Varování: Tři lékaři z jedné nemocnice v Kanadě zemřeli krátce po sobě, záhy po 4. dávce proti Covidu. Dopis Petry Rédové ministru Válkovi

- Pixabay

Slovanka, 25. července 2022 

V Trudeauovy Kanadě zaznamenali v poslední době podivně zvýšený výskyt úmrtí „z neznámé příčiny,“ přičemž minulý týden zemřeli tři lékaři z Trillium Health Partners, nemocničního komplexu v Mississauga, Ontario, Kanada. Příčina smrti není známa. Tři lékaři zemřeli krátce poté, co nemocnice začala podávat personálu čtvrtou covidovou injekci.

Nedávno zemřel při běhu také známý kanadský lékař záchranky.

17. července zemřel specialista na ORL Lorne Segall. Zanechal po sobě manželku a tři děti. Segall od roku 2007 pracoval v Credit Valley Hospital, jedné ze tří nemocnic, které tvoří Trillium Health Partners.

O den později, 18. července, zemřel Dr. Stephen McKenzie. Od roku 1983 pracoval jako neurolog pro Trillium Health Partners a byl spojen s nemocnicí  Mississauga.

21. července poslala společnost Trillium Health Partners další zprávu o úmrtí: Dr. Jakub Sawicki pracoval pro společnost Trillium Health Partners od roku 2014 a zkoumal bolest.

Technologický podnikatel Steve Kirsch poukazuje na to, že tito tři lékaři zemřeli jen několik dní po sobě, několik dní po čtvrté covidové injekci. Všichni tři pracovali pro Trillium Health v Mississauga. Ani slovo o datu očkování nebo příčině smrti.“

„Neštěstí? Nebo to souvisí s vakcínou? Co myslíte?“ ptá se Kirsch.

Zajímá ho, zda lékaři někdy promluví, nebo zda budou i nadále krčit rameny a odmítat se dívat na data ukazující, že tyto vakcíny jsou „největším skandálem v historii lékařství“.

K uvedenému jen dodávám, že dva z těchto tří lékařů jistě mladí byli – to lze odvodit podle data začátku jejich kariéry – ovšem druhý zmíněný – Stephen McKenzie – pracoval v nemocnici téměř 40 let, takže jistě mu bylo víc než 60 let, ovšem to samozřejmě nic neznamená, pokud byl zdravý, mohl žít třeba ještě 30 let.

Jestliže však všichni tři bez větší úhony přežili první tři dávky a čtvrtá je nadobro „odrovnala“, pak by to mohlo znamenat, že při čtvrtém pokusu narazili na obzvláště smrtelnou šarži (možná tutéž, rozdávanou v rámci jednoho zdravotnického zařízení), zatímco předtím se jednalo o šarže „mírnější.“

Právě tento případ by tak mohl potvrzovat informaci o různé účinnosti jednotlivých šarží, která již byla potvrzena více zdroji. Pak by skutečně byla aplikace těchto přípravků jakousi moderní ruskou ruletou. Tuto úvahu ovšem považujte  za spekulaci. Jenže v případě, kdy je oficiálně příčina úmrtí neznámá, zbývají skutečně jen spekulace…

Dopis Petry Rédové ministru Válkovi

Vážený pane Válku,

Po shlédnutí Vašeho živého vysílání, ohledně 4.dávky očkování, se ve mne zastavila krev.

Po domluvě s WHO a UZIS, jste se rozhodli……

Když tedy nasloucháte WHO, věřím, že Vám neunikla informace o monitorování nežádoucích účinků nazývané VigiAccess. Jedná se o webový nástroj pro získání souhrnných statistik o vedlejších účincích vakcíny, které byly hlášeny Programu Světové zdravotnické organizace pro mezinárodní monitorování drog (WHO PIDM).

Na svých internetových stránkách společnost VigiAccess tvrdí, že byla navržena tak, aby zajistila větší transparentnost systému zdravotní bezpečnosti tím, že poskytne základní přehled o možných nežádoucích účincích hlášených v souvislosti s jakýmkoli konkrétním léčivým přípravkem.

Víte o tom, že k 20.7.2022 je hlášeno jen 2 403 628 vedlejších účinků po vakcínách na cov.19, který nebyl nikdy izolován a i sama WHO tuto informaci potvrzuje?

Určitě je Vám zcela znám nejrozšířenější a nejcitovanějším americký systém hlášení nežádoucích účinků vakcín (VAERS) Amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Viděl jste kolik nežádoucích účinků, včetně úmrtí je tam?

Můžete mi vysvětli, jak je možné, že ministr zdravotnictví, který má dbát na zdraví lidí, cíleně ignoruje tahle fakta? Kdy jste naposledy viděl nějakou studii? Tím myslím řádně zpracovanou, nikoliv zaplacenou studii?

Víte o tom, že v naší zemi žijí tisíce lidí, kteří mají těžká poškození po tomto svinstvu, že část z nich již bojuje o svůj život?

Víte o tom, že věta lékaře „to vidíme po očkování často“ se stala součástí jejich každodenního života?

Hippokratova přísaha, mimo jiné, říká : “Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.

Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k vyhnání plodu.

Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny, a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.

Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co se nesmí sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti”.

Tak nyní přemýšlím, kde udělali soudruzi z NDR chybu, neboť vše, co za poslední dva roky předvádí lékaři, je proti jejich slibu.

Ráda bych Vám připomněla, že studie nebyly dokončeny a těhotné ženy nebyly nikdy součástí těchto studií.

Kdo ponese za to Vaše ,zaplacené tečkování, zodpovědnost?

EU zřídila fond na odškodnění po tečkách, je si tedy velmi dobře vědoma toho, co tenhle experiment dělá a bude dělat v následujících letech. Proč nikdo, z českých občanů, nebyl doposud odškodněn?

Mám na Vás osobní dotaz ” jak se Vám spí?” Jak se můžete podívat sám na sebe do zrcadla s vědomím, že cíleně ubližujete lidem?

Věřím, že jste jazykově vybavenější, než madam Schiller, a nedělalo by Vám problém si přečíst zahraniční studii. Rádi Vám jich pár poskytneme.

Bydlíte poměrně blízko, co se potkat s občany, kteří Vám věřili, byli zodpovědní a nyní se potýkají s problémy a jsou ignorováni?

Je na pováženou, jak se pan Kubek bil za zdravotníky v roce 2009 a nyní by očkoval i nebožtíky.

Jeho schizofrenní chování je na odvolání, stejně jako Vaše.

Protože pokud ministra zdravotnictví nezajímají vedlejší účinky, studie, fakta odborníků, kterých máme u nás stále dost, měl by se pan ministr vrátit zpět k popisování RTG. Tam je šance, že Vaši záměnu zaražených větrů s akutním střevem, pozná lékař ve službě, a tedy to nebude mít tak dramatický dopad.

Vaše heslo „udělejme tečku za covidem „se změnilo v noční můru „ udělejme tečku za životem.

Navrhuji, abychom naočkovali Vás, vládu i Vaše příbuzenstvo, a to nejlépe šesti dávkami a my pak budeme sledovat ,v přímém přenosu, co to s Vámi udělá.

Vzhledem k tomu, že pokusné myši nepřežily testy, máte šanci, že se stanete nesmrtelným, naučíte se teleportovat anebo konečně poznáte to, co řeší zodpovědní občané této země.

Pak Vám možná dojde, co znamená post ministra zdravotnictví a jakou zodpovědnost má. Ale věřím, že do té doby Vás nahradí někdo, kdo Hippokratovu přísahu myslí vážně.

Petra F. Rédová

Zdroj: stripkyzesveta.cz

KUBEK  2009

Hippokratova přísaha a Etický kodex České lékařské komory

Kompletní znění Hippokratovy přísahy, kterou skládají všichni lékaři před převzetím lékařského diplomu a stvrzují slovním slibem:

Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakín a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.

Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou pro mne jako moji bratři. Pokud po znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.

Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.

Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k abortu. vyhnání plodu.

Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.

Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co se nesmí sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.

Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.

Etický kodex České lékařské komory

Zdůrazňuje etické principy lékařského povolání vůči pacientovi a lékařům navzájem.

Obecné zásady

§ 1

(1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu od jeho počátku až do jeho konce a se všemi ohledy na důstojnost lidského jedince.

(2) Úkolem lékaře je chránit zdraví a život, mírnit utrpení a to bez ohledu na národnost, rasu, barvu pleti, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst pacienta či osobní pocity lékaře.

(3) Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku či ohrožují základní lidská práva.

(4) Lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný.

(5) Lékař uznává právo každého člověka na svobodnou volbu lékaře.
 
Lékař a výkon povolání

§ 2

(1) Lékař v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volí a provádí ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a které pro nemocného považuje za nejvýhodnější. Přitom je povinen respektovat v co největší možné míře vůli nemocného (nebo jeho zákonného zástupce).

2) Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.

(3) Lékař musí plnit své povinnosti v situacích veřejného ohrožení a při katastrofách přírodní nebo jiné povahy.

(4) Lékař má právo odmítnout péči o nemocného z odborných důvodů nebo je-li pracovně přetížen, nebo je-li přesvědčen, že se nevytvořil potřebný vztah důvěry mezi ním a pacientem. Je však povinen doporučit, a v případě souhlasu zajistit vhodný postup v pokračování léčby.

(5) Lékař nemůže být donucen k takovému lékařskému výkonu nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí.

(6) Lékař nesmí předepisovat léky, na něž vzniká závislost nebo které vykazují účinky dopingového typu, k jiným než léčebným účelům.

(7) Lékař u nevyléčitelně nemocných a umírajících účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení. Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu.
Eutanazie a asistované suicidium nejsou přípustné.

(8) U transplantací se lékař řídí příslušnými předpisy. Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům.

(9) Lékař je v zájmu pacienta povinen důsledně zachovávat lékařské tajemství, s výjimkou případů, kdy je této povinnosti souhlasem pacienta zbaven, nebo když je to stanoveno zákonem.

(10) Lékař, který vykonává své povolání, je povinen odborně se vzdělávat.

(11) Lékař je povinen při výkonu povolání vést a uchovávat řádnou dokumentaci písemnou nebo jinou formou. Ve všech případech je nutná přiměřená ochrana znemožňující změnu, zničení nebo zneužití.

(12) Lékař nesmí své povolání vykonávat formou potulné praxe.

(13) Lékař nesmí sám nebo po dohodě s jinými ordinovat neúčelné léčebné, diagnostické a jiné úkony ze zištných motivů. V rámci své pravomoci nesmí poskytovat odborně neodpovídající vyjádření, z nichž by plynuly občanům neoprávněné výhody.

(14) Pokud lékař doporučuje ve své léčebné praxi léky, léčebné prostředky a zdravotní pomůcky, nesmí se řídit komerčními hledisky, ale výhradně svým svědomím a prospěchem pacienta.

(15) Lékař se podle svého uvážení účastní na prezentaci a diskusi medicínských témat na veřejnosti, v tisku, v televizi, rozhlasu, musí se však vzdát individuálně cílených lékařských rad a doporučení ve svůj soukromý prospěch.

(16) Lékař se musí zdržet všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho osoby a lékařské praxe a ve svých důsledcích jsou agitační činností, cílenou na rozšíření klientely. Nesmí rovněž tyto aktivity iniciovat prostřednictvím druhých osob.

(17) Nový způsob léčení je možné použít u nemocného až po dostatečných biologických zkouškách, za podmínek dodržení Helsinské konvence a Norimberského kodexu, pod přísným dohledem a pouze tehdy, pokud pacienta nepoškozuje.

(18) Lékař si má být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí.
 
Lékař a nemocný

§ 3

(1) Lékař plní vůči každému nemocnému své profesionální povinnosti. Vždy včas a důsledně zajistí náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav nemocného vyžaduje.

(2) Lékař se k nemocnému chová korektně, s pochopením a trpělivostí a nesníží se k hrubému nebo nemravnému jednání. Bere ohled na práva nemocného.

(3) Lékař se má vzdát paternalitních pozic v postojích vůči nemocnému a respektovat ho jako rovnocenného partnera se všemi občanskými právy i povinnostmi, včetně zodpovědnosti za své zdraví.

(4) Lékař je povinen pro nemocného srozumitelným způsobem odpovědně informovat jeho nebo jeho zákonného zástupce o charakteru onemocnění, zamýšlených diagnostických a léčebných postupech včetně rizik, o uvažované prognóze a o dalších důležitých okolnostech, které během léčení mohou nastat.

(5) Zadržení informací o nepříznivé diagnóze nebo prognóze je možné individuálně v zájmu nemocného dle úvahy a svědomí lékaře. V těchto případech by měl lékař, pokud nemocný neurčil jinak, informovat rodinné příslušníky pacienta nebo osoby jemu blízké.

(6) Lékař nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem.

Vztahy mezi lékaři

§ 4

(1) Základem vztahů mezi lékaři je vzájemně čestné, slušné a společensky korektní chování spolu s kritickou náročností, respektováním kompetence a přiznáním práva na odlišný názor.

(2) Lékař v zájmu své stavovské cti i s ohledem na pověst lékařské profese nesmí podceňovat a znevažovat profesionální dovednosti, znalosti i poskytované služby jiných lékařů, natož používat ponižujících výrazů o jejich osobách, komentovat nevhodným způsobem činnost ostatních lékařů v přítomnosti nemocných a nelékařů.

(3) Lékař kolegiálně spolupracuje s těmi lékaři, kteří současně nebo následně vyšetřují či léčí stejného pacienta. Předává-li z důvodných příčin nemocného jinému lékaři, musí mu odevzdat zjištěné nálezy a informovat ho o dosavadním průběhu léčby.

(4) Lékař je povinen požádat dalšího nebo další lékaře o konzilium vždy, když si to vyžádají okolnosti a nemocný souhlasí. Je právem lékaře navrhnout osobu konzultanta. Závěry konziliárního vyšetření mají být dokumentovány zásadně písemnou formou a je povinností o nich informovat nemocného, se zvláštním důrazem tehdy, pokud se názory lékařů liší, a je právem lékaře vzdát se dalšího léčení, pokud se nemocný přikloní k jinému názoru konzultanta.

(5) Lékař musí svou praxi vykonávat zásadně osobně. Zastupován může být jen dočasně a to lékařem vedeným v seznamu České lékařské komory a splňujícím potřebné odborné předpoklady.
 
Lékař a nelékař

§ 5

(1) Lékař spolupracuje se zdravotními pracovníky vyškolenými v různých specializovaných činnostech. Pověří-li je diagnostickými nebo léčebnými úkoly a dalšími procedurami, musí se přesvědčit zda, jsou odborně, zkušenostmi i zodpovědností způsobilí tyto úkony vykonávat.

(2) Lékaři není dovoleno vyšetřovat nebo léčit s osobou, která není lékařem a nepatří k zdravotnímu personálu. Tyto osoby nesmějí být přítomny ani jako diváci při lékařských výkonech. Výjimkou z uvedených zásad jsou osoby, které se u lékaře vzdělávají, nebo pracují v lékařských oborech a dalších osob s jejichž přítomností pacient souhlasí, pokud není lékařsky zdůvodněných námitek.

Účinnost

§ 6

Tento Etický kodex České lékařské komory nabývá účinnost dne 1. 1. 1996.