Zabraňování zbytečným receptům

MUDr. Timothy B. McCall

Vypisování receptu je jedna z nejsnadnějších a nejpřirozenějších činností, které lékař může dělat. Studie dokazují, že 75 % návštěv u lékaře končí předepsáním nejméně jednoho léku. Někteří z lékařů dávají nejméně jeden recept prakticky každému pacientovi, který přijde do jejich ordinace.

To všechno by bylo v pořádku, pokud by léky byly dokonale bezpečné. Ale není tomu tak. Dosud nebyl vyvinutý žádný chemický lék, který by neměl vedlejší účinky. To ovšem platí i pro léky, které jsou volně v prodeji. Jednou z nejčastějších příčin, proč jsou nemocní hospitalizováni, je jejich reakce na předepsané léky. Nežádoucí reakce na léky je rovněž častá i během hospitalizace.

Jak napsal Franc Kafka: "Je snadnější vypsat recept, než pochopit pacienta." Lékaři trvá jen 30 vteřin, než vypíše recept, ale často i více než 10 minut, když má vysvětlit, proč není lék potřeba. Pokud vezmeme v úvahu, že návštěva v ordinaci by dnes neměla být delší než oněch 10 minut, vytušíme, v čem je problém.

Předání receptu je stručný způsob, jak naznačit, že vaše sezení je skončeno. Je to také způsob, jak vás lékař může vypustit ze své hlavy a odpovědět na vaši nevyslovenou otázku: "Co se mnou uděláte, doktore?" I pokud existuje časová tíseň, stane se často v případě návštěvy u dobrého lékaře, který má zodpovědný přístup, že obětuje svůj čas a nepředepíše nakonec recept.

Zde je několik věcí, které je dobré vzít v úvahu, když zvažujeme, zda náš lékař nepředepisuje více léků, než je nezbytné:

• Občas je nejlepším lékem žádný lék. Mnoho potíží, které jsou rutinně léčeny pomocí léků, může být úspěšně zvládnuto i bez nich. Vysoký tlak krve, zvýšený cholesterol a lehká cukrovka ve vyšším věku jsou diagnózy, které lze V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH  léčit bezpečněji bez lékové terapie. (Upozornění: pokud však už užíváte léky, neustávejte s léčbou, aniž byste se poradili napřed s lékařem!)

• Jakmile začnete lék užívat, lékaři možná budou automaticky předepisovat další balení, ať už je to potřeba nebo ne. Mnoho lékařů automaticky vypisuje další recept, aniž by přehodnotili potřebu pokračovat v medikaci. Mnoho lékařů i při prvním setkání s pacientem bude automaticky pokračovat v léčbě, kterou předepsal předchozí lékař, aniž by přezkoumali, zda jsou stávající léky nezbytné nebo vhodné. Setkával jsem se s případy, kdy lidé užívali léky po dobu 30 až 40 let - někdy předepisované i řadou lékařů - které však nebyly vůbec potřebné už od samého počátku.

• Lékaři občas předepisují zbytečně léky, protože mají strach ze soudní pře. Mnoho lékařů předepisuje léky, i když si myslí, že není šance, že by vám pomohly, ale mají obavy, že když se váš stav nezlepší, mohli by později být obvinění z nedbalosti. Samozřejmě mohou nastat okolnosti, kdy je takové jednání oprávněné - jako když je lék levný a bezpečný nebo situace je závažná, ale obecně předepisovat léky jen "pro případ" není dobré. Pokud si uvědomíme dnešní atmosféru v Americe, kdy se tak často podávají žaloby, pak když lékař prohlásí "pro každý případ", může to znamenat právě "pro případ, že se mě pokusíte zažalovat".

Pokud je malá pravděpodobnost, že vám lék pomůže, můžete nebo možná i nemusíte to zkoušet. Přinejmenším však máte právo být účastní při takovém rozhodování. Jestliže si lékař myslí, že máte jen malou šanci na zlepšení, měl by vám o tom říci, abyste mohli zvažovat rizika a přínosy společně a pak teprve učinit rozhodnutí. Když se pak domluvíte na léčbě, měl by vás lékař varovat před symptomy, které ohlašují zhoršení vašeho stavu pro lékovou nesnášenlivost a pro takový případ vám předem doporučit návštěvu své ordinace.

Jak přispívá lékový marketing k nevhodnému předepisování léčby

Výrobci léků se stále zdokonalují v tom, jak manipulovat s požadavky zákazníků, tím, že se soustřeďují na propagaci přímo zaměřenou na pacienty. Nápadné reklamy v časopisech a v televizi vás vyzývají, abyste "požádali svého lékaře." Podobně jako reklamy namířené na lékaře i takovéto reklamy neustále propagují nové a vysoce ziskové léky. Reklama zaměřená na pacienty je také nepřímou metodou, jak ovlivňovat lékaře, kteří třeba nevěnují pozornost inzerátům na stejné léky z lékařských odborných časopisů. Výrobci doufají, že pod vlivem reklamy budete požadovat od svého lékaře předepsání právě jejich léku.

Vážit rizika a přínosy lékové terapie

Před užitím léku pečlivě zvažujte, jaké jsou potenciální přínosy, jaká je pravděpodobnost vyléčení, jaké lze očekávat vedlejší účinky a zda pravděpodobnost přínosu ospravedlňuje podstoupené riziko. Ptejte se svého lékaře na vedlejší účinky, ale nezastavujte se jen u toho. Případně se ptejte svého lékaře na předepsaný léků i z pohledu různých internetových diskuzí o tomto léku.

Když zvažujete rizika a přínosy léku, vezměte v úvahu následující skutečnosti:

• Nejúčinnější lék není vždy ten nejlepší. Ten nejlepší je takový, který vyvažuje pravděpodobnou účinnost vzhledem k riziku vážných vedlejších efektů. Jen malé riziko velmi vážné komplikace by mělo mít velkou váhu.

• Čím méně závažné jsou vaše příznaky, tím menší riziko byste měli mít v úmyslu podstoupit. Řekněme, že nový lék proti bolesti je výjimečně účinný, avšak jeden z 10 000 lidí, kteří jej užívají, umírá kvůli jeho vedlejšímu účinku. Mnoho lidí by nechtělo podstoupit takové nebezpečí, jestliže si mohou vybrat jiný lék proti bolesti, přestože nebude tolik účinný. Avšak pacient se zhoubným nádorem, postihovaný bolestí, která nejde dobře ztlumit jinými léky, bude určitě uvažovat jinak. Čím více ohrožuje nemoc život, tím větší riziko se dá podstupovat. Například chemoterapie může být sama o sobě smrtonosná, ale pokud je to vaše jediná možnost jak zdolat nádor, může být takové riziko přiměřené. Skutečnost je taková, že i když je jen malá šance na vyléčení, mnoho lidí zvolí chemoterapii.

• Lékaři mají tendenci brát rizika spojená s užíváním léků na lehkou váhu. Jestliže vám doktor říká, že lék nemá žádné vedlejší účinky, buďte skeptičtí. Může to také prostě jen znamenat, že lék je nový a jeho vedlejší účinky dosud nebyly všechny zjištěny. To se projevuje až časem, když se prokazatelně podchycují, takže mnoho vedlejších účinků vystupuje na světlo. Pokud si na internetu najdete Váš chemický lék v nějaké internetové lékárně, zjistíte, že většina léků má desítky potenciálních vedlejších účinků někdy i velice závažných nebo dokonce smrtících. Mnoho z nich bývá vzácných, ale pokud je prostudujete, jejich součet může být větší, než jste si mysleli. Mnoho menších běžných vedlejších účinků nemusí být rozpoznáno - obzvláště pokud se objevují až týdny nebo měsíce po zahájení léčby.

• Zvažujte možné alternativy. Kompletně vyhodnotit rizika a přínosy léku můžete až tehdy, když zvážíte také rizika a přínosy všech alternativ. Zeptejte se lékaře, jaká jsou rizika, pokud nebudete užívat lék. Neexistují třeba nějaké druhy léčby bez léků, které by mohly působit? Mohl by se můj stav zlepšit i bez léčby? Jsou ještě jiné léky, které by mohly být vyzkoušeny? A jaká jsou rizika a přínosy u nich?

• Vaše ochota či neochota užívat doporučený chemický lék je rozhodující. Různí lidé přezkoumají shodnou informaci a dojdou k odlišným závěrům. Mnoho racionálních lidí se zhoubným nádorem dochází k přesvědčení, že vyhlídka na prodloužení života o několik málo měsíců nebo dokonce i let jim nestojí za to, aby podstupovali mnohaměsíční léčbu upoutáni na lůžko, nechali si píchat léky a většinu toho času cítili nevolnost z chemoterapie. Jiní zase věří, že šance na prodloužení života je důvodem, proč vydržet všechna strádání. Rada od vašeho praktického lékaře vám může pomoci učinit rozhodnutí, zda užívat lék. Vždy je to ale otázka hodnot - vy sami byste měli zvážit hodnoty podle sebe. Otázka by tedy neměla znít "Jak velké riziko a bolesti volí váš lékař?", ale spíše "Kolik toho chcete přijmout vy sami?"

Odlišování dobrých a špatných lékařů

Proč mívají i všímaví lidé takové potíže s odlišováním dobrých a špatných lékařů? Možná, že mnozí jsou balamuceni tím, co se stává u lůžka. Lékaře, který jim naslouchá a vypadá jako soucitný, pokládají za schopného. Ať už jsou tyto kvality jakkoli důležité, neučiní jinak neschopného lékaře kvalitním. Ve skutečnosti totiž někteří z nejnebezpečnějších lékařů, které jsem potkal ve své kariéře, byli sympatičtí lidé.

Lékařovy schopnosti jsou určovány mnoha faktory. Pro některé situace lékař nemusí mít odpovídající výcvik - mohou mu jednoduše chybět nezbytné znalosti. Někteří lékaři začnou mít problémy s dalším vzděláváním, nestačí držet krok s dobou a stávají se čím dál méně kompetentní. Jiní lékaři se postupně stávají oslabeni nemocí nebo postupně senilní - což však nerozeznají nebo odmítají.

Mnozí lidé očekávají, že pokud má praktický lékař licenci, musí být schopný. Státní komise pro přidělování licencí se však ukazuje být neúčinná v případech vylučování špatných lékařů. Pacienti nemohou počítat ani s pomocí pojišťoven, protože ani opakované odborné selhávání lékařů obvykle nebývá překážkou při uzavírání jejich pojištění proti následkům poškození pacienta.

Mimosoudní vyrovnání bývají vždy zahalena dohodami o mlčenlivosti, které brání tomu, aby se zveřejňovaly jakékoliv podrobnosti. Lékaři, kteří mají takovéto případy za sebou, často pokračují beze změn ve své praxi, aniž by se kterýkoliv z jejich současných nebo perspektivních pacientů mohl dostat k takovým informacím.

Dva způsoby, jak snížit riziko vedlejších účinků u léků