Kojení a 800 000 zbytečných dětských úmrtí

Ing.Zdeněk Rozehnal

Na ženevském summitu Světové zdravotnické organizace (WHO) se sešlo v létě 2018 několik stovek delegátů prakticky z celého světa. V rámci schváleného programu měli hlasovat o rezoluci, podle které by tato mezinárodní agentura propagovala přirozené kojení jako nejzdravější způsob výživy kojenců. V podstatě by rezoluce po světových vládách požadovala podporu přirozeného kojení z prsu matky, což je velice logické.

Nicméně podle deníku The New York Times (NYT) tato logická rezoluce podporující kojení vyvolala mohutný odpor u americké delegace, protože tato odporuje zájmům americké farmaceutické lobby a politice amerického prezidenta.

Logický předpoklad

Účastníci konference předpokládali, že rezoluce projde rychle a bez komplikací. Tato podložená desetiletími let výzkumu v oblasti dětské výživy však narazila na neočekávaný odpor ke kojení a navíc vyhrožování jiným suverénním státům ze strany Spojených států amerických.

Vyhrožování závislým

Deník NYT popisuje jak zástupci Spojených států amerických dokonce vyhrožovali několika zemím, že pokud se rezoluci pokusí prosadit, budou čelit odvetným opatřením. Například zástupcům Ekvádoru, kteří měli rezoluci o kojení na summitu podle plánu navrhnout, Američané pohrozili, že pokud přdmětnou rezoluci předloží, uvalí na Ekvádor obchodní sankce, včetně zrušení zásadní vojenské pomoci. Ekvádorští zástupci rychle ustoupili.

Nekorektní diplomatický postup USA ve výsledku neuspěl

Návrh rezoluce nakonec předložila Ruská federace, kterou už podle zdrojů deníku NYT Spojené státy "neoslovily". I přesto se jednání o tak jednoduchém a přínosném problému, táhla necelé dva dny. Podle delegáta Ruska šlo o princip:

„Nesnažíme se vypadat jako hrdinové, podle nás je ale špatné, když velké země šikanují ty malé, zvláště pokud se jedná o otázky důležité pro zbytek světa,”

uvedl ruský delegát.

NYT - zdůvodnění postoje USA proti podpoře přirozeného kojení

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala na mezinárodním poli hájit zájmy byznysu výrazněji, než tomu bylo za jeho předchůdce Obamy. Podle newyorského deníku vláda USA ve Švýcarsku hájila především zájmy výrobců výživových doplňků.

Američtí zástupci se také z rezoluce, když viděli, že se ji nepodaří stáhnout, tak se alespoň pokoušeli odstranit její část, která světové vlády vyzývá k ochraně, prosazování a podpoře kojení a doporučuje, aby politici omezovali propagaci umělé dětské výživy, která má podle mnoha expertů škodlivé účinky na zdraví malých dětí.

Když nátlaková diplomacie neuspěla, přistoupili zástupci USA k vyhrožování sankcemi všeho druhu, protože Spojené státy americké jsou také největším přispívatelem pro Světovou zdravotnickou organizaci, což činí 15% ročně jejího rozpočtu.

Tento přístup velice šokoval ostatní delegáty, experty i zastánce přirozené výživy kojenců. Zástupci jiných států pro deník NYT hovořili anonymně, bojí se totiž americké odvety.

Americké ministerstvo zahraničí se k výše uvedenému odmítlo vyjádřit, o soukromých diplomatických hovorech prý nemůže mluvit. Ministerstvo zdravotnictví pak tyto zprávy popřelo. Podle něj však návrh rezoluce „vytvářel zbytečné překážky pro výživové volby matek” a znevýhodňoval ženy neschopné běžně kojit.

Podle deníku NYT nelze potvrdit, že by přítomní lobbisté výživového sektoru do jednání sami zasahovali. Spekuluje však o tom, že postup USA koresponduje s dlouhodobější politikou Donalda Trumpa. Ten na mezinárodním poli prosazuje zájmy jen amerických firem, napsal NYT.

Kojenecká výživa místo kojení

Trhu s umělou kojeneckou výživou, jehož celkový objem činí ročně 70 miliard dolarů, dominují právě Spojené státy a Evropa.

Realita přínosu kojení

Podle studie uveřejněné ve vědeckém týdeníku The Lancet by přitom možné rozšíření přírozeného kojení z prsu matky

ročně předešlo 800 tisícům dětských úmrtí a zdravotnictví na celém světě by v úsporách získalo v přepočtu zhruba 6,5 bilionu korun

Týdeník The Lancet je odborný lékařský časopis. Je to jeden z nejstarších, nejprestižnějších a nejznámějších všeobecných lékařských časopisů na světě. Lancet založil v roce 1823 Thomas Wakley, anglický chirurg, který jej pojmenoval po chirurgickém nástroji nazývaném lanceta a věnuje se mnoha oblastem medicíny. Wikipedie

The New York Times je newyorský deník, založený v roce 1851. Od té doby získal 122 Pulitzerových cen, víc než kterékoliv jiné noviny. Dnes zaměstnává na 350 novinářů. Od roku 2007 má hlavní sídlo v New York Times Tower. Wikipedie

Zdroje: The New York Times, The Lancet