Alzheimerova choroba: Otok může být základní příčinou, nový lék může zpomalit progresi

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Výsledky klinických studií zveřejněné 29. listopadu 2022 v časopise New England Journal of Medicine ukazují, že experimentální lék lecanemab zřejmě zpomaluje progresi Alzheimerovy choroby.

Tato studie, fáze 3 však také vyvolala obavy o bezpečnost léku, přičemž vědci požadovali dodatečné dlouhodobé studie o bezpečnosti a účinnosti léku.

K tomu dochází více než rok poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil další lék na Alzheimerovu chorobu, aducanumab.

Toto schválení však bylo kontroverzní a odborníci vznesli otázky ohledně účinnosti léku a možného dopadu jeho nákladů na léčbu.

Vědci také dosahují pokroku v pochopení dalších aspektů Alzheimerovy choroby, což je stav, který by měl do roku 2060 postihnout téměř 14 milionů Americanů.

V jedné nedávné studii vědci zkoumali, jak mohou změny v mozku, které se vyskytují během Alzheimerovy choroby, vést k oslabujícím příznakům této choroby, mezi něž patří ztráta paměti, potíže s plněním známých úkolů a změny nálad.

Ve druhé studii výzkumníci identifikovali možný biomarker pro diagnostiku raných forem nemoci. To by mohlo lidem umožnit zahájit léčbu nebo úpravu životního stylu dříve a může to otevřít cestu k rozsáhlému screeningu.

V obou oblastech je zapotřebí dalšího výzkumu, který však vyzdvihuje důležitou práci, která se dělá pro snížení zátěže lidí s touto nemocí a jejich ošetřovatelů.

Otoky nervových buněk narušují signály

Klíčovým rysem Alzheimerovy choroby je tvorba amyloidních plaků mezi neurony, který narušuje funkci těchto mozkových buněk. Plaky se tvoří, když se abnormální hladiny přirozeně se vyskytujícího beta-amyloidního proteinu shlukují dohromady.

Některé léky – včetně lecanemabu a adukanumabu – jsou navrženy tak, aby snížily úroveň těchto plaků v mozku, zatím se smíšenými výsledky v klinických studiích.

V nové studii zveřejněné 30. listopadu 2022 v časopise Nature vědci zjistili, že otoky neuronů způsobené těmito plaky mohou přispívat k příznakům Alzheimerovy choroby.

Podle vědců může každý amyloidní plak ovlivňovat axony blízkých neuronů. Axon je kabelová struktura neuronu, která přenáší zprávy do jiných neuronů.

Plak může způsobovat otoky ve tvaru sféroidu v axonech blízkých neuronů. To by mohlo zesilovat škodlivý účinek plaků na mozek.

„Amyloidní plaky nezabírají v mozku velké množství místa, ale ovlivňují stovky neuronů, které jsou v jejich blízkosti nebo kolem nich,“ řekl doktor Keith Vossel, profesor neurologie a ředitel Centra pro výzkum a péči Mary S. Eastonové při UCLA v Los Angeles.

Navíc „hodnota této studie spočívá v tom, že se vědci zabývají funkčním dopadem axonálních sféroidů in vivo (u živých zvířat),“ řekl dr. Vossel, který se na novém výzkumu nepodílel.

Axonální otoky, které byly nalezeny v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou, jsou výsledkem postupného hromadění lysosomů v nervových buňkách, uvedli vědci.

Lysozomy jsou typem organel, které se podílejí na odbourávání přebytečných nebo opotřebovaných částí buňky.

Vědci zjistili, že u myší geneticky upravených tak, aby měly stav připomínající Alzheimerovu chorobu, tyto otoky snižovaly přenos signálů procházejících axonem.

To naznačuje, že lokální problémy s přenosem mohou narušit spojení mezi různými oblastmi mozku, uvedli. To by mohlo vést ke vzniku problémů s pamětí a dalších kognitivních příznaků Alzheimerovy choroby.

Protein spojený s otokem nervových buněk

Autoři nové studie také zjistili, že protein v lysozomech zvaný PLD3 je zodpovědný za to, že se organely hromadí v buňkách, což nakonec vedlo k otoku v axonech.

Testovali vliv tohoto proteinu pomocí genové terapie k odstranění PLD3 z neuronů myší s Alzheimerovou chorobou. To vedlo ke snížení otoku axonů a zlepšení fungování neuronů.

Vědci uvedli, že PLD3 by mohl být potenciálním cílem pro budoucí léčbu. Zatímco jiné proteiny se také podílejí na regulaci lysozomů, uvedli, že jednou z výhod PLD3 je to, že se vyskytuje hlavně v neuronech.

Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda by snížení hladin PLD3 v neuronech zlepšilo příznaky u lidí s Alzheimerovou chorobou.

Dr. Vossel řekl, že vědci by potenciálně mohli v laboratoři vytvářet lidské neurony pomocí technologie indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC).

Pomocí těchto buněk by mohli sledovat, jak změny v hladině PLD3 nebo jiných molekul ovlivňují tvorbu axonálních sféroidů.

Omezení výsledků studií

„I když tyto (laboratorní) modely simulují některé aspekty nemoci, nemohou simulovat plný rozsah nebo trvání nemoci,“ řekl dr. Keith Vossel.

K tomu by byly zapotřebí klinické testy – kterým by předcházely další studie na zvířatech.

„Nejlepší způsob, jak se k tomu dostat mechanicky u lidí, by bylo vyvinout nějaký druh léčby, která by se zaměřila na tento proces,“ řekl, „aby se zjistilo, zda zlepšuje nebo zpomaluje kognitivní pokles u těchto pacientů.“

Tyto další kroky, včetně klinických testů, by mohly trvat až deset let nebo déle.

Biomarker moči může identifikovat rané stádium Alzheimerovy choroby

Změny v mozku, které se vyskytují u Alzheimerovy choroby, mohou začít dříve, než je patrná paměť a další kognitivní problémy.

Schopnost snadno vyšetřit lidi na Alzheimerovu chorobu před přítomností příznaků by mohla lidem umožnit zahájit léčbu dříve nebo provést změny v jejich životním stylu, aby se snížilo riziko vzniku příznaků.

Současné způsoby diagnostiky Alzheimerovy choroby zahrnují snímky mozku, testy mozkomíšního moku a krevní testy. Žádný z nich se nepoužívá pro plošné vyšetření – například u lidí bez kognitivních příznaků.

„Máme spolehlivé biomarkery Alzheimerovy choroby, ale jsou drahé a/nebo invazivní,“ řekl doktor D ouglas Scharre, profesor neurologie na Ohio State University Wexner Medical Center v Columbusu.

„Musíme najít lepší biomarkery… abychom je mohli použít při analýze účinnosti nových léčebných postupů,“ dodal.

Studie o biomarkerech Alzheimerovy choroby

Ve studii zveřejněné 30. listopadu 2022 v časopise Frontiers in Aging Neuroscience vědci identifikovali biomarker, který by mohl pomoci lékařům diagnostikovat rané stádium Alzheimerovy choroby pomocí vzorku moči.

Mít přesný biomarker moči by mohlo udělat screening Alzheimerovy choroby pohodlnějším a nákladově efektivnějším.

Studie zahrnovala 574 lidí s normálním poznáním, nebo kteří měli různý stupeň kognitivního poklesu, včetně lidí s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou.

Vědci analyzovali vzorky moči a krve účastníků a provedli několik kognitivních testů.

Zjistili, že hladina kyseliny mravenčí byla zvýšena v moči všech lidí s kognitivními příznaky – včetně lidí s ranými změnami – ve srovnání s lidmi s normálním poznáním.

Kyselina mravenčí je metabolický vedlejší produkt formaldehydu. Dřívější výzkum provedený stejnou skupinou vědců ukázal, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají vyšší hladinu formaldehydu v moči ve srovnání se zdravými lidmi.

Výsledky nové studie však ukazují, že kyselina mravenčí v moči může být citlivější na změny formaldehydu, uvedli vědci.

Více biomarkerů může poskytnout lepší obrázek

Dr. Douglas Scharre poukázal na to, že výsledky ukázaly velké překrývání mezi hladinami kyseliny mravenčí v moči u lidí s normální kognitivní funkcí, mírnou kognitivní poruchou a Alzheimerovou chorobou.

To by podle něj ztěžovalo diagnostikovat kognitivní poruchu člověka na základě jediného testu moči.

Dr. Keith Vossel si všiml stejné věci. V důsledku toho očekává, že kyselina mravenčí bude používána spolu s dalšími biomarkery, spíše než sama o sobě.

Vědci skutečně zkombinovali hladiny kyseliny mravenčí v moči a formaldehydu s biomarkery nalezenými v krvi, přičemž zjistili, že toto kombinovaný výsledek lépe předpovídá stádium nemoci.

„Dívají se na marker, který považuji za nespecifický, což znamená, že by mohl být ovlivněn mnoha typy demence,“ řekl dr. Vossel. „Ale když se přidá ke konkrétnějším markerům – jako jsou měřítka amyloidu a tau – mohlo by to zvýšit diagnostickou jistotu.“

Tau (τ, zkratka pro tubulin-associated unit) je označení pro skupinu příbuzných proteinů a hrají důležitou roli v nervové tkáni. Při Alzheimerově nemoci dochází k ukládání tau proteinů v mozku. Společně potom amyloid beta a tau jsou  dva základní biochemické příznaky Alzheimerovy choroby v mozku.

I když v současné době neexistuje lék na Alzheimerovu chorobu, dr. Vossel řekl, že screening by stále mohl identifikovat lidi s vyšším rizikem rozvoje nemoci. To by je mohlo povzbudit ke změnám životního stylu, které snižují riziko demence.

To zahrnuje stravování se zdravou stravou, fyzickou a společenskou aktivitu a vyhýbání se tabáku a nadměrnému alkoholu.

„Myslím, že kdyby existoval jednoduchý test, který by mohl být proveden na klinice primární péče, bylo by to opravdu užitečné i teď,“ řekl.

Závěr

Nové studie osvětlily, jak lépe odhalit a léčit Alzheimerovu chorobu.

Vědci identifikovali biomarker, který by mohl pomoci lékařům diagnostikovat rané stádium Alzheimerovy choroby pomocí vzorku moči.

Jedna studie zjistila, že lék schválený k léčbě Alzheimerovy choroby zřejmě zpomaluje její progresi.

Jiná studie zjistila, že otok neuronů způsobený určitými plaky může přispívat k příznakům Alzheimerovy choroby.

Nejúčinnější prevencí Alzheimerovy choroby je zdravý životní styl. Co nejmenší příjem toxinů a detoxikace.

"Neortodoxní" rozhovor M. Adamse, editora Natural News s neortodoxním doktorem Russellem Blaylockem

• V tomto rozhovoru zazněly základní příčiny a důvod velkého nárůstu neurodegenerativních onemocnění

            Mike Adams                       Russel Blaylock, MD

Dr. Blaylock: Neurodegenerativní nemoci se teď velice rychle rozrůstají. Nemoci, které byly kdysi vzácné, teď vidíme na každém kroku. Je to až hrůzu nahánějící.

A když si prostudujete odbornou literaturu zaměřenou na neurologii, zjistíte, že na to není žádné vysvětlení

Všichni jsme vystaveni těmto toxinům, a když k tomu přidáte glutaman sodný a excitotoxíny do jídla, míru toxicity nesmírně zvýšíte.

To je důvod,

proč teď dochází k tak velkému nárůstu neurodegenerativních onemocnění; Alzheimer, autismus, poruchy pozornosti a Parkinson – všechny tyto nemoci se vyskytují mnohem častěji, protože jsme vystaveni karcinogenní toxicitě ze všech těch různých zdrojů, stejně jako excitotoxinům.

A nikdo není schopen říct, jak to vlastně je. Někdo řekne, „Alzheimer je důsledek působení rtutě,“, někdo jiný zase řekne, „To není pravda, Alzheimer je důsledek působení pesticidů,“ a někdo další řekne, že jde o důsledek něčeho jiného, ale všechno je důsledek stejného mechanizmu.

Všechno to způsobují patologicky zvýšené imunitní (autoimunitní) aktivity ve tkáni mozku, což aktivuje excitotoxicitu. Vypadá to, že všechny tyto látky mají společné vlastnosti, neboť způsobují v mozku stejná poškození.

Celý rozhovor

Toxiny

Dr. Dietrich Klinghardt

Toxiny mohou být rozpustné ve vodě nebo v tucích. Dva hlavní rozpustné toxiny ve vodě jsou thimerosal (rtuť) - používá se ve vakcínách a známý herbicid, glyfosát od Monsanta (nejnenáviděnější organizace v USA, předzdívaná "MONSATAN"), který již vlastní německý Bayer - MUDr. Klinghardt uvádí, že se tyto toxiny ukládají v ledvinách, plících a kostech.

Jedním z neuvěřitelně běžných onemocnění souvisejících s toxicitou hliníku je nedostatečně aktivní štítná žláza. Hydroxidy hliníku - například ty, které se vyskytují v antacidech - skutečně narušují střevní absorpci hormonů štítné žlázy. Má také afinitu k nervovému systému a má sklon shromažďovat se v mozku, míše a enterickém nervovém systému, přičemž na všech těchto místech blokuje životně důležité funkce.

Detoxikace glyfosátu

Glyfosát je analogem aminokyseliny glycinu. To znamená, že se uchycuje v místech, kde potřebujete glycin. Při detoxu se glycin spotřebovává a proto jej hodně lidí nemá v těle v potřebném množství pro účinnou detoxikaci.

Abyste eliminovali glyfosát, musíte saturovat své tělo právě glycinem. Dr. Klinghardt doporučuje užívat 1 čajovou lžičku (4 gramy) glycinového prášku dvakrát denně po dobu několika týdnů a poté snížit dávku na jednu čtvrtinu čajové lžičky (1 gram) dvakrát denně. Dojde k uvolnění glyfosátu z vašeho těla a umožní se jeho odstranění močí.

Glycin je levný (1 kg cca 130,- Kč) a chutná sladce. Ideální je, pokud jej sníte s jídlem, když máte podezření, že je kontaminováno glyfosátem, aby se neuchycoval místo chybějícího glycinu - které průmyslově zpracované jídlo není v Česku kontaminováno glyfosátem? A o euroéčkách nemluvě.

Detoxikace hliníku

Hliník je škodlivější než jakýkoliv jiný toxin. V zásadě poškozuje receptory, které máme na buněčné stěně, hormonální receptory, receptory neurotransmiterů, receptory inzulínu. Všechny jsou zmateny hliníkem.

Chcete-li eliminovat hliník, musíte zvýšit příjem oxidu křemičitého. Dr. Klinghardt doporučuje používat byliny bohaté na křemík, jako je koriandr a přeslička rolní. Dr. Yoshiaki Omura před 20 lety ve studii prokázal, že lze velmi rychle snížit obsah hliníku pouhou aplikací výtažku z koriandru.

Celý článek

Nový výzkum ukazuje, že jednoduché oční vyšetření může úspěšně odhalit Alzheimerovu chorobu mnoho let před příchodem jejích příznaků

-  Pixabay

J. D. Heyes

Nový druh očního testu, který je nenáročný k provádění, by mohl pomoci lékařům primární péče účinně odhalovat Alzheimerovu chorobu - a to mnoho let předtím, než se u pacientů objeví její první známky a příznaky. Toto vyplynulo z výsledků jednoho vědeckého výzkumu a mohlo by to kromě jiného také umožnit nové způsoby testování léků proti této nemoci.

Agentura The United Press International zveřejnila informace o nové metodě, s jejíž pomocí vědci z univerzity v Minnesotě monitorovali změny v odrazivosti světla na sítnici laboratorních myší. Výsledky měření se výrazně měnily v souvislosti s postupující Alzheimerovou chorobou. To přivedlo vědce na myšlenku, že tuto nemoc by mohlo být možné detekovat i dlouho před tím, než se dostaví její první příznaky.

V současnosti zatím není k dispozici žádná metoda k určování této nemoci. Její diagnóza se stanovuje až na základě příznaků, které již nastaly a v průběhu času se neustále zhoršují.

Vědci stále ještě nedokáží přesně popsat příčiny Alzheimerovy choroby, avšak současný výzkum naznačuje, že nemoc souvisí s nárůstem povlaku z amyloidu v mozku. Jeho množství může být měřeno s pomocí speciálního vybavení a souvisí s poklesem duševních, mentálních a rozlišovacích schopností při progresu choroby.

Vědci z centra pro vývoj nových léků, které je součástí the University of Minnesota popsali jako první podobnost chorobných změn, které se při Alzheimerově chorobě odehrávají na sítnici a v mozku. Tyto tkáně jsou propojené a obě jsou součástí centrálního nervového systému. Protože je ale oční sítnice snadno dostupná pro přístrojová vyšetření, její změny je mnohem snadnější detekovat.

„Pozorovali jsme změny na sítnicích u myší s Alzheimerovou chorobou již v období, kdy ještě nešlo zjistit žádné neurologické známky této nemoci,“ sdělil v tiskovém prohlášení Dr. Swati More, který v centru pracuje jako profesor-asistent. „Takovéto výsledky se blíží tomu nejlepšímu scénáři, který jsme od tohoto projektu očekávali.“

Po dobu realizace této studie, která byla publikována v časopise the journal Investigative Ophthalmology and Visual Science, se vědcům podařilo sestrojit speciální zobrazovací systém, který využívali pro snímací kameru. Prostřednictvím ladění vlnových délek v tomto systému měřili odrazivost světla na sítnicích pokusných myší.

Když pak porovnávali odrazivost světla u myší s Alzheimerovou chorobou s volně žijícími zdravými jedinci, vyšlo najevo, že u nemocných myší dochází k redukcím množství odraženého světla ze sítnice.

A právě tyto naměřené změny odrazivosti indikují nárůst povlaku amyloidu na sítnici a s tím současně i na mozku. S použitím tohoto postupu je tedy možné detekovat nemoc ještě dlouho předtím, než začnou být pozorovatelné úbytky rozlišovacích a paměťových schopností.

V nejbližší budoucnosti vědci plánují začátek 1.fáze klinických pokusů, kdy bude jejich zobrazovací systém sítnice testován u lidí. Předpokládá se, že bude možné sestavit nenákladnou diagnostickou metodu, která by mohla vést k účinnému a včasnému léčení choroby, aby později nebylo nutné pouze léčit její trvalé příznaky.

Dr. Robert Vince - ředitel centra pro vývoj nových léků k tomu říká: „Abychom dokázali skutečně léčit Alzheimerovu chorobu, potřebujeme u pacientů zahájit terapii ještě předtím, než se objeví její první příznaky. Až dosud jsme ale neměli k dispozici způsob, jak testovat efektivnost léčby, protože jsme neznali žádný diagnostický nástroj, který by to dokázal.“

„Dosud používané metody jsou využitelné až v okamžiku, kdy se v mozku vytvoří dostatečně silný povlak z amyloidu. Naše nová technologie je neinvazivní cestou, jak určit Alzheimerovu chorobu ještě dřív, než je tento povlak vytvořen.“

Bez ohledu na to, jak je tato choroba diagnostikována, mnoho jiných odborníků na medicínu preferuje její léčbu přírodními cestami - a to je předmětem nadcházejícího summitu o Alzheimerově chorobě a demenci.

Zdroje:

UPI.com
Twin-Cities.UMN.edu
ARVO.org

Originál: https://www.naturalnews.com/054670_Alzheimers_eye_test_amyloid_plaque_detection.htm

Cukr způsobuje plaky na mozku a zvyšuje pravděpodobnost Alzheimerovy choroby

- Pixabay

Zoey Sky

Pokud máte chuť na něco sladkého, vezměte si raději jablko než tabulku čokolády. Skupina vědců totiž nedávno doložila spojitost mezi hladinami cukru v mozku a příznaky ztráty paměti, které mohou přecházet až do Alzheimerovy choroby.

Mozek štěpí glukózu (tj. cukr v nejzákladnější formě) a ta se využívá jako zdroj energie pro zajištění jeho funkcí. Avšak lidé, jejichž mozek dobře nezvládá toto štěpení, vykazují obvykle známky mozkového plaku a spletenců, jež bývají příznakem Alzheimera.

Podle vědců zmíněná studie prokazuje významnou spojitost mezi vysokými hladinami glukózy v mozku a příznaky Alzheimera. Lidé s mozkem, který má nižší účinnost štěpení glukózy, vykazovali zhoršené vnějškové příznaky demence v podobě ztrát paměti, což bývá často spojováno s Alzeimerovou chorobou. Protože je tento výzkum dosud v raném stádiu, není ještě vyjasněno, proč mívá špatný metabolismus glukózy tyto následky.

Dr. Madhav Thambisetty z Národního institutu pro stáří (NIA - the National Institute of Aging) studoval tkáně mozku z autopsíí, které byly k dispozici v jiné studii s názvem the Baltimore Longitudinal study on Aging. Tato studie je součástí většího projektu, zaměřeného na zdravotní stav populace, jenž probíhá už několik desetiletí. Společně se svými kolegy studuje Dr. Thambisetty ty oblasti mozku, které jsou náchylnější k tvorbě plaku a spletenců. Jde především o frontální a temporální kortex, které fungují jako paměťová a řečová centra.

Vědci ale současně objevili, že jiné oblasti mozku jsou odolnější proti degeneraci - patří k nim např. cerebellum - centrum pohybu a svalové aktivity. Vědci odhalili souvislost, že lidé s větším postižením Alzheimerem trpívají zároveň i zpomalenou glykolýzou, což je snížená schopnost štěpení glukózy, potřebného k produkci energie.

Jak zpomalená glykolýza, tak i vyšší hladina glukózy souvisí s těžšími projevy plaků a spletenců v mozcích lidí s Alzheimerem. A kromě toho mají i spojitost s problémy s pamětí.

Richard J. Hodes, ředitel NIA, k tomu sdělil, že vědci již uvažují o možné souvislosti mezi tím, jak mozek metabolizuje glukózu a jak se pak rozvíjí jeho nemoc. Říká: „Výzkum jako je tento, přináší nové myšlenky o tom, jak dál zkoumat tyto souvislosti intenzivnějším způsobem, abychom nalezli lepší a účinnější způsoby, jak léčit i předcházet Alzheimerově chorobě.“

Dr. Clare Walton, vedoucí výzkumník sdružení The Alzheimer’s Society k tomu říká toto: „Spojitost mezi tím, jak mozek využívá glukózu a Alzheimerem není nová - již více než 30 let při studiu této choroby využíváme snímků mozku, které nám ukazují změny glukózy. Dosud nám ale není jasné, zda změny v metabolismu glukózy ovlivňují vznik nebo zhoršování Alzheimerovy choroby nebo zda jsou takové změny pouze vedlejším projevem poškození mozkových buněk.“

Dr. Walton věří, že nový revoluční výzkum metabolismu glukózy je unikátní metodou a zkoumání mozkové tkáně zemřelých pomůže ukázat na „změny a cesty, kterými probíhá transport a využití glukózy v mozkových buňkách“, ke kterým dochází při zhoršení Alzheimerovy choroby.

Závěrem ještě dodává: „Jestliže se ukáže, že tyto změny opravdu předchází nástupu příznaků demence, měly by určitě být zkoumány ještě důkladněji.“

Několik užitečných rad, jak snížit hladinu cukru v krvi

Kromě toho, že omezíte množství konzumovaných sladkostí, je dobré se řídit těmito doporučeními:

• Cvičte – snažte se být každý den aktivní. Choďte po schodech místo ježdění výtahem nebo si během sledování TV zacvičte sedy-lehy.
• Pijte hodně vody – když pijete více vody, snáze se ubráníte pocitům hladu. Vždy raději sáhněte po láhvi s vodou místo limonády nebo jiných nápojů s cukrem.
• Dopřávejte si dostatek spánku – když budete chodit spát pozdě, zvýší to vaši hladinu cukru v krvi. Rozvrhněte si svůj čas tak, abyste mohli každou noc spát alespoň 8 hodin. Z ložnice odneste všechnu elektroniku, aby vás to nelákalo zůstávat dlouho vzhůru.

Použité zdroje:

1. DailyMail.co.uk
2. dLife.com

Originál: www.naturalnews.com/2017-11-13-sugar-found-to-cause-plaque-in-the-brain-raising-chances-of-alzheimers.htm

HERICIUM

účinky - video

Podle britského experta je Alzheimer vlastně otrava hliníkem, který je všude

Dr. Chrise Exley, PhD.

Hromadění hliníku v lidském těle může vyvolat Alzheimerovu nemoc, která zásadně negativně působí na lidský mozek. S touto hypotézou vystoupil uznávaný britský expert Christopher Exley z Keele University v časopise Frotiers in Neurology. Zároveň vznesl požadavek, aby byly provedeny testy, které jeho hypotézu potvrdí, nebo vyvrátí. Pokládá zásadní otázku:

 „Jak víme, že Alzheimerova nemoc není jen následkem chronických účinků otravy hliníkem?

Přítomnost hliníku v mozku by měla být varovným signálem, který nás upozorňuje na potenciální nebezpečí aluminiového věku,“ zdůraznil Exley podle listu Daily Telegraph a poukázal na to, kde všude přichází lidský organismus do kontaktu s hliníkem, není to skutečně jen při olizování víček od jogurtu. Hliník se podle něj přidává skoro do všeho, co jíme, pijeme nebo jinak absorbujeme. Jeho sloučeniny se vpravují například do vody pro zvýšení čirosti, u pečiva slouží jako kypřidlo.

Hliník se ukládá v mozku, nervech a kostech

Hliník je v čaji, kakau či víně. A také hlavně v kosmetice, opalovacích krémech a deodorantech. Nevyhneme se mu ani při konzumaci léčiv, zejména aspirinu a antacidů, které snižují překyselenost žaludku. Tělo hliník sice vylučuje, ale přesto se ukládá v mozku, nervech, kostech ...

„Všichni si hromadíme tento nervový jed v mozku, a to od narození až do smrti,“

shrnul expert, podle nějž je sílící dávka hliníku v lidském těle skoro nevyhnutelným důsledkem moderního života. A položil otázku:

„Proč to bereme tak lhostejně?“

Zdroj: Daily Telegraph

Jak detoxikovat hliník z těla a proč je to nezbytné

P. F. Louis

Jsme ve “ Věku hliníku“, dle přednášky Dr. Chrise Exleye, PhD z konference o bezpečnosti vakcín na Jamajce v lednu 2011. Hliník je všude v zemské kůře – to je běžné vyjádření odborníků zabývajících se toxicitou tohoto prvku. O čem se ale zmínit nemohou je, že hliník nebyl tak běžně ohrožující dokud se koncem 19.století nezačal těžit pro vytváření kovů a léků.

Dnes máme hliník v nádobí, obalech, nápojích, deodorantech do podpaží, tabáku………..a předepisovaných lécích včetně pomocných látek ve vakcínách.

Hliník je vysoce reaktivní s ostatními chemikáliemi a vytváří antigeny stimulující imunitní systém pro odezvu na vakcíny. Jenže mechanismu těchto reakcí farmaceutické firmy moc nerozumějí.

Dr. Exley se zaměřil na biochemické mechanismy hliníku a studoval je dvě desetiletí a dosud netvrdí, že zná všechny odpovědi. Zato ví, jak nezodpovědní jsou ti, co konstatují, že všechny odpovědi jsou známé - ti, kteří jsou v týmu výrobců průmyslových vakcín a odmítají toxicitu hliníku (Al-aluminium).

Hliník zatěžuje tělo
Všichni máme nějakou úroveň hliníku v těle. Tkáně jsou nejvíce náchylné ke shromažďování hliníku a hlavně ty tkáně, s pomalým buněčným obratem. Buňky se rychle obnovují na kůži, ale ne už tak rychle v kostech, srdeční tkáni a mozku. Poslední tři jmenované nemají tak rychlý celulární obrat a mají největší sklon uchovávat hliník.

Ano, v mozku se velmi dobře hromadí hliník a jeho velké množství souvisí s chronickým únavovým syndromem, epilepsií, ADD, Alzheimerem, Guilliane-Bare syndromem ( běžný vedlejší účinek po očkování) a s dalšími neurologickými poruchami.

Sloučeniny hliníku po aplikaci vakcíny obejdou játra a ledviny a mají sklon zůstat v tkáních s pomalou buněčnou obnovou – kosti, srdeční tkáň a mozek. Dalším zdrojem hliníku je kouření tabáku a marihuany, ochranné krémy proti slunci, kosmetika a chemtrails.

Všechny očkovací vakcíny obsahují hliník! Říkají nám, že jsou bezpečné…. Dr. Exley se také zmínil o tom, že většina vakcín obsahuje železo – a železo v kombinaci s hliníkem vytváří biochemicky-reaktivní sloučeninu.

Chemtrails nejsou kondenzační stopy po letadlech. Chemtrails je skutečné. Všechny sebrané vzorky na celém světě vykazují vysoký obsah hliníku a další jiné látky …… (https://www.naturalnews.com/032572_chemtrails_health.html ).

V posledních 100 letech jsme zvýšili velmi značně zatížení našich těl hliníkem. Práh pro toxicitu hliníku se mění, což má za následek neuvěřitelné zvýšení neurologických poruch během tohoto “ Věku hliníku“ a

je nezbytně nutné hliník eliminovat z našich těl jak jen je to možné

Snadné metody pro eliminaci hliníku

Dr. Exley zmínil jedno činidlo, které odstraňuje uložená Al z našich těl: vysoce křemenitá minerální voda. Zmínil se o dvou značkách, Volvic ( prodává se v různých prodejnách zdravých potravin) a Trade Joe, stejně jako Spritzer, ale ten je méně k dostání.

Jeho tým testoval moč a ukázalo se, že vysoký obsah křemíku v minerálních vodách splní svůj účel. Dokonce představil neoficiální důkaz, kdy oběti vakcíny se začali zlepšovat po měsících pití tohoto typu vody. Doporučuje vypít půl litru denně pro redukci hliníku z vašeho těla. Jenže tyto vody jsou trochu drahé.

Můžete si objednat levnější “přesličku“ (bylinka) a dělat si z ní čaje, výluhy či tinktury. Další alternativa jsou „organické okurky“ jež obsahují velké množství křemíku a poskytují tutéž formu vylučování hliníku.

Pokud máte v sobě nějaké množství uloženého hliníku, existuje zde potencionální možnost absolutní toxicity. Redukovat množství hliníku je důležitý krok pro život v optimálním zdraví, i když se už v tuto chvíli vyhýbáte běžným zdrojům aluminia.

Originál: https://www.naturalnews.com/033624_Alzheimers_diabetes_prevention.html
.......

Pokud ledviny fungují správně, k otravě hliníkem většinou nedochází. Pokud však hlinité ionty dlouhodobě přijímají lidé s poškozenými ledvinami, může dojít k projevům otravy. K základním projevům patří demence a křeče. Zvýšená hladina hliníku v lidském mozku bývá spojována s některými syndromy demence. Při Alzheimerově nemoci bývají nalezeny v mozku vysoké koncentrace hliníku. Mechanismus, jakým se hliník do mozku dostane, však není znám. Vedou se dokonce spory i o tom, zda přítomnost vyšších koncentrací hliníku může Alzheimerovu chorobu vyvolat či ne.

Nicméně je velice vhodné preventivně a žádoucí vyřadit z kuchyně hliníkové nádobí.

Úžasný kurkumin a zkvalitnění činnosti mozku

  

Kurkumin však může vašemu mozku prospívat i jinak a snižovat vaše riziko demence působením na cesty, které pomáhají zvrátit inzulínovou rezistenci, hyperlipidemii a další symptomy, spojující se s metabolickým syndromem a obezitou.

Zdroj: articles.mercola.com

Více:

• Kurkumin spolehlivý zabíječ bakteriálních a virových patogenů