Vaše zdraví závisí také na způsobu, jak dýcháte a co dýcháte

Chce to klid a zhluboka dýchat

Ing. Zdeněk Rozehnal

Nedostatečným dýcháním (a to i když konzumujeme zásadotvornou stravu!) vzniká překyselení a tím se zvyšuje riziko mnoha onemocnění. U rakoviny byl prokázán MUDr. Warburgem zcela přímý vliv - nádor není nic jiného, než obranný mechanizmus, který buňky reagují, aby přežily v kyselém prostředí, v němž je nedostatek kyslíku. Zdravé buňky žijí v zásaditém prostředí bohatém na kyslík, které umožňuje, aby mohly normálně fungovat. Nádorové buňky žijí v kyselém prostředí chudém na kyslík. Skutečná prevence rakoviny je takto jednoduchá, ale na tom by se nedaly vydělávat miliardy......

"Zapomenutý" objev německého držitele Nobelovy ceny

MUDr.Otto Heinrich Warburg, nositel Nobelovy ceny z roku 1931 za objevení základní příčiny vzniku rakoviny

Ve svém díle „Metabolismus nádoru“ uvádí, že všechny karcinogenní formy splňují dvě základní podmínky:

zvýšenou kyselost tkání a krve a zároveň značnou hypoxii (akutní nedostatek kyslíku pro zdravý metabolismus buňky)
objevil, že nádorové buňky jsou anaerobní (nevdechují kyslík) a že dokonce v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku ani nemohou přežít. Přežít a množit se mohou jenom s pomocí glukózy v krvi a v prostředí bez kyslíku

Proto rakovinný nádor není nic jiného, než přirozený obranný mechanizmus, kterého naše buňky používají v krajní nouzi, aby přežily v příliš kyselém prostředí, v němž je navíc i nedostatek kyslíku. Zdravé buňky žijí totiž jedině v mírně zásaditém prostředí bohatém na kyslík, které jediné umožňuje, aby mohly normálně fungovat. Nádorové buňky naopak žijí v kyselém prostředí chudém na kyslík.

Nikdo dnes nemůže říci, že se neví, co je primární příčinou rakoviny. Naopak neexistuje onemocnění, jehož primární příčina by byla lépe prozkoumána. Proto již dnes ignorace není omluvou, aby se nedalo udělat víc pro prevenci.

Pokud chce lidstvo přežít, tak prevence bez pochyb jednou musí přijít!!!

Jak dlouho to bude trvat, závisí na tom, jak dlouho se bude falešným prorokem agnosticismu dařit bránit vědeckému výzkumu v oblasti rakoviny. Do té doby však zbytečně zemřou ještě miliony lidí.

MUDr.Otto Heinrich Warburg

CHCE TO KLID A ZHLUBOKA DÝCHAT je odkaz našich předků a je geniální, ale kdo jej zná, aby se jím také každý den řídil?

To podstatné z něj - naučme se dýchat co nejčastěji relativně na doraz při ponechání zpevněného břicha, kde zvýšený nitrobřišní tlak při nádechu dělá další užitečnosti.

Střídání maximálního nádechu a maximálního výdechu znamenitě zlepšuje odsávání žilní krve z celé dolní poloviny těla. Tím se usnadňuje její návrat k srdci, protože srdce má sice zpravidla velice dobrý výkon ve výtlaku ale jeho sací tlak je malý.

Proto pomalé hluboké dýchání RELATIVNĚ NA DORAZ funguje doslova jako "žilní srdce".

Tím se kromě jiného snižuje hromadění žilní krve:

v orgánech celého pánevního dna (tím se například pomůže prostatě, děloze a hemeroidům)
v žilách dolních končetin
v orgánech břišní dutiny (střeva, játra, atd.)

Co znamená relativně na doraz: ponechat při výdechu zpevněné a relativně zatažené břicho. Tím vznikne zvýšený nitrobřišní tlak při následném nádechu a kromě zlepšeného žilního návratu k srdci také znamenitě a blahodárně "masíruje" nitrobřišní orgány. Ignorujte rady některých učitelů jógy nadechovat až do zcela uvolněného břicha - břišní dutinu tím připravujete o zdravotní výhody aktivnějších změn nitrobřišního tlaku.

nebrat VĚDOMÉ DÝCHÁNÍ NA DORAZ jen jako samostatné cvičení, při kterém nic jiného neděláme - vznikl by chybný sterotyp v podvědomí!

V praxi se u klientů osvědčuje navěsit si po bytě (pracovišti...) třeba samolepící papírky a kdykoliv je uvídíte, tak se jednou pomalu zhluboka nadechnete a po chvilce pomalu vydechnete. Po čtrnácti dnech vznikne návyk a můžete "nápovědu" sundat. Dobrou metodou je dýchání při chůzi, která je daleko prospěšnější než běh. 5 kroků nádech, 5 kroků zatajit dech, 5 kroků výdech, 5 kroků zatajit dech, 5 kroků nádech...

Vědomé dýchání na doraz je velmi důležité pro regeneraci a detoxikaci organismu, což znamená více kyslíku (kromě dalších přínosů) umožňuje doslova spalovat různé tělu nepřátelské látky včetně kyselých zplodin metabolismu. Pouze toxické puriny z konzumace masa spálit kyslíkem nelze, ale proti tomu stačí, co nejvíce omezit bílkovinu z masa.

Naopak při špatném dýchání se lze intoxikovat i tím nejzdravějším stravováním - řada toxických kyselých látek v těle vzniká jako důsledek chronického nedostatku kyslíku. Neboli tělo funguje podobně jako kamna - čím je lepší přívod vzduchu, tím lépe se spálí vše co se do nich vloží a tím méně se oboje zanáší - kamna mourem a dehtem, tělo toxickými kyselými metabolity trávení, z nichž některé by vůbec nemusely vzniknout, kdyby mělo tělo mnohem více kyslíku než mu dodává "normální" - nevědomé dýchání.

Vaše zdraví závisí také na způsobu, jak dýcháte a co dýcháte

Ed Harrold

Jóga už dnes bývá široce uznávanou jako doplňkový léčebný prostředek pro snižování stresu, úzkosti nebo deprese či zvýšeného tlaku krve. Která součást jógy však v těchto případech působí? Jde především o dýchání. Ačkoliv dnes existuje mnoho různých stylů jógy, je tu jedna věc, kterou mají všechny společnou. Tělesný pohyb je doprovázen nosním dýcháním. U nikoho, kdo se dostatečně seznámil s tímto druhem cvičení, nezaznamenáte dýchání ústy, jak bývá jinak běžné v tradičních fit centrech. Studenti jógy totiž vědí, že nos je určen pro dýchání a ústa pro jídlo.

Dechová cvičení

Jógové dýchání se všeobecně nazývá pránajama. Znamená to „řízení dechu“ nebo také „ovládání životní síly.“ Existuje mnoho druhů dechových cvičení, určených všem – počínaje začátečníky až pro pokročilé. Jednotlivé techniky se liší jednak stupněm obtížnosti, ale také i léčivými vlastnostmi. Podle toho, jaký druh jógy je využíván, bývají do výukových lekcí vždy zahrnovány i některá dechová cvičení.

Dýchání nosem nebo ústy?

Dýchání nosem a dýchání ústy už ze svého principu vyvolávají odlišné tělesné odezvy. Dýchání nosem aktivuje parasympatický nervový systém (PNS), zatímco dýchání ústy zase sympatický nervový systém (SNS). Kyslík do vaší krve je dodáván plícemi. Jestliže plíce nestíhají dostatečně okysličovat krev, začnete vnímat zkracování dechu a zpravidla nastupuje i dýchání ústy, které zároveň zrychluje srdeční rytmus a stimuluje uvolňování většího množství hormonů SNS do vašeho oběhového systému.

Někteří z průkopníků alternativního léčitelství poukazují na to, že dnešní tradiční cvičební programy přidávají další stres našim tělům, protože se při nich dýchá ústy. John Douillard byl jedním z těch, kteří měřili zátěž autonomního nervového systému v průběhu cvičení a porovnával přitom dýchání nosem a ústy. Při běžném cvičení, kdy bylo potřeba dýchat ústy, bylo zjištěno významné zesílení SNS a současně oslabení PNS. Když ale bylo cvičení upraveno tak, aby bylo možné dýchání nosem, byl pozorován jen 50% nárůst SNS a PNS se naopak také posiloval. „Protikladné nervové systémy se posilovaly souběžně,“ vysvětlil John Douillard výsledky svých měření.

Navíc bylo i zjištěno, že dýchání nosem přináší o 10 až 15% vyšší oxidaci krve. Děje se tak díky reakci na kysličník dusíku, ke které dochází v nosních dutinách. Tento objev učinili v roce 1993 tři američtí výzkumníci a za to dostali Nobelovu cenu pro medicínu. Před jejich objevem bylo na tento plyn nahlíženo především jako na znečišťující složku životního prostředí. Výzkum ovšem prokázal jeho důležitou funkci pro naše těla.

Oxid dusíku při dýchání

Kysličník dusíku totiž působí tak, že rozšiřuje krevní cévy. Když při nádechu nosem proudí dovnitř, alveoly se postupně rozšiřují a díky tomu jimi může proudit větší množství krve a následně je pak okysličena. Toto ale NENASTANE, pokud probíhá dýchání ústy. Nepodaří se to také tehdy, když někdo musí používat respirátor a nemůže přitom dýchat nosem. Také přidávání kysličníku dusičitého do tlakových lahví, ze kterých se dýchá ústy, takto nepůsobí. Účinek se dostavuje pouze tehdy, když je vzduch nadechován nosními cestami.