostatku patří bolavé ústní koutky a zvýšená citlivost na sluneční záření se slzením, pálením a svěděním očí. Může se také objevit chudokrevnost provázená zvýšenou únavou.  Nadbytek není nebezpečný, protože se jeho přebytek vylučuje močí.

Dávkování

• k prevenci katarakty - 25 mg denně
• při migréně - až 200 mg denně

Neužívat společně s alkoholem, protože ten snižuje vstřebání riboflavinu. Užíváte-li hormonální antikoncepci, antibiotika nebo psychiatrické léky, které mohou ovlivňovat spotřebu tohoto vitamínu, poraďte se s ošetřujícím lékařem. K dobrým přírodním zdrojům patří mléko, sýr, jogurt, játra, hovězí maso, ryby, celozrný chléb, vejce a houby. Mléko ponechané na slunci v průhledné sklenici ztrácí za několik hodin tři čtvrtiny riboflavinu, protože ten je mimořádně citlivý na sluneční záření.

Vitamín B3 (Niacin)

Závažný nedostatek tohoto vitamínu B, kyseliny nikotinové se projevuje těžkým onemocněním, pelagrou. Niacin se používá k prevenci a léčbě depresí, kloubních omemocnění a mnoha dalších chorob. Chemická struktura niacinu je podobná struktuře aminikyseliny tryptolanu obsaženého ve vejcích, masu a drůbeži. Tělo je schopno si vyrobit asi polovinu potřebného množství chemickou přeměnou právě tryptolanu. Zbytek musí získat přímo z potravy - potraviny s vysokým obsahem bílkovin.

Niacin je potřebný k uvolňování energie ze sacharidů. Účastňuje se řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správné funkce nervového systému a zažívání. Potřebné denní množství je 16 mg pro ženy i muže. K účinné léčbě různých onemocnění je zapotřebí mnohem vyšších dávek.

Dávkování

• při úzkostných stavech a depresi - 50 mg denně (toto množství bývá zpravidla v B komplexu)
• při nespavosti - 500 mg nikotinamidu hodinu před spaním
• při kloubních potížích - 500 mg 3x denně, pouze pod lékařskou kontrolou

Vysoké dávky niacinu mohou zvrátit vývoj cukrovky I.typu, která se nejčastěji objevuje do třicátého roku věku, musí se však podat včas. O tuto léčbu se lze pokusit pouze pod dohledem lékaře.

Mírný nedostatek niacinu se projeví skvrnami na podrážděné kůži, ztrátou chuti k jídlu, poruchami trávení a slabostí. Niacin ve formě nikotinamidu není nebezpečný, užívá-li se v množství do 1500 mg denně, což je asi o 1000 mg více, než se běžně doporučuje pro léčení. Předepíše-li lékař dávky vyšší, je nezbytné kontrolovat jaterní funkce, protože dlouhodobé podávání může poškodit játra. Užíváte-li léky na snížení cholesterolu, neužívejte niacin v žádné formě.

Niacin je obsažen v hovězím a kuřecím mase, rybách a ořechových jádrech. Rovněž  mléko, vejce a mléčné výrobky jsou zdrojem niacinu, ale koncentrace v nich je malá. Dbejte na to, abyste niacin kupovali ve formě nikotinamidu, jiné formy mohou ovlivňovat krevní oběh. Niacin ve formě kyseliny nikotinové se má užívat pouze na doporučení. Nikotinová kyselina, předepisovaná na zvýšení HDL cholesterolu, současně snižuje LDL cholesterol a triglyceridy a jako vedlejší účinek rozšiřuje cévy, především na povrchu těla, což vyvolává návaly tepla a zarudnutí kůže, svědění a někdy až mdloby jako důsledek odvedení krve od srdce.

Biotin (vitamín B7) a kyselina pantotenová (vitamín B5)

Biotin a kyselina pantotenová jsou v potravě bohatě zastoupené vitamíny, takže jejich nedostatek je prakticky vyloučen. Biotin také produkují střevní baktérie, ale v této formě je pro tělo těžko využitelný. Multivitamíny a B komplex obvykle obsahují i biotin a kyselinu pantotenovou (někdy nazývanou vitamín B5). Biotin i kyselina pantotenová se účastní tvorby různých enzymů a štěpení sacharidů, tuků a bílkovin z potravy - je tak je může tělo využít. Biotin má zvláštní význam pro využití glukózy, základního paliva pro organismus a pro udržování zdravých nehtů a vlasů. Vitamín B5 tělo potřebuje k udržování správné komunikace mezi mozkem a nervovým systémem a k tvorbě určitých stresových hormonů.

Ve velmi vysokých dávkách může biotin pomáhat při cukrovce, protože podporuje odpověď těla na inzulín, takže hladina krevního cukru (glukózy) zůstává nízká. Navíc může chránit před diabetickým poškozením nervů, k němuž při diabetu často dochází, ale je nutná konzultace s lékařem.

Dávky nejsou přesně stanoveny. 30-100 mcg biotinu a 4-7 mg kyseliny pantotenové na den je asi dostatečné množství. Toto množství stačí k udržení normálních tělesných funkcí, ale k léčení již vzniklých chorob jsou nutné dávky podstatně vyšší. Bezpečná doporučená denní dávka je 2500 mcg u biotinu a 1000 mg u vitamínu B5.

Dávkování

• pro dobrý stav vlasů a nehtů - 1000-1200 mcg biotinu denně
• podpůrná léčba při odvykání kouření - 500 mg kyseliny pantotenové 2x denně
• ve stresovém období - 100 mg kyseliny pantotenové denně jako součást B komplexu
• při migréně - 400 mg kyseliny pantotenové 2x denně
• při chronickém únavovém syndromu - 500 mg kyseliny pantotenové 2x denně
• chronické zažívací potíže - 500 mg kyseliny pantotenové 2x denně spolu s 50 mg thiaminu, první dávku ráno na lačno a potom 3x denně 500 mg cholinu
• při alergiích - 500 mg kyseliny pantotenové 2x denně
• při cukrovce - nutno se poradit s lékařem

Biotin je obsažen v játrech, sójových výrobcích, ořeších, ovesných vločkách, ráži, ječmenu, luštěninách, květáku a nebroušeném pšeničném zrnu. Nejbohatším zdrojem kyseliny pantotenové jsou vnitřnosti, ryby, drůbež, celá zrna, jogurt a luštěniny. biotin udržuje vlasy zdravé, ale nemůže odstranit plešatost, pokud nejde o vzácný případ velkého nedostatku biotinu. Stejně tak kyselina pantotenová nemůže odstranit šedivění vlasů způsobené věkem.

Úprava potravin ničí velké množství kyseliny pantotenové. Například chleba a mouka obsahují jen polovinu obsahu tohoto vitamínu ve srovnání obsahu v celých obilných zrnech. Ještě více kyseliny pantotenové až 70% se ztrácí při zmrazení a rozmrazení ryb a drůbeže, případně při konzervování fazolí - 80%.

Podle jedné švýcarské studie může biotin zvyšovat tloušťku nehtu až o 25%. Šest měsíců užívání biotinového přípravku upravilo podle této studie dvěma třetinám sledovaných potíže s lomivými nehty.

Vitamín B6 (Pyridoxin)

Významná složka všech živin, vitamín B6, se zúčastňuje pravděpodobně většího množství procesů než jakýkoliv jiný vitamín. Přitom třetina dospělých, polovina žen a lidí vyššího věku nezískává nutnou denní dávku z potravy v dostatečném množství. Tento vitamín vykonává více než 100 různých reakcí nesčetněkrát denně. Učinkuje především jako koenzym, což je látka, která pracuje v souladu s enzymy - k urychlení chemických reakcí v buňkách. Je k dostání jako pyridoxinhydrochlorid nebo pyridoxal-5-fosfát (P-5-P). Obě formy jsou vhodné, nicméně odborníci doporučují variantu P-5-P, protože má snadnější vstřebatelnost.

Tvorba červených krvinek, pomoc při tvorbě bílkovin v buňkách, tvorba chemických látek v mozku - například serotoninu - a uvolňování energie z energetických zásob v organismu, to jsou jen některé funkce tohoto vitamínu. Může pomáhát v prevenci srdečních onemocnění, spolu s kyselinou listovou a vitamínem B12 se účastní na zpracování homocysteinu - zvýšené množství je riziko pro srdeční onemocnění a jiné cévní poruchy. Ženám pomáhá při premenstruálním syndromu (PMS) - pravděpodobně se tento vitamín účastní na odstraňování nadbytečného estrogenu. Nízké hodnoty tohoto vitamínu jsou zjišťovány především u žen, které užívají orální antikoncepci, přičemž zhruba polovina žen jej nemá dostatečně v potravě. Vysoké dávky tohoto vitamínu - více než 2000 mg denně - mohou při dlouhodobém podávání způsobit nervové poškození. Toto poškození se upraví po vysazení tohoto vitamínu. Doporučené denní množství je u vitamínu B6 1,9 mg pro ženy i muže. Léčebné dávky jsou vyšší.

Dávkování

• ke kontorle hladiny homocysteinu - stačí 3 mg denně, ale často se doporučuje 50 mg
• při PMS - 100 mg denně
• při akutním zánětu karpálního tunelu - zkuste 50 mg vitamínu B6 nebo P-5-P 3x denně
• při astmatu - 50 mg 2x denně

Vitamín B6 se nejlépe vstřebává v jednotlivé dávce ne větší než 100 mg. Užíváte-li vyšší množství, rozdělte je do několika dávek, abyste snížilo riziko poškození nervů. Dobrým zdrojem jsou ryby, drůbež, cizrna, brambory, avokádo a banány. Banány jsou bohaté na pyridoxin, ale jedna 50 mg tableta obsahuje jeho množství, které je přibližně v 74 banánech.

Vitamín B12 (Kobamalin)

Přestože množství v potravě je dostatečné, jsou lidé staší 50 let, kteří jej neumějí vstřebávat, přičemž i lehký nedostatek může zvyšovat riziko srdečních chorob, deprese a možná i Alzheimerovy nemoci. Tento vitamín je jediný se skupiny B, který tělo ukládá ve zvýšeném množství hlavně v játrech. V těle se vstřebává komplikovaně - trávící enzymy jej oddělují od bílkovin v žaludku za přítomnosti žaludeční kyseliny. Potom se vitamín váže na bílkovinu, která se tvoří v buňkách žaludeční sliznice, a s ní se dostává do tenkého střeva, kde se vstřebává. Nízká hladina kyseliny solné v žaludku nebo nedostatek  této bílkoviny, tyto defekty se objevují ve vyšším věku, mohou vést k deficitu tohoto vitamínu. Vzhledem k tomu, že je tělo dobře zásobeno, může trvat i několik let, než se deficit projeví.

Vitamín B12 je nezbytný pro obměnu buněk a zvláště důležitý je pro tvorbu červených krvinek. Dále udržuje ochranné obaly nervových vláken (myelin) a účastní se přeměny živin v energii a hraje zásadní roli při tvorbě DNA a RNA - genetického materiálu v buňkách.

Příznivé účinky

• spolu s kyselinou listovou pomáhá zpracovat homocystein
• působí  pozitivně na nervy, například může pomáhat při brnění a pocitu znecitlivění v končetinách - často při cukrovce, může také zmírňovat tinitus (hučení v uších)
• deprese
• jsou nízké hodnoty u Alzheimerovy nemoci, přispívá-li nedostatek tohoto vitamínu ke vzniku tohoto onemocnění není jasné
• udržuje v dobrém stavu imunitní systém
• podle některých studií prodlužuje interval mezi HIV a vývojem onemocnění AIDS
• jako složka myelinu je cenný při léčení roztroušené sklerózy, nemoci, k níž patří destrukce těchto nervových obalů

Doporučené denní množství vitamínu B12 je 24mcg pro muže i ženy. Potravinové doplňky mohou být důležité pro lidi vyššího věku, či vegany, kteří nejedí maso ani mléčné výrobky. Při nedostatku se může objevit únava, deprese, snížená citlivost a brnění končetin způsobené poškozením nervů, svalová slabost, zmatenost a ztráta paměti. Může se vyvinout demence a zhoubná chudokrevnost (perniciózní anémie). Obojí je vyléčitelné, pokud je včas stanovena správná diagnoza. Hodnoty tohoto vitamínu klesají s věkem. U nemocných se žaludečními, dvanácterníkovými vředy, Crohnovou chorobou a jinými nemocemi zažívacího traktu je zvýšené riziko nedostatku B12, stejně jako u lidí užívajících klasické léky na epilepsii, chronické poruchy zažívání nebo dnu. Vstřebávání také omezuje nadměrné požívání alkoholu. Nadbytek se okamžitě vylučuje močí.

K prevevenci srdečních onemocnění, při zhoubné chudokrevnosti, snížení citlivosti a brnění v končetinách, hučení v uších a roztroušené skleróze je vhodná dávka 1000 mcg denně. Netvoří-li se  dostatek specifické bílkoviny v žaludku, jsou vhodné i injekce vitamínu, případně aplikace nosním sprejem. B12 užívejte jednou denně, nejlépe ráno, současně se 400 mcg kyseliny listové. Hlavním zdrojem jsou živočišné potraviny.

Asi 20% lidí vyššího věku má nedostatek tohoto vitamínu, přičemž většina z nich je bez příznaků. Při stárnutí některých lidí se vyvíjí chorobný stav nazývaný atrofická gastritida, která snižuje tvorbu kyseliny solné v žaludku. Následkem je neschopnost oddělit vitamín B12 z potravy. Neztrácí se však schopnost vstřebávat vitamín B12 dodaný v potravinovém doplňku nebo v obohacených potravinách.

Lecitin a cholin

Jsou blízce příbuzné látky a jsou nezbytné pro správnou funkci všech tělesných buněk, důležitou úlohu sehrávají při udržování zdravých jater a nervového systému. Lecitin je tuková látka, která je obsažena v mnohých živočišných i rostlinných potravinách, například v játrech, ve vejcích, sójových bobech, arašídech a pšeničných klíčcích. Lecitin se rovněž vytváří v těle a je považován za vynikající zdroj cholinu, jednoho z vitamínů skupiny B, zejména ve formě fosfatidylcholinu. V organismu se fosfatidylcholin okamžitě štěpí na cholin, takže užíváním lecitinu tělo získává cholin. Avšak jen 10-20% lecitinu z rostlin a dalších přírodních zdrojů obsahuje fosfatidylcholin.

Lecitin a cholin jsou nezbytné pro mnoho tělesných funkcí, protože pomáhají vytvářet buněčné membrány a usnadňují transport tuků a jiných živin z buněk do buněk. Podporují reprodukci a vývoj plodu i dítěte. Jsou důležité také k udržení zdravých jater a žlučníku a pravděpodobně i zdravého srdce. Cholin je  klíčovou složkou mozkové chemické látky acetylcholinu, který sehrává významnou roli v řízení paměti a svalové činnosti.

Lecitin i cholin mohou zvláště příznivě působit při onemocnění jater a žlučníku. Lecitin je hlavní složkou žluče, látky, která tráví tuky. Je známo, že při nízké hladině této látky se mohou tvořit žlučové kameny. Cholin je často součástí komplexních jaterních přípravků spolu s léčivkami s ostropestřecem a pampeliškou.

Lecitin se zpravidla podává 2x denně 2 tobolky po 1200 mg. Cholin je možno získávat z lecitinu, ale lepším zdrojem je fosfatidylcholin - 3x denně po 500 mg - nebo čistý cholin - 3x denně 500 mg. Ve většině zemí nejsou stanoveny doporučené denní dávky, ale v USA byl hcolin uznán za nezbytnou živinu a byla stanovena denní dávka pro ženy 425 mg a 550 mg pro muže. Lecitin a cholin se lépe vstřebávají při jídle. Ve vysokých dávkách mohou vyvolat pocení, nevolnost, zvracení, nadýmání a průjem. Užívání vysokých dávek cholinu - 10 g denně - způsobuje tělesný zápach po rybách a poruchy srdečního rytmu.

Kyselina listová (vitamín B9)

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín skupiny B, někdy také nazývaný folacin nebo folát. Tělo ji nedokáže uchovávat příliš dlouho, proto se musí dennodenně doplňovat. Tepelná úprava i dlouhé skladování dokáže zničit až polovinu této kyseliny. Je v těle neustále využívána k tvorbě krvinek, hojení ran a tvorbě svalů - ve všech procesech, při nichž dochází k buněčnému dělení. Je rovněž nezbytná pro tvorbu DNA. Dostatečné množství při početí a v prvních třech měsících těhotenství snižuje riziko vážných vrozených poruch, včetně rozštěpu patra a páteře. Ženy, které se pokoušejí otěhotnět, by měly tento doplněk užívat stejně jako v těhotenství. Má vliv na tvorbu a spotřebu homocysteinu, je důležitou zbraní proti srdečním a cévním nemocem. Může také odvracet nebezpečí rakoviny plic, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku.

Lidé trpící depresí mají často nedostek kyseliny listové. Podle některých studií zvyšuje účinnost antidepresivních léků. Doplňky této kyseliny jsou propěšné i při léčení dny a dráždivého tračníku. Vysoká hladina homocysteinu se pokládá za jeden z činitelů při vývoji osteoporózy, takže kyselina listová pomáhá udržovat normální stav kostí.

Běžně doporučované množství kyseliny listové je 200 mcg pro ženy i muže, pro těhotné ženy 400 mcg. Nedostatek může způsobit určitou formu anémie, jejímž příznakem je bolestivý a rudý jazyk, průjem a u dětí i nedostatečný růst. Převážná většina dospělých dostává této důležité látky příliš málo. Alkoholic a lidé, kteří užívají určité léky, hlavně proti rakovině a epilepsii, nebo lidé trpící poruchami vstřebávání (Crohnova choroba, celiakie, sprue) mívají závažný nedostatek této kyseliny. Obvyklejší je nízká hladina kyseliny listové, která nevyvolává žádné příznaky, ale zvyšuje riziko onemocnění srdce nebo vrozených malformací.

Příliš vysoké dávky - 5 000 - 10 000 mcg - mohou být nebezpečné lidem s rakovinou vázanou na hormony (například rakovina prsu nebo prostaty). Vysoké dávky také mohou vyvolat záchvat u epileptuků. Doporučená horní hranice příjmu u dospělých je 1000 mcg. Kyselinu listovou lze užívat v kteroukoliv denní dobu, při jídle i na lačno. Užíváte-li doplněk s čistou kyselinou listovou, přidejte k němu navíc dávku 1000 mcg vitamínu B12, abyste zabránili jeho nedostatku.

Vynikajícím zdrojem v potravě je zelená listová zelenina, fazole, celá zrna a pomerančová šťáva.

Dobrým zdrojem jsou i kvasnice. Nevýhodou je, že vařením se jí zničí až 95 %. Odborníci doporučují doplňovat kyselinu listovou potravinovými doplňky, kdy je vstřebatelnost do organizmu až 100%, přičemž vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50%.

Vitamín C

Trpíte-li ledvinovými kamínky nebo jinou nemocí ledvin nebo hemochromatózou (genetickým sklonem k ukládání nadbytečného železa), omezte svůj denní příjem vitamínu C na 500 mg, protože vitamín C zvyšuje vstřebávání železa. Tento vitamín může zkreslovat přesnost lékařských testů na cukrovku, rakovinu tlustého střeva a hodnoty hemoglobinu v krvi. Pokud vitamín C užíváte upozorněte na to před testy lékaře.