Melatonin - hormon tmy a spánku, noční forma serotoninu

Melatonin je v posledních dekádách v centru pozornosti badatelů i farmaceutických firem, protože má dalekosáhlé účinky na stav celého organismu. Melatonin se účastní koordinace denních rytmů a spánku. Jeho hladina v krvi se za normálních okolností zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci, aby podpořila spánek. Nedostatek melatoninu způsobuje nespavost. Podívejme se, jak rozsáhlé účinky má melatonin, hormon, který vytváří endokrinní žláza šišinka.

Laboratorní i klinická pozorování ukazují, že melatonin má velmi rozsáhlé účinky na velké množství fyziologických funkcí: ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování i psychologické reakce. Na základě některých laboratorních nálezů začal být melatonin prezentován ve vědeckém i bulvárním tisku jako téměř zázračný hormon ovlivňující stárnutí, nádorová onemocnění a imunitu.

Zázračný melatonin

Za nejvýznamnější jsou považovány jeho synchronizační, imunostimulační a antioxidační účinky. Podávání melatoninu pacientům na klinikách potvrdilo, že může být s úspěchem použit při léčení poruch spánku, zejména však u slepých osob a u pacientů s neurologickými potížemi. Experimentálně a dobrovolně užívali melatonin i účastníci světového fyziologického kongresu v Austrálii, aby pomohli při ověřování jeho účinků při odstraňování tzv. "jet lag symptomů" – přechodného zhroucení biologických rytmů způsobeného přeletem několika časových pásem.

Melatonin při léčení nespavosti

Melatonin je považován za hormon tmy. Jeho hladina v krvi slouží jako regulátor denních i sezonních rytmů. Protože účinně reguluje spánkové cykly, je v současné době považován za nejlepší lék pro odstranění nespavosti. Jeho užívání ve formě potravinových doplňků je velmi rozšířené zejména v USA. Poruchami spánku a nespavostí trpí asi 45 % populace. Odhaduje se, že melatonin pravidelně užívá více než 20 milionů Američanů, kteří za něj v souhrnu vydávají 200 - 350 milionů dolarů ročně (www.your-doctor.com/patient_info/nutrition_supplements/melatonin.html). Nejoblíbenější jsou tablety se 3 mg melatoninu. U nás se taková léková forma melatoninu v tabletách na trhu objevila v roce 2008 s názvem Circadin. Jistý problém však představuje to, že je tento lék indikován pouze pro pacienty nad pětapadesát let. Výrobcem se nedoporučuje ani jeho dlouhodobé užívání! Je třeba si uvědomit, že melatonin se tvoří pouze ve tmě. Nadbytečné osvětlení v noci v podobě různých lampiček, blikajících televizorů a počítačů nebo osvětlení z ulice je možná také jednou z nedostatečně chápaných příčin nespavosti nebo dalších poruch způsobených nedostatkem melatoninu. Zejména děti by však měly vždy spát v zatemněných místnostech.

Pro jeho tvorbu je důležitá především absence bílého (modrého) světla o vlnové délce 460–480 nm. Melatotin se začne vylučovat zhruba dvě hodiny poté, co přestaneme hledět na monitor počítače nebo televizní obrazovku a zhasneme všechny zářivky. Žluté a červené světlo nad 530 nm naopak produkci nesnižuje. Proto je ideální pro případné chvilkové svícení v noci (WC,...) použít toto barevné osvětlení.

Rizika světla v noci

Řada studií ukazuje, že expozice organismu světlem v noci, kdy se má za tmy vytvářet melatonin, zvyšuje riziko výskytu rakoviny prostaty, dělohy a prsu. Je to zřejmě proto, že melatonin výrazně ovlivňuje vývoj a hormonální produkci vaječníků i varlat. Tak například v Seattlu (USA) sledovali 813 pacientů a 793 kontrolních osob po dobu 5 let. Riziko rakoviny prsu bylo vyšší u žen, které spaly v prosvětlených ložnicích, zvyšovalo se s pokračujícím věkem a s počtem hodin strávených v noci na světle.

Jedna z velkých studií zjistila, že riziko vzniku rakoviny prsu se zvyšuje u žen, které pracovaly po řadu let v noci o 36 % v porovnání s těmi, které v noci nepracovaly. Na základě těchto zjištění zařadili experti Světové zdravotnické organizace práci v noci na seznam látek vyvolávajících rakovinu. Noční směny zvyšují i riziko kardiovaskulárních onemocnění, problémů se zažíváním a jsou velmi riskantní zejména pro těhotné ženy.

Zatímco nedostatek melatoninu zvyšuje riziko vzniku různých typů rakoviny, tisíce studií přinášejí doklady o tom, že tento hormon může být úspěšně použit při léčení nádorů.

Onkostatické působení melatoninu

Studie, které ukazovaly na to, že melatonin má onkostatické účinky vyvolané jak jeho vlivem na složitou činnost imunitního systému, tak jeho přímou inhibicí buněčného dělení, vyvolaly zájem desítek laboratoří a klinik. Teprve později se zjistilo, že nejdůležitější je antioxidační působení melatoninu. Tento hormon je považován za nejúčinnějšího zametače škodlivých kyslíkových radikálů. Je schopen stimulovat antioxidační enzymy a redukovat oxidační stres.

Vědecké výzkumy ukazují, že při řadě onemocnění a při stárnutí dochází k poškození buněk a tkání, membrán, různých molekul enzymů i DNA v důsledku jejich nadměrné oxidace. Vysoce reaktivní molekuly nazývané volné radikály se proto staly jedním ze strašáků pro naše zdraví a ohrožení správných funkcí lidského těla. Avšak volné kyslíkové radikály vznikají v těle i při různých fyziologických a obranných funkcích. Biologicky se uplatňují například při likvidaci bakterií nebo při zánětlivých onemocněních. Vznikají také při metabolických přeměnách živin, kde jsou nutnými meziprodukty. Náš organismus je proto vybaven řadou enzymů, které volné kyslíkové radikály odstraňují. Teprve tehdy, když organismus není schopen přirozeným způsobem tyto molekuly odstraňovat nebo když převáží škodlivé vnější vlivy (např. nadměrné působení slunečních paprsků, smogu, kouření, alkoholu), dochází v něm k oxidačnímu stresu. Jednou z možných prevencí v současné době široce doporučovanou je vyšší příjem antioxidantů. Na trhu se nabízí velké množství různých potravinových doplňků s látkami s antioxidačním působením, jako jsou zejména vitamin C, vitamin E, beta-karoteny a flavonoidy.

Účinnost melatoninu však převyšuje účinnost těchto antioxidantů asi 20 - 30krát

Závěrem

Vědecké poznatky o působení melatoninu potvrzují lidovou moudrost o tom, že spánek léčí. Dodržování pravidelných rytmů spánku a vstávání, spánek ve tmě a v klidu může představovat dosud nedostatečně oceňovaný jednoduchý způsob, jak si udržovat dobré zdraví od narození do pokročilého věku. Zvykněme si na zatažení neprůhledných závěsů v oknech, vypnutí všech zdrojů světla, zakrytí blikajících osvětlených budíků, pohotovostních světélek u televizorů a počítačů. Není vhodné používat bílé světlo při probuzení v noci. Pokud musíme v noci vstát, jít do koupelny, na toaletu nebo se napít, pak se za těchto okolností doporučuje použít pro krátkodobé noční osvětlení světlo červené, které svou vlnovou délkou nenaruší syntézu melatoninu v našem mozku. Užitečné je i užívání aminokyseliny tryptofanu, z níž si organismus vytváří nejen serotonin a melatonin.

Zdroj: časopis Sféra 9/2009

Více: