Jak mohou průmyslově ultrazpracované potraviny zvýšit riziko kognitivního poklesu především u seniorů

- Pixabay

Barbora Nová

Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, přičemž jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly.

Hot dogy a další průmyslově ultrazpracované zpracované potraviny mohou mít podle vědců negativní vliv na kognitivní funkce. 

Nový výzkum ukazuje, že pravidelná konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin, jako jsou například hot dogy a mražená pizza, může zvýšit riziko kognitivního úpadku.

Ve studii, která byla zveřejněna 5. prosince 2022 v časopise JAMA Neurology, se vědci zaměřili na více než 10 000 jedinců za období 8 let, přičemž dospěli k závěru, že lidé, jejichž denní příjem kalorií je alespoň 20% z průmyslově ultrazpracovaných potravin, mají o 25% rychlejší pokles výkonných funkcí a o 28% rychlejší míru celkového kognitivního poškození (1).

Vědci poznamenali, že pokud je celková kvalita stravy člověka vysoká, účinek průmyslově ultrazpracovaných potravin je menší.

„I když se jedná o studii asociace, která není určena k prokázání příčiny a následku, existuje řada prvků, které posilují tvrzení, že určité zrychlení kognitivního úpadku lze připsat průmyslově ultrazpracovaným potravinám,“ řekl CNN doktor Dav id Katz, specialista na preventivní medicínu a medicínu životního stylu a výživu.

„Velikost vzorku je vysoká a následné sledování rozsáhlé. I když chybí důkaz, je to dostatečně robustní, abychom měli dojít k závěru, že průmyslově ultrazpracované potraviny jsou pravděpodobně škodlivé pro náš mozek,“ dodal.

Další studie zjišťují podobné účinky průmyslově ultrazpracovaných potravin

Nová zjištění jsou v souladu s jinou studií zveřejněnou 1. července 2022 v European Journal of Nutrition, která také potvrdila, že konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin může mít negativní dopad na kognitivní výkonnost u seniorů (2).

Vědci z Austrálie, kteří studii prováděli, sdělili, že definují ultrazpracované potraviny jako ty, které procházejí „několika průmyslovými procesy, které nelze reprodukovat doma“.

Poznamenali, že tyto položky obsahují málo nebo vůbec žádné celé potraviny a obvykle zahrnují příchutě, barviva, emulgátory a další přísady.

Příkladem jsou balené svačiny, čokolády, snídaňové cereálie a předpřipravené pokrmy, jako jsou koláče, těstoviny a pizza.

To je opak zpracovaných potravin, které výzkumníci definovali jako potraviny, do kterých se běžně přidává cukr, olej nebo sůl. Zpracování se používá ke zvýšení trvanlivosti nebo zvýšení „senzorických kvalit“ potravin. Příkladem jsou konzervované zeleniny, ovoce, luštěniny a solené, konzervované nebo uzené maso.

Další studie publikovaná v časopise Neurology také uvádí, že lidé, kteří konzumují velké množství průmyslově ultrazpracovaných potravin, jako jsou limonády, brambůrky a sušenky, mohou mít vyšší riziko rozvoje demence (3).

Co výzkum odhalil

Tým australských vědců pomocí průřezové studie hodnotil více než 2700 účastníků, kteří byli ve věku 60 let a starší.

Účastníci byli součástí National Health and Nutrition Examination Survey v letech 2011 až 2014. Každý účastník si vzpomněl, co jedl během 24 hodin ve dvou po sobě jdoucích dnech (4).

Tým použil standardizované, validované testy, včetně toho, který hodnotí Alzheimerovu chorobu. Dospěli k závěru, že konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin byla spojena s horšími výsledky v jednom z testů u starších lidí, kteří neměli předchozí onemocnění.

Vědci konstatovali, že snížení množství průmyslově ultrazpracovaných potravin může být způsobem, jak zlepšit zhoršené poznávání především u seniorů.

„Výzkum ukazuje, že strava, která dodržuje středomořský styl stravy, uznávaný vysokým podílem potravin s protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi, je spojena se sníženým rizikem s věkem spojeného kognitivního úpadku a demence,“ uvedla Barbara Cardoso, Ph.D., hlavní autorka studie a přednášející o výživě, dietetice a potravinách na Monash University v Melbourne v Austrálii.

„Potraviny konzumované jako součást těchto diet zahrnují ryby, ořechy, olivový olej a zeleninu,“ řekla.

Reakce na studii

Odborníci tvrdí, že tato zjištění jsou v souladu s tím, co se dozvěděli z jiných studií o stravě a demenci.

„Existuje stále více důkazů, že to, co jíme, může mít vliv na náš mozek s tím, jak stárneme, a mnoho studií potvrzuje, že je nejlepší jíst pro srdce zdravou, vyváženou stravu s nízkým obsahem průmyslově zpracovaných potravin a s vysokým obsahem celých, výživných potravin, jako je zelenina a ovoce,“ řekl Percy Griffin, Ph.D., ředitel vědeckého zapojení v rámci Alzheimerovy asociace.

„Není tedy divu, že tato práce zjistila, že strava s vysokým obsahem průmyslově ultrazpracovaných potravin zhoršuje kognitivní schopnost především u seniorů,“ řekl.

Jiná studie publikovaná v časopise Neurology v roce 2021 také potvrdila, že středomořská strava má přínos pro zdraví mozku, přičemž vědci dospěli k závěru, že jejich zjištění potvrzují názor, že středomořská strava by mohla být „ochranným faktorem proti poklesu paměti a mediotemporální atrofii“ nebo zmenšením mozkového laloku spojeného s Alzheimerovou chorobou (5).

Blížící se krize?

Střediska pro kontrolu a prevenci chorob (Centers for Disease Control and Prevention) odhadují, že téměř 6 milionů lidí ve Spojených státech trpí Alzheimerovou chorobou a souvisejícími demencemi (6).

Předpokládá se, že do roku 2060 vzroste počet lidí s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou ve Spojených státech odhadem na 14 milionů a farmaceutické firmy blahem chrochtají z budoucích nadstandartních příjmů, obdobně jako např. u diabetesu.

Nejvíce by mohly být postiženy barevné komunity. Případy mezi Hispánci by se oproti současným odhadům mohly zvýšit sedmkrát. Mezi Afroameričany by se případy mohly oproti současným odhadům zvýšit čtyřikrát.

V San Francisku je navržen nový komunitní program, který se má zaměřit na známé modifikovatelné rizikové faktory a pomoci tak předcházet demenci.

Posit Science spolu s YMCA spouští model „Brain Health Program“ financovaný Národním institutem zdraví.

Program, který by měl začít fungovat za 6 měsíců, nabídne kurzy pro ohrožené dospělé lidi. Část školení se zaměří na dietní a nutriční principy, které YMCA používá ve svém Programu prevence diabetu.

„Jíst stravu zdravou pro mozek je velkou součástí Brain Health Programu,“ řekl Henry Mahncke, Ph.D., ředitel Posit Science.

„Budoucnost zdraví mozku a prevence demence mění to, co děláme v našem každodenním životě, takže budujeme zdravé, odolné mozky, které jsou plně funkční tak dlouho, dokud naše tělo pokračuje,“ řekl. „Téměř vše, co jíme, je posíláno krevním řečištěm nahoru do našeho mozku, a tak není pro odborníky na zdraví mozku překvapivé, že to, co jíme, má význam pro zdraví našeho mozku, kognitivní výkonnost a případné naše riziko demence.“

Další kroky ve výzkumu

Australští vědci říkají, že jejich studie je první, která zkoumá souvislost mezi průmyslově ultrazpracovanými potravinami a kognitivním úpadkem.

„Jako taková vrhá světlo na budoucí studie, které se zaměřují na poskytnutí silnějších důkazů odhalujících potenciální mechanismy, jichž se to týká,“ řekla Barbara Cardoso.

Vysvětlila, že studie má určitá omezení. Ta se dívala na konkrétní úsek v čase, zatímco může trvat roky, než se vyvine porucha poznávání. Spoléhali se na účastníky, že si vzpomenou na svůj dietní příjem, který nemusí být vždy přesným vyjádřením jejich obvyklého dietního příjmu.

„Dalším krokem tohoto výzkumu je studie, zda by snížení množství průmyslově ultrazpracovaných potravin ve stravě mohlo zlepšit poznávání,“ řekl Percy Griffin.

Poznamenal, že na nadcházející Mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace, která začne 16. července 2023 v Amsterdamu, budou zveřejněny další informace o výzkumu a o dopadu nezdravé stravy na riziko demence (7).

Závěr

Nová studie dospěla k závěru, že pravidelná konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin zvyšuje riziko kognitivního poklesu.

V dřívější studii australští vědci také uvedli, že průmyslově ultrazpracované potraviny mohou negativně ovlivnit kognitivní funkce, přičemž mezi tyto potraviny patří balené svačiny a předem připravené pokrmy, jako je například pizza a koláče.

Tyto studie se shodují s předchozím výzkumem, který potvrzuje, že nezdravá strava může zhoršit kognitivní schopnosti a zvýšit riziko onemocnění souvisejících s demencí, jako je Alzheimerova choroba.

HERICIUM

účinky - video

"Neortodoxní" rozhovor M. Adamse, editora Natural News s neortodoxním doktorem Russellem Blaylockem

• V tomto rozhovoru zazněly základní příčiny a důvod velkého nárůstu neurodegenerativních onemocnění

            Mike Adams                       Russel Blaylock, MD

Dr. Blaylock: Neurodegenerativní nemoci se teď velice rychle rozrůstají. Nemoci, které byly kdysi vzácné, teď vidíme na každém kroku. Je to až hrůzu nahánějící.

A když si prostudujete odbornou literaturu zaměřenou na neurologii, zjistíte, že na to není žádné vysvětlení

Všichni jsme vystaveni těmto toxinům, a když k tomu přidáte glutaman sodný a excitotoxíny do jídla, míru toxicity nesmírně zvýšíte.

To je důvod,

proč teď dochází k tak velkému nárůstu neurodegenerativních onemocnění; Alzheimer, autismus, poruchy pozornosti a Parkinson – všechny tyto nemoci se vyskytují mnohem častěji, protože jsme vystaveni karcinogenní toxicitě ze všech těch různých zdrojů, stejně jako excitotoxinům.

A nikdo není schopen říct, jak to vlastně je. Někdo řekne, „Alzheimer je důsledek působení rtutě,“, někdo jiný zase řekne, „To není pravda, Alzheimer je důsledek působení pesticidů,“ a někdo další řekne, že jde o důsledek něčeho jiného, ale všechno je důsledek stejného mechanizmu.

Všechno to způsobují patologicky zvýšené imunitní (autoimunitní) aktivity ve tkáni mozku, což aktivuje excitotoxicitu. Vypadá to, že všechny tyto látky mají společné vlastnosti, neboť způsobují v mozku stejná poškození.

Celý rozhovor

Zdravé potraviny vs. vysoce průmyslově zpracované potraviny: Co je dobré vědět

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Pravděpodobně jste již slyšeli, že pro zdravý život je nejlepší snížit příjem "vysoce průmyslově zpracovaných potravin". To je sice pravda, ale mnoho lidí je zmateno tím, co dělá potravinu nebo nápoj "vysoce zpracovaným" a proč může konzumace příliš velkého množství těchto položek způsobit problémy.

Tento článek vysvětluje rozdíly mezi zdravými a vysoce zpracovanými potravinami a důvody, proč je nejlepší konzumovat vysoce průmyslově zpracované potraviny pouze příležitostně a pokud netrpíte chronickými nemocemi.

Co jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny?

Téměř všechny potraviny jsou alespoň do určité míry zpracované. Výrobci například zpracovávají sušené fazole, aby byly trvanlivé. To neznamená, že jsou méně zdravé.

Než se tedy dostaneme k tomu, co dělá potravinu vysoce zpracovanou, je důležité si uvědomit, že potraviny nejsou "nezdravé" jen proto, že jsou nějakým způsobem zpracované. Pro snazší pochopení zpracování potravin rozdělili vědci potraviny do čtyř kategorií podle míry zpracování.

Použili k tomu systém klasifikace potravin NOVA, který vyvinuli vědci z univerzity v brazilském Sao Paulu (1, 2, 3):

• Skupina NOVA 1. Minimálně zpracované a nezpracované potraviny. Do této kategorie patří zelenina, ovoce, obiloviny, fazole a ořechy. Tyto potraviny mohou projít pražením, vařením nebo pasterizací, aby se prodloužila jejich trvanlivost nebo aby byly bezpečnější ke konzumaci.
• Skupina NOVA 2. Zpracované kulinářské přísady získané přímo z potravin skupiny 1 nebo z přírody. Sem mohou patřit potraviny, jako je olivový olej, javorový sirup a sůl. Potraviny skupiny 2 se používají především při přípravě a vaření potravin skupiny 1.
• NOVA Skupina 3. Průmyslově zpracované potraviny, včetně položek vyrobených přidáním složek, jako je sůl, cukr nebo jiné látky ze skupiny 2, do potravin skupiny 1. Příkladem je čerstvý chléb, ovoce v sirupu a sýr.
• NOVA Skupina 4. Ultraprůmyslově zpracované potraviny. Obsahují jen málo, pokud vůbec nějaké, potravin nebo složek ze skupiny 1. Tyto výrobky mají být pohodlné, hyperchutné a levné a obvykle mají vysoký obsah cukrů, rafinovaných obilovin, tuků, konzervačních látek a soli.

Ultrazpracované neboli vysoce průmyslově zpracované potraviny obvykle obsahují látky, které byste při domácí přípravě jídla zpravidla nepoužili, jako např (4):

• hydrolyzované bílkoviny
• modifikované škroby
• hydrogenované oleje
• barviva
• ochucovadla
• kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy
• umělá sladidla, např. aspartam
• objemová činidla

Tyto definice nejsou pro klasifikaci potravin dokonalé ani stoprocentně přesné a odborníci připouštějí, že ve výzkumných studiích existuje značná variabilita, pokud jde o zařazení potravin mezi "vysoce průmyslově zpracované" (4).

Například snídaňové cereálie jsou v mnoha studiích považovány za vysoce zpracované. Zdravotničtí odborníci však některé cereálie za vysoce zpracované nepovažují, pokud neobsahují přidaný cukr a prošly minimálním zpracováním.

Tento klasifikační systém má pouze poskytnout obecnou představu o tom, co činí potravinu průmyslově vysoce zpracovanou na základě její výroby a složení.

Příklady vysoce zpracovaných potravin

Nyní, když máte obecnou představu o tom, co činí potraviny vysoce průmyslově zpracovanými, vás pravděpodobně zajímá, které potraviny a nápoje do této kategorie spadají.

Zde jsou některé běžné příklady vysoce průmyslově zpracovaných potravin (2):

• sladké nápoje, jako jsou sycené nealkoholické nápoje, sladké kávové nápoje, energetické nápoje a ovocné punče
• sladké nebo slané balené občerstvení, jako jsou chipsy a sušenky
• slazené snídaňové cereálie a slazené ovesné vločky
• směsi na pečení, jako jsou směsi na nádivky, koláče, brownies a sušenky
• rekonstituované masné výrobky, jako jsou hot dogy a rybí prsty
• mražená jídla, jako je pizza
• práškové a balené instantní polévky
• cukrovinky a jiné cukrářské výrobky
• balené chleby a housky
• energetické a proteinové tyčinky a koktejly
• koktejly a prášky nahrazující jídlo určené k hubnutí
• těstoviny v krabičkách
• zmrzlina, slazený jogurt a kakaové směsi
• margarín a další ultraprůmyslově zpracované pomazánky, jako je např. slazený smetanový sýr

Mějte na paměti, že tento seznam není úplný. Mnoho dalších potravin a přísad je také považováno za průmyslově ultrazpracované.

Ne vždy je hned jasné, zda se jedná o vysoce průmyslově zpracovanou potravinu, což může spotřebitelům ztěžovat minimalizaci těchto výrobků v jejich jídelníčku. Nejspolehlivějším způsobem, jak identifikovat vysoce zpracované potraviny, je přečíst si etikety se složením.

Ultraprůmyslově zpracované potraviny mají složky jako (2):

• umělá barviva a ochucovadla
• zahušťovadla a konzervační látky
• hydrolyzované bílkoviny
• sladidla, jako je fruktóza, kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy, invertní cukr a maltodextrin
• hydrogenované nebo interesterifikované oleje
• kypřící, pěnidla a želírující látky
• látky zvýrazňující chuť a vůni, jako je glutaman sodný (MSG)

Svět potravinářských přídatných látek může být ohromující a nepřehledný a může se vám zdát obtížné identifikovat vše, co je uvedeno na seznamu složek.

Pokud máte zájem dozvědět se více o potravinářských přídatných látkách a o tom, které přídatné látky výrobci běžně zařazují do ultraprůmyslově zpracovaných potravin, podívejte se do Kodexu potravin OSN a následně zde, který vede aktualizovaný seznam potravinářských přídatných látek. Můžete se také podívat na seznam euroéček.

Shrnutí:

• Vysoce zpracované neboli ultrazpracované potraviny obsahují jen málo nebo vůbec žádné minimálně zpracované nebo nezpracované složky a obvykle obsahují více kalorií, soli, tuku a přidaných cukrů. Navíc obsahují přídatné látky, jako jsou zvýrazňovače chuti a zahušťovadla.

Co se považuje za zdravé potraviny?

Obecně se za nezpracovanou nebo minimálně zpracovanou považuje čerstvá zelenina, ovoce, pasterizované mléko, kuřecí maso, ryby, fazole a vejce (2).

Je to proto, že tyto potraviny neprochází žádným nebo minimálním zpracováním předtím, než si je koupíte nebo sami sklidíte. Tyto potraviny běžně označujeme jako "celé potraviny", protože jsou ve své původní, celistvé podobě nebo se jí velmi blíží.

Zde je několik příkladů zdravých, celých potravin:

• zelenina a ovoce, včetně čerstvých, mražených nebo neslazených sušených produktů
• obiloviny, jako je hnědá rýže, quinoa a pohanka
• luštěniny, jako jsou fazole a čočka
• kořenová zelenina s vysokým obsahem škrobu, jako jsou brambory, maniok a sladké brambory
• drůbež, vejce a ryby
• obyčejný jogurt, např. Hollandia
• 100% ovocné nebo zeleninové šťávy
• bylinky a koření
• čaj
• ořechy a semena

Za minimálně zpracované, a tedy "zdravé" se považují i výrobky z celých potravin, jako je müsli z ovesných vloček, sušeného ovoce a bez přidaného cukru nebo polenta z celé kukuřičné mouky. Kromě toho to jsou některé oleje, jako například olivový a avokádový, získávané z celých potravin a jsou považovány za zdravou volbu.

Používání termínu "zdravý" může být někdy problematické, protože může démonizovat potraviny, které jsou považovány za zpracované. Proto je lepší než používat slovo "zdravý" k popisu potraviny používat termín "nutričně bohatý". Ten označuje potraviny, které obsahují velké množství živin na jednotku hmotnosti.

Obecně platí, že minimálně zpracované a nezpracované potraviny mají mnohem větší obsah živin než potraviny ultrazpracované.

Například domácí polévka z kuřecího masa, zeleniny, hnědé rýže a vývaru je pravděpodobně mnohem výživnější než vysoce zpracovaná polévková směs z konzervy nebo krabice.

To však neznamená, že se musíte zcela vyhýbat zpracovaným a vysoce zpracovaným potravinám. Znamená to jen, že většina vašeho jídelníčku by měla být složena z celých potravin bohatých na živiny, pokud se cítíte zdraví.

Shrnutí:

• Celé potraviny s vysokým obsahem živin jsou nezpracované nebo minimálně zpracované. Ovoce, zelenina, ořechy, fazole, ryby a vejce jsou jen několika příklady.

Hlavní rozdíly

Mezi minimálně zpracovanými potravinami a vysoce zpracovanými potravinami existuje několik rozdílů. Zde jsou některé z těch hlavních.

Kalorie

Ultrazpracované potraviny mají obecně mnohem vyšší obsah kalorií než plnohodnotné, minimálně zpracované potraviny (5).

Například 100gramová porce bramborových lupínků obsahuje 545 kalorií, zatímco stejně velká porce obyčejných pečených brambor obsahuje pouze 95 kalorií. Důvodem je zpracování bramborových lupínků, včetně smažení (6, 7).

Ne vždy je to však pravda. Některé vysoce průmyslově zpracované potraviny - například ty, které vyrábějí společnosti zaměřené na lidi, kteří chtějí zhubnout - mohou mít nízký obsah kalorií. To z nich však automaticky nečiní zdravou volbu.

Když posuzujete, zda je potravina zdravá, berte v úvahu celou její výživovou hodnotu, nejen počet kalorií.

Obsah cukru

Sladké ultra zpracované potraviny mají obvykle vysoký obsah přidaných cukrů.

Ultraprůmyslově zpracované potraviny, jako jsou slazené snídaňové cereálie, balené pečivo a slazené nápoje, jsou navrženy tak, aby byly nadměrně chutné. Výrobci toho dosahují přidáváním sladidel, jako je třtinový cukr, invertní sirup a kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy.

Mnoho vysoce zpracovaných, slazených výrobků je bohužel určeno dětem a dospívajícím.

Například Cap'n Crunch's Crunch Berries, oblíbené cereálie mezi dětmi, obsahují neuvěřitelných 16 gramů přidaného cukru v jedné porci (37 gramů). To odpovídá přibližně 4 čajovým lžičkám přidaného cukru (8).

Naproti tomu snídaně z vařených ovesných vloček s čerstvými bobulemi a přírodním arašídovým máslem obsahuje nula gramů přidaného cukru a je mnohem výživnější volbou pro dospělé nebo děti.

Stejně tak energetické nápoje, ovocné punče a limonády, které jsou oblíbené mezi dětmi i dospělými, mohou obsahovat šokující množství cukru. Plechovka energetického nápoje Red Bull o objemu 248 ml obsahuje 26,6 gramů cukru, tedy 6,24 čajových lžiček (9).

Další rozdíly

Ultraprůmyslově zpracované potraviny mají běžně nižší obsah vlákniny, bílkovin, vitaminů a minerálních látek a vyšší obsah soli a tuku než plnohodnotné potraviny.

Opět to však neplatí vždy.

Některé ultraprůmyslově zpracované potraviny a nápoje mohou obsahovat přidanou vlákninu a bílkovinné koncentráty, které zvyšují obsah těchto živin ve výrobcích. Například tyčinky nahrazující jídlo při hubnutí a energetické tyčinky mohou mít velmi vysoký obsah bílkovin a vlákniny.

Navíc některé vysoce zpracované potraviny prodávané jako "dietní", "lite" nebo "nízkotučné" mohou mít velmi nízký obsah tuku, což však nutně neznamená, že jsou "zdravé".

Když výrobci potravin odstraní z výrobku tuk, běžně do něj přidávají cukr, aby zlepšili jeho chuť. Navíc mnoho ultraprůmyslově zpracovaných potravin, jako jsou dietní proteinové tyčinky a snacky, obsahuje velké množství přídatných látek, jako jsou umělá sladidla, barviva, aromata, zahušťovadla a další.

Shrnutí:

• Ultrazpracované potraviny mají obvykle vyšší obsah kalorií, přidaného cukru a soli. Navíc běžně obsahují přísady, jako jsou zvýrazňovače chuti, konzervační látky a umělá barviva a aromata.

Měli byste se vyhýbat vysoce zpracovaným potravinám?  

Abyste se celkově stravovali zdravě, nemusíte se vysoce zpracovaným potravinám zcela vyhýbat, pokud jste zdraví. Jídlo je jedním z hlavních zdrojů potěšení v životě. Je důležitou součástí našeho společenského života a našeho štěstí.

Je naprosto zdravé si jednou za čas dopřát oblíbenou svačinu nebo zmrzlinu, pokud tyto potraviny konzumujete s mírou a většinou jíte celé, minimálně průmyslově zpracované potraviny.

To je důležité, protože častá konzumace ultraprůmyslově zpracovaných potravin a nápojů poškozuje celkové zdraví a zvyšuje riziko onemocnění. Výzkumy opakovaně ukazují, že lidé, kteří se stravují podle jídelníčku bohatého na celozrnné potraviny s vysokým obsahem živin, žijí déle a mají nižší riziko vzniku chronických zdravotních potíží než lidé, kteří konzumují stravu s vysokým obsahem ultrazpracovaných potravin.

Například středomořský způsob stravování je spojen s delší délkou života a nižším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky, rakoviny tlustého střeva, rakoviny prsu a obezity. Tento způsob stravování upřednostňuje plnohodnotné potraviny, včetně (10, 11, 12, 13, 14, 15, 16):

• zeleninu
• luštěniny
• ovoce
• ryby

Na druhou stranu strava s vysokým obsahem mimořádně zpracovaných potravin, jako je rychlé občerstvení, sladkosti a limonády, je trvale spojována se zvýšeným rizikem onemocnění a kratší délkou života (17, 18, 19).

Pokud jde o zdravotní výsledky, je tedy klíčové omezit příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Shrnutí:

• Chcete-li si udržet zdraví a snížit riziko onemocnění, je nejlepší dodržovat stravovací režim, který se skládá převážně z celých potravin bohatých na živiny. Oblíbené vysoce průmyslově zpracované potraviny si však můžete občas dopřát, ale s vysokou obezřetností, pokud dlouhodobě trpíte chronickými nemocemi.

Závěr

Mezi vysoce průmyslově zpracovanými potravinami a minimálně zpracovanými nebo nezpracovanými potravinami jsou zásadní rozdíly.

Vysoce průmyslově zpracované neboli ultraprůmyslově zpracované potraviny obsahují jen málo nebo žádné minimálně zpracované nebo nezpracované složky a mají obvykle vyšší obsah kalorií, soli, tuku a přidaných cukrů. Navíc často obsahují přídatné látky, jako jsou zvýrazňovače chuti a zahušťovadla.

Zdravá strava bohatá na živiny by měla obsahovat málo ultraprůmyslově zpracovaných potravin, ale to neznamená, že se musíte zpracovaným potravinám zcela vyhýbat.

Je zcela možné dodržovat vyváženou, zdravou stravu, která se skládá převážně z celých potravin, a přitom si občas dopřát oblíbené svačinky, sladkosti a další vysoce průmyslově zpracované potraviny, pokud se cítíte zdraví.

Pokud se chcete uzdravit, absolvujete detoxikaci, tak se obloukem vyhněte vysoce průmyslově zpracovaným  potravinám.

Škodlivost mikrovlnných trub, významný pokles nutriční hodnoty potravin