Lymská borelióza | Stádia, příznaky a diagnóza onemocnění

První stádium onemocnění boreliózou

Potíže se objeví za několik dní až měsíců po přisátí klíštěte (jiný hmyz). Borélie se v těle rozšiřují lymfatickou cestou a následně se hematogenní cestou dostávají do různých orgánů. Pomalu se šířící červená skvrna, která se se objeví v místě přisátí klíštěte se může přemístit i na jiná místa. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed, obvykle je větší než 5 cm a může šupinatět. Je nebolestivá. Objevuje se u 80% postižených. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 3 až 30 dnů. V odborné literatuře se uvádí i rozmezí 3 dny až několik let. Další projevy mohou být následující:

vícečetné menší kožní problémy
příznaky připomínající chřipku - horečka, bolesti ve svalech a kloubech (i stěhovavé bolesti), únava a bolesti hlavy, třes, ztuhnutí šíje
zvýšené hladiny jaterních transamináz v krevním séru
zvětšená slezina
zánět spojivek
kopřivka
otok kolem očí nebo varlat
nevolnost
srdeční potíže - bolest na hrudníku, dušnost a nepravidelný rytmus
poruchy citlivosti a hybnosti

Příznaky se mohou projevit různě. Přibližně u 10% lidí nakažených infikovaným klíštětem se projevy neukážou nebo jsou tak mírné, že se jim nepřikládá větší důraz. Borelióza může v tomto stádiu a zcela bez následků odeznít (silný imunitní systém). V ostatních případech pokud není léčena přechází do druhého stádia.

Druhé stádium onemocnění boreliózou

Objevuje se asi u 15% nemocných během několika týdnů až měsíců po přisátí klíštěte. Projevem zpravidla bývají:

nervové příznaky - bolesti a ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu (výpadky v hybnosti mimických svalů obličeje), bolesti v zádech či končetinách, bolesti na hrudníku charakterem připomínající pásový opar. Poruchy okohybných nervů a zánět zrakového nervu (projevující se klasicky jako bolest "za očima"). Stavy těžké únavy.
srdeční potíže - dušnost, bolesti hrudníku, kašel, nepravidelný a zvýšený srdeční rytmus
příznaky mohou evokovat mylné myšlenky na diagnózu roztroušené mozkomíšní sklerózy
kromě neurologických a kardiologických projevů se pozorují i další kožní projevy. Např. zarudlé zduření na ušním lalůčku, prsní bradavce či šourku
zánětem kloubů - postiženy jsou především velké klouby (kolenní), mohou být však postiženy i klouby malé, u 10% nemocných může dojít k erozím chrupavek a kostí
přítomnost intenzivní bolesti v zádech, změny kožní citlivosti, pocity mravenčení v končetině nebo pálení a záškuby svalstva

Třetí stadium onemocnění boreliózou

Rozvine se u části nemocných po měsících až letech od přisátí klíštěte. Průběh onemocnění je velmi měnlivý. Projevuje se:

zánětem mozku a míchy, u dětí se hlavně vyskytuje nehnisavý zánět mozkových blan projevující se bolestí hlavy, zvracením, světloplachostí, nervozitou, brněním v rukou a nohou a tzv. objektivními meningeálními příznaky - např. nemožností předklonit hlavu a dotknou se bradou hrudě
postižením zrakových a okohybných nervů, případná paréza (obrna) lícního nervu se projevuje poklesem ústního koutku a spodního víčka na jedné straně tváře
atrofií kůže
záněty kloubů, které vedou k jejich těžkému postižení

Projevy nejsou jenom dány přítomností baktérií, ale také se na nich podílejí imunitní mechanismy obrany proti boréliím, které vedou k přemrštěným až nevhodným imunitním reakcím. Vznikají změny na různých orgánech, nejčastěji na kůži a kloubech. Tzv. Acrodermatitis atrphicans je kožním projevem u chronické boreliózy hlavně u žen. Může vzniknout i po 10 letech od nakažení. Postihuje zejména plosky nohou a dlaně rukou, někdy i obličej. Postižené okrsky kůže jsou velice tenké, mající charakter cigaretového papírku s prosvítajícími cévami.

Diagnóza boreliózy

Lymská borelióza může napodobovat mnoho jiných nemocí, proto její diagnóza nebývá snadná. Ukazuje se, že asi 80% nemocných má charakteristické kožní projevy, u ostatních se zjistí jako první postižení kloubní, nervové nebo srdeční.

Při podezření se provádí testování sérových protilátek metodou ELISA, případně Western-blot. Protilátky se však ve všech případech nezjistí, zejména v prvních týdnech infekce. U některých jedinců se protilátky nemusí vytvořit vůbec (pacient může být omylem uznán jako zdravý), u části osob naopak přetrvávají i po úspěšné léčbě. Bez klinických projevů není zjištění protilátek indikací k přeléčení.

Protilátky se zjišťují i z mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí (pro odběr doporučuji použít atraumatickou jehlu). Dalším průkazem je detekce boréliové DNA, průkaz borélií v biopsiích tkání pomocí elektronové mikroskopie, eventuelně s následnou kultivací. Provádí se také analýza kloubního výpotku, při srdečních potížích EKG, eventuelně i echokardiografie. Indikuje se též vyšetření neurologem, který posoudí celkový neurotopický stav organismu pacienta.

Více: