Spánková apnoe je spojena s 50% zvýšeným rizikem problémů s pamětí

- Pixabay

Barbora Nová

Spánková apnoe může podle výzkumu vést k poklesu kyslíku v mozku a způsobit neurozánět. 

• Nová studie zjistila, že lidé se spánkovou apnoe mohou mít o 50 % zvýšené riziko problémů s pamětí nebo myšlením.
• Není jasné, zda spánková apnoe přímo způsobuje kognitivní deficity nebo zda problémy s pozorností a pamětí souvisí s komorbiditami.
• Vědci se domnívají, že občasné poklesy kyslíku, průtoku krve a neurozánět pozorované u lidí se spánkovou apnoe mohou zhoršit kognitivní funkce.

Lidé se spánkovou apnoe mohou mít podle nového výzkumu větší riziko vzniku kognitivních problémů.

Studie, které se zúčastnilo více než 4 200 lidí, zjistila, že lidé se spánkovou apnoe měli asi o 50 % vyšší pravděpodobnost problémů s pamětí a myšlením ve srovnání s těmi, kteří spánkovou apnoe neměli.

Výzkum bude prezentován na 76. výročním zasedání Americké akademie neurologie ve dnech 13. až 18. dubna 2024.

Není jasné, zda spánková apnoe přímo způsobuje kognitivní deficity nebo zda problémy s pozorností a pamětí souvisí s komorbiditami (1).

Někteří vědci se domnívají, že občasné poklesy kyslíku, abnormální průtok krve a neurozánět pozorované u lidí se spánkovou apnoe mohou narušit kognitivní funkce (2, 3, 4).

"Narušený a nekvalitní spánek, který se vyskytuje u poruch spánku, vede k akutním i chronicky se zhoršujícím změnám v mozku," uvedl dr. David Merrill, MD, PhD, geriatrický psychiatr a ředitel Pacific Neuroscience Institute's Pacific Brain Health Center při Providence Saint John's Health Center v Santa Monice v Kalifornii, který nebyl zapojen do nového výzkumu.

Vědci tvrdí, že nová zjištění zdůrazňují důležitost včasného screeningu pro prevenci, detekci a léčbu kognitivních poruch u lidí se spánkovou apnoe.

Souvislost mezi spánkem a naším kognitivním zdravím

Spánek – konkrétně jeho kvalita, množství, frekvence – může být ochranným i rizikovým faktorem pro kognitivní funkce.

Když lidé pravidelně spí vysoce kvalitním spánkem, zdraví jejich mozku je s věkem chráněno a zlepšuje se.

Dobrý noční spánek umožňuje opravu a obnovu mozkových funkcí.

Mozek má specializovaný čisticí systém, glymfatický systém, který se zbavuje odpadu, který se hromadí během dne, přišemž se glymfatický systém aktivuje během nejhlubších fází spánku (5).

Bez kvalitního spánku nemá mozek příležitost k odpočinku a opravě.

Pokud je spánek chronicky narušen, může to vést k řadě zdravotních problémů včetně bolestí hlavy, únavy a ztráty paměti, která se časem zhoršuje.

Způsobuje spánková apnoe přímo kognitivní poruchy?

Při spánkové apnoe člověk během spánku přerušovaně přestává dýchat.

Existují tři typy spánkové apnoe: centrální, obstrukční a komplexní.

Při obstrukční spánkové apnoe (OSA) se svaly v zadní části krku příliš uvolňují, což brání normálnímu dýchání a potenciálně nebezpečným poklesům okysličení mozku. Někdy mohou tyto tkáně zablokovat dýchací cesty, což vede k dusivému nebo smrkanému zvuku, jak tělo reaguje na nedostatek vzduchu.

K těmto přerušením spánku může docházet desítky krát za hodinu, což u některých lidí způsobuje vážnou nedostatek spánku.

Samotné poruchy spánku mohou způsobit kognitivní pokles, ale epizody dušení také mohou zatížit srdce, což způsobuje snížený průtok krve do mozku.

Tyto fyziologické události mohou vyústit v kognitivní pokles.

Minulé metaanalytické studie ukazují, že stavy zjištěné u pacientů s OSA jsou trvale spojeny s poruchami pozornosti, paměti, výkonných funkcí, psychomotorických funkcí a jazykových schopností.

Včasná diagnostika a léčba poruch spánku je zásadní

Poruchy spánku mohou zvýšit riziko demence a naopak, že demence může zvýšit riziko zhoršeného spánku.

Takže můžete skončit se spánkem, který zhorší paměť až do bodu demence, což pak zhorší spánek.

Tento cyklus se může nabalovat jako sněhová koule, a proto je důležité včas diagnostikovat a léčit problémy se spánkem.

V ideálním případě lze poruchy spánku řešit dříve, než se objeví jakékoli příznaky poklesu kognitivních funkcí.

Předpokládá se, že lepším spánkem můžeme skutečně oddálit věk nástupu demence.

Použití přístrojů pro kontinuální přetlak v dýchacích cestách (CPAP) může zabránit náhlému snížení okysličení.

V důsledku toho to může chránit funkci mozku a snížit kognitivní pokles.

Podle vědců se také prokázalo, že používání zařízení CPAP po dobu alespoň jednoho roku zlepšuje kognici.

"Výzkumné studie ukázaly, že i čtyři hodiny za noc při použití zařízení CPAP vedou k výrazně menšímu zhoršení kognitivního poklesu v průběhu času," uvedl dr. Merrill s tím, že pro lidi, kteří nemohou nosit zařízení CPAP přes noc, existují i jiná řešení (6).

Existuje mnoho kroků, které mohou lidé podniknout, aby zlepšili svůj spánek.

Pravidelný spánek a vstávání, ranní vystavování se světlu, odpolední vyhýbání se stimulantům, jako je kofein, spánek v chladné a tmavé místnosti a vyhýbání se času strávenému u obrazovky v noci může zlepšit délku a kvalitu spánku.

"Pro zmírnění příznaků demence je zásadní využít všechny dostupné strategie léčby příznaků špatného spánku," doporučuje dr. Merrill, "a to včetně všech intuitivních, ale často obtížně dosažitelných prvků spánkové hygieny."

Závěr

Lidé se spánkovou apnoe mohou mít větší riziko vzniku kognitivních problémů, ukazuje nový výzkum. Vědci tvrdí, že zjištění zdůrazňují důležitost včasného screeningu pro prevenci, detekci a léčbu kognitivních poruch u lidí se spánkovou apnoe.

Mozek a jeho detoxikace – glymfatický systém

Co je glymfatický systém?

Mozek není tvořen kompaktní hmotou nervové tkáně. Mezi buňkami se nacházejí mikroskopické prostory, do kterých proniká mozkomíšní mok z velkých dutin označovaných jako mozkové komory. Spletité řečiště mikroskopických skulin v mozkové tkáni označují vědci jako glymfatický systém (nejde o pravý lymfatický systém, systém štěrbin je ovládán gliovými buňkami, a je tedy označován jako glymfatický). Mozek se díky němu podobá houbě, která do sebe nasává mozkomíšní mok. Na prázdné prostory glymfatického systému připadá přibližně jedna pětina z celkového objemu mozku.

Termín „glymfatický systém“ označuje procesy, které se podílejí na odstraňování jedovatých látek z mozku. Když ulehnete ke spánku, systém se aktivuje, aby toxiny odstranil a obnovil v mozku metabolickou homeostázu. Jakmile usnete, je to, jako by se dal do práce maličký „domovník“, vyklízející všechno harampádí, které se nashromáždilo během denní činnosti.

Mozek po celý den produkuje odpadní látky a glymfatický systém tyto látky rozkládá a recykluje. Problém je, že nedostatek spánku způsobuje selhávání tohoto systému. To pak vede k hromadění odpadních látek v mozku. Jejich akumulace je přitom spojována s konkrétními zdravotními problémy, jako je Alzheimerova nemoc a další kognitivní poruchy související s věkem.

Během spánku vyvíjí mozek celou řadu činností. Spánek nám umožňuje vytvářet a upevňovat paměťové záznamy a bylo také zjištěno, že pomáhá organizovat spojení mezi neurony. Spánek má tedy přímý vliv na neurony v mozku a při jeho nedostatku se začne stav těchto neuronů zhoršovat. Bylo zjištěno, že u lidí, kteří mají potíže se spánkem, se může mozek dokonce začít zmenšovat. Tento problém je přitom výraznější u lidí starších 60 let.

Myší test

Tým vedený Maiken Nedergaardovou z newyorského Centra pro translační medicínu při Rochesterské univerzitě nyní zjistil, že mozek ve spánku mění své vnitřní uspořádání. Prostory mezi buňkami se roztáhnou a vše je připraveno k „velkému prádlu“.

Jak už to bývá, stála na počátku tohoto významného objevu náhoda. Vědci vstřikovali do glymfatického systému laboratorních myší barvivo a pozorovali kudy v mozku proudí. Nejprve byli zmateni. Barva někdy prostupovala částmi mozku velmi rychle, ale jindy vypadal glymfatický systém ucpaný a barvivo se skoro nehýbalo. Záhy bylo jasné, že v mozku myší, které usnuly nebo byly uvedeny do narkózy barva proudila rychleji. Bdící myši měly glymfatický systém „ucpaný“.

Zaskočilo nás, jak nízký byl průtok barviva mozkem myší, které byly při vědomí,“ přiznává Maiken Nedergaardová. „Znamená to, že vzdálenosti mezi buňkami v mozku se v bdělém stavu a ve spánku významně liší.“  Přesná měření prokázala, že u bdělých myší zaujímá glymfatický systém jen 14 procent z celkového objemu mozku. Za tohoto stavu je průtok mozkomíšního moku omezen jen na povrchové vrstvy mozku. V okamžiku kdy myš usne, glymfatický systém se roztáhne asi o polovinu a pak zabírá v mozku 23 procent z celkového objemu. Průtok mozkomíšního moku mozkem se zvýší o 95 procent. Intenzivní proplachování mozku mozkomíšním mokem během spánku má za následek rychlé vyplavování zplodin látkové výměny, jež se v mozku nahromadily přes den. Jednou z těchto „odpadních“ látek je i tzv. betaamyloid, o kterém je už dlouho známo, že se podílí na vzniku Alzheimerovy choroby.

Ve spánku opouští betaamyloid intenzivně propíraný glymfatický systém dvakrát rychleji, než když mozek bdí. Spánek je pro nás tedy kromě jiného i jedinečnou příležitostí k odstranění nebezpečných látek z mozku.

Klíčová je pravidelnost

Z hlediska podpory zdraví mozku je důležité mít pravidelné spánkové návyky. Někteří lidé se mylně domnívají, že mohou během týdne tvrdě pracovat a spánkový deficit dohnat o víkendu. Takto nárazový spánek, ale k ochraně neuronů v mozku nepřispívá.

Nevyspání poznamenává práci mozku i za plné bdělosti. Malé skupinky nervových buněk upadají naprosto nekontrolovaně na krátkou dobu do stavu, jaký je typický pro spící mozek. Člověk má pocit, že je naprosto bdělý, ale skupiny neuronů podléhají mikrospánkům a to brání mozku, aby podával obvyklý výkon.

Proto při nevyspání tak často chybujeme i v činnostech, které jinak zvládáme bez velkých obtíží

Chcete-li, aby měl spánek optimální přínos pro zdraví, musíte se zaměřit na pravidelný spánkový rytmus. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, ve které denní době spíte. Pro optimální zdraví mozku je nutné zachovávat normální rytmus sladěný s přírodou, abyste byli přes den vystaveni slunečnímu světlu a v noci měli tmu.

Vyhnout se stimulaci umělým osvětlením

Problém je, že se mnoho lidí nechává i po západu slunce výrazně stimulovat světlem, protože tráví čas u počítače nebo televizoru. Řada lidí má světelnou stimulaci vlastně přehozenou: během dne pobývají dlouho v interiéru, kde není příliš přirozeného slunečního světla, a pak prožijí většinu večerních hodin před obrazovkou.

Umělé osvětlení dokáže ovlivňovat hladiny hormonů v těle způsobem, který nakonec může vyvolat problémy se spánkem. A protože to spolu všechno souvisí, mohou potíže se spánkem vést ke kognitivním poruchám. Špatné spánkové návyky jsou zmiňovány i souvislosti s řadou jiných zdravotních potíží, jako je obezita a další chronická onemocnění. Pokud tedy chcete být co nejzdravější, musíte především upravit svou expozici světlu. Jedině tak si totiž můžete upravit spánkový režim.

Budete-li věnovat pozornost tomu, jak jste v různých denních dobách vystaveni světlu, dokážete synchronizovat své vnitřní hodiny a zlepšit svůj spánkový rytmus. Je tedy důležité, abyste upravili svou expozici světlu a také abyste chodili spát a budili se ve správnou dobu.

Mějte na paměti, že právě během spánku se vaše tělo zotavuje, tvoří svalovou hmotu a spaluje tuky. A to je další důvod, proč byste si měli dopřávat dostatek spánku. Chcete-li být štíhlí a fit a mít co nejzdravější mozek…, spěte! To platí dvojnásob, pokud se usilovně snažíte dostat do formy pravidelným cvičením a zdravým stravováním. Když totiž dostatečně nespíte, může všechno vaše úsilí přijít vniveč. Možná si to úplně neuvědomujete, ale spánek patří k nejlepším způsobům, jak fyzicky i mentálně urychlit proces, který vás dovede ke kýženým výsledkům.

Hericenony a Glutathion, přírodní látky prospěšné pro mozek

Hericium – Lví hříva - houba, která zlepšuje paměť a náladu

Ing. Zdeněk Rozehnal

Kvalitu spánku vám může zlepšit užívání Hericia nejlépe v kombinaci s se spórovým práškem z Duanwood Red Reishi, přičemž Hericium dokáže zmenšovat beta-amyloidové plaky v mozku.

Houby obsahují širokou škálu potenciálně léčivých sloučenin. Tím je známá řada hub, například pečárka dvouvýtrusá (portobello), lesklokorka lesklá (reishi), housenice čínská (cordyceps) nebo sibiřská čaga. Ale Hericium neboli lví hříva si díky svým pozoruhodným neuroregenerativním vlastnostem vysloužil zvláštní pozornost výzkumníků.

Korálovec není houba klasického vzhledu s kloboukem a třeněm. Má kulovitý tvar a místo obvyklejších lupenů se vyznačuje kaskádovitě uspořádanými zubovitými ostny, ze kterých se uvolňují bílé výtrusy. Korálovec ježatý má v různých jazycích i další běžná jména, například lví hříva, ovčí hlava, medvědí hlava či japonský název yamabushitake.

Hericium – neuroprotektivní účinky

Korálovec ježatý je v rostoucí míře zkoumán kvůli svým neuroprotektivním účinkům. Zatím byly v této houbě objeveny dvě nové třídy nervových růstových faktorů (NGF), tedy molekul, které stimulují diferenciaci a remyelinizaci neuronů. Jde o deriváty cyathanu označované jako „hericenony“ a „erinaciny“. Podle měření, může být obsah těchto sloučenin v různých kmenech houby dosti odlišný.

Od roku 1991, kdy Dr. Kawagishi ve vzorcích z Japonska poprvé zjistil faktory NGF, bylo publikováno více než deset studií o neuroregenerativních vlastnostech korálovce ježatého. Od tohoto původního objevu se prostřednictvím zkoušek in vitro a in vivo potvrdilo, že hericenony a erinaciny stimulují regeneraci nervové tkáně. Malou klinickou studii v roce 2009 zveřejnili výzkumníci ze společnosti Hokuto Corporation a Ústřední a neurochirurgické nemocnice v Isogu. Podávání korálovce ježatého 30 japonským pacientům s mírnou kognitivní poruchou těmto subjektům významně prospívalo po celou dobu, kdy houbu užívaly:

„Subjektům ve skupině která užívala hericium byly po dobu 16 týdnů třikrát denně podávány čtyři 250miligramové tablety obsahující 96 procent prášku z usušené houby hericium. Po ukončení užívání byly subjekty pozorovány další čtyři týdny. V osmém, dvanáctém a šestnáctém týdnu studie vykázala skupina, která užívala hericium ve srovnání se skupinou užívající placebo významné zlepšení výsledků na škále kognitivních funkcí. Výsledky skupiny s hericiem se zlepšovaly úměrně délce podávání přípravku. Ve čtvrtém týdnu po skončení 16 týdnů užívání se ovšem výsledky významně zhoršily.“ (Mori, 2009)

Hericium – Alzheimerova nemoc

V nedávné době byl proveden experiment s cílem posoudit účinky korálovce ježatého na tvorbu amyloidových plaků typu, který pozorujeme u pacientů s Alzheimerovou nemocí. V jeho rámci byly myši, kterým byly předtím injekčně podány neurotoxické peptidy, testovány ve standardním trojramenném bludišti (Y-bludišti) pro zjišťování paměťových schopností. Myši krmené obvyklým způsobem přitom byly srovnávány s myšmi, jejichž strava byla doplněna korálovcem ježatým. Poté, co se v důsledku podání peptidů vytvořily plaky, ztratily myši schopnost zapamatovat si podobu bludiště. Když však byly myši se zhoršenou pamětí po dobu 23 dnů krmeny potravou obsahující pět procent sušeného korálovce ježatého, výsledky jejich testů v Y-bludišti se podstatně zlepšily. Zajímavé je, že se u nich obnovila ještě jiná kognitivní funkce, srovnatelná se zvědavostí, která se projevuje tím, že zvířata tráví více času zkoumáním nových objektů než objektů známých.

V mozku myší krmených houbou došlo k pozoruhodnému zmenšení beta-amyloidových plaků ve srovnání s myšmi, jejichž potrava houbu neobsahovala. Právě tvorbu amyloidových plaků považuje řada výzkumníků za hlavní morfologický biomarker spojený s Alzheimerovou nemocí. Plaky související s peptidem beta-amyloidem způsobují zánět mozkové tkáně, narušují normální přenos signálů mezi neurony a jsou projevem degenerace nervového systému.

Lékaři se dnes připravují na zvýšení počtu pacientů s Alzheimerovou nemocí a senilní demencí kvůli stárnutí generace narozené v době „baby boomu“. Křivka mortality spojené s Alzheimerovou nemocí roste rychleji než úmrtnost na mnoho jiných chorob. Prevence a léčba kognitivních poruch souvisejících s věkem se proto stává vysoce aktuálním předmětem výzkumu. Za posledních 10 let se počet úmrtí na Alzheimerovu nemoc zvýšil zhruba o 66 procent, zatímco počty úmrtí na jiná primární onemocnění se obvykle snižovaly.

Budete se cítit dobře

Vliv korálovce ježatého na nervové funkce může mít ještě další pozitivní aspekt – že se začnete cítit dobře. V rámci jiné malé klinické studie (n=30) vykazovaly ženy po menopauze, které konzumovaly sušenky obsahující korálovec, ve srovnání s kontrolní skupinou menší míru úzkosti a deprese a lepší schopnost soustředění (Nagano et al., 2010).

Nasvědčují tyto údaje pozitivním výsledkům? Určitě ano. A to je 100% extrakt ve vodě i alkoholu vícenásobně účinný

Hericium erinaceus

nejúčinnější extrakt

90 kapslí á 500 mg

extrakt získán metodou dvojité extrakce - v alkoholu i vodě  

s Certifikátem

100% čistý extrakt, který neobsahuje plnidla ani konzervační látky
jsou použity rostlinné tobolky – vhodné i pro vegetariány a vegany
anglická farmaceutická kvalita

Dávkování:    pro prevenci 1 - 2 kapsle denně minimálně 20 minut před a 30 minut po jídle. V případě vážných zdravotních problémů je doporučována denní dávka až 500 mg extraktu v této kvalitě na 10 kg Vaší hmotnosti. Extrakty z hub lze dle potřeby (zdravotního stavu) zkombinovat. Při vyšším množství doporučuji navýšit vitamín C.

Výrobce:       Pharmacopea, Anglie

Ideální produkt nejen pro starší generaci

ETIKETA NA PŘÍPRAVKU