Proč jsou běžné spreje proti hmyzu tak nebezpečné pro vaše zdraví?

  - Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Panuje mylná představa, že na podzim nebo v zimě není třeba svůj domov stříkat přípravky proti hmyzu, protože v té době mnoho druhů hmyzu hibernuje. Pravda je však taková, že tato roční období jsou ideální dobou pro hubení škůdců.    

Jakmile začnou teploty klesat, brouci začnou hledat potravu a teplo. Váš domov s malými škvírami a štěrbinami a množstvím zdrojů je jedním z nejlepších míst pro přečkání chladného počasí, takže se ho brouci přirozeně budou snažit napadnout.

Chcete-li svůj domov na podzim ochránit před invazí brouků, musíte pokračovat v postřiku a provádět údržbu domu. Provedení těchto zásadních kroků je jediným způsobem, jak omezit počet škůdců, kteří si najdou cestu do vašeho domova (1).

Pokud během zimy nezaznamenáte jediného brouka, nenechte se zmást k sebeuspokojení. Mnozí živočichové se v chladném období stávají nečinnými, aby šetřili energií, a tak zůstanou mimo dohled, dokud je teplé jarní počasí opět nevyláká ven (2, 3).

Existují také brouci, kteří snášejí chlad, například klíšťata jelenovitých, pavouci a stříbřitá rybka (4). Klíšťata jelení se mohou dostat do vašeho domova prostřednictvím vašich domácích zvířat a je známo, že mohou kousnout člověka. Mohou také šířit bakterie způsobující boreliózu (5).

Stříbrné rybky mají mezitím rády vlhká místa a přitahuje je zejména papír, kartonové krabice a knihy. Samičky stříbřitých rybiček mohou naklást tisíce vajíček a jejich zamoření v zimním období je v posledních letech stále častější (6).

Proto nemůžete přestat s postřikem proti štěnicím jen proto, že se ochladilo a škůdci nejsou v dohledu. Obranu musíte udržovat po celý rok, abyste ochránili svůj domov před napadením a před škůdci, kteří by mohli přinést nemoci.

V zájmu bezpečnosti vás a vaší rodiny však nevěřte jen tak nějakému postřiku proti hmyzu. Mnoho komerčních značek uvádí své výrobky na trh jako "silné a účinné", ale neexistuje žádná záruka, že jsou bezpečné. Koneckonců, pokud jsou dostatečně silné na to, aby zabily hmyz pouhými několika postřiky, kdo může říct, že tyto chemikálie nepoškodí i vaše zdraví? 

Proč komerční spreje proti hmyzu nejsou nejlepším řešením

Mnoho hmyzích škůdců je přenašeči lidských onemocnění. Komáři jsou například klasickými přenašeči virů, jako je horečka dengue, Zika, západonilská horečka a chikungunya. Jsou také zodpovědní za přenos malárie, závažného a potenciálně smrtelného onemocnění způsobeného parazity rodu Plasmodium (7).

Blechy jsou naopak šiřiteli bakteriálních onemocnění. Onemocnět můžete kontaktem s infikovanými blechami prostřednictvím vašich domácích mazlíčků. Např. v Kalifornii je v některých oblastech považován za endemický bleší tyfus, který na člověka přenášejí infikované kočičí blechy (8). Blechy jsou také přenašeči střevních parazitů známých jako tasemnice (9).

Stejně jako komáři a blechy mohou i švábi sloužit jako přenašeči virů a bakterií. Podle Amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mohou švábi přenášet salmonelu a virus dětské obrny. Tito odolní brouci jsou také zdrojem alergenů a mohou vyvolat astmatické záchvaty (10).

Vzhledem ke své schopnosti šířit choroboplodné zárodky představují tito škůdci  (nebezpečí pro vás i vaši rodinu a je třeba je okamžitě odstranit. Postřik repelentem proti hmyzu může pomoci udržet otravný hmyz na uzdě, ale měli byste dbát na to, abyste nestříkali příliš mnoho nebo příliš často, jinak hrozí riziko otravy sprejem proti hmyzu.

Vdechnutí nebo náhodné požití repelentu proti hmyzu, zejména pokud obsahuje toxické složky, jako je DEET (N,N-diethyl (-meta-toluamid), může člověku způsobit vážné poškození. DEET je chemická látka hojně používaná ve sprejích proti hmyzu pro svou schopnost odpuzovat hmyz a zabraňovat jeho kousnutí (11).

Při nastříkání na kůži mohou výrobky obsahující DEET způsobit kopřivku a podráždění kůže. Mohou také způsobit dočasné pálení a zarudnutí, pokud se dostanou do očí, uší, nosu nebo krku. Při požití může i malé množství způsobit podráždění žaludku, nevolnost a zvracení (12).

Bylo také zjištěno, že pravidelné používání repelentů proti hmyzu obsahujících DEET způsobuje u malých dětí záchvaty (13). Nejzávažnější komplikací otravy DEET je však poškození nervového systému, které může způsobit dezorientaci, záchvaty, kóma a dokonce smrt.

Ve studii zveřejněné v časopise BMC Biology vědci zjistili, že DEET může blokovat aktivitu cholinesteráz, enzymů, které jsou klíčové pro normální fungování nervového systému (14). Cholinesterázy se významně podílejí na přenosu nervových impulzů (15).

Před používáním sprejů proti hmyzu obsahujících DEET varuje také vědec z Duke University Medical Center. Jeho studie na zvířatech ukazují, že dlouhodobé působení DEET zabíjí velké množství mozkových buněk, což způsobuje vážné poruchy mozku a chování. Odumřelé buňky patří do oblastí mozku, které řídí svalové pohyby, učení, soustředění a paměť (16).

Další škodlivé chemické látky, které se běžně vyskytují v komerčních sprejích proti hmyzu

Kromě DEET se v komerčních sprejích proti hmyzu jako účinné látky používá mnoho dalších chemických látek, a to jak přírodních, tak syntetických. Ve srovnání se značkami obsahujícími DEET jsou však tyto výrobky obecně považovány za méně účinné. Přesto však stále způsobují nežádoucí účinky.

Následuje několik dalších chemických látek, na které byste si měli dávat pozor v komerčních sprejích proti hmyzu:

Cyfluthrin

Cyfluthrin je chemická látka používaná k hubení škůdců, jako jsou mravenci, švábi, blechy, komáři, mouchy a stříbrné rybky (17). Patří do skupiny umělých chemických látek nazývaných pyretroidy, což jsou syntetické deriváty pyrethrinů. Pyrethriny jsou přírodní pesticidy získávané z květů chryzantém (18).

Nejpozoruhodnější na cyfluthrinu je, že je strukturně podobný dichlordifenyltrichlorethanu (DDT), běžnému insekticidu používanému v zemědělství. DDT je považován za možný karcinogen pro člověka a je o něm známo, že se hromadí v tukových tkáních - což bylo zjištěno i u cyfluthrinu (19, 20, 21).

Podle studie publikované v časopise Food and Chemical Toxicology je cyfluthrin neurotoxická sloučenina, která může měnit expresi genů podílejících se na vývoji a zrání mozkových buněk, což by mohlo vést k nervovým dysfunkcím (22).

Permethrin

Další syntetický pyretroid, permethrin, se používá v programech na ochranu proti komárům a na potravinářských plodinách. Běžně se vyskytuje také v obojcích proti blechám, v přípravcích na ošetření psů, v přípravcích proti vším a svrabu a v repelentech proti hmyzu používaných v místech, kde se manipuluje s potravinami, například v restauracích (23).

Permethrin se může vstřebávat kůží. Výrobky obsahující tuto chemickou látku mohou při kontaktu s ní podráždit oči a kůži a při vdechnutí také nos, hrdlo a plíce. Permethrin může také způsobovat bolesti hlavy, závratě, únavu, svalovou slabost a nadměrné slinění (24).

Podle studie publikované v časopise BMC Pharmacology and Toxicology může dlouhodobé vystavení výrobkům obsahujícím permethrin, a to i v nízkých dávkách, způsobit chronickou toxicitu a poškození ledvin a jater (25).

Další pyretroidy

Pyretroidy jsou nejrozsáhlejší třídou syntetických insekticidů vyvinutých člověkem, proto se běžně vyskytují v repelentech proti hmyzu. Asi 1 000 různých chemických látek je klasifikováno jako pyretroidy a byly také označeny jako neurotoxické.

Děsivé na těchto neurotoxinech je to, že některé typy se skutečně dostanou až do mozku. Studie vědců z Georgijské univerzity z roku 2019 ukázala, že cis- a trans-permethrin může proniknout přes krevní mozkovou bariéru, která má zabránit tomu, aby se škodlivé látky dostaly do mozku (26).

Vědci poznamenali, že mozky mladších lidí jsou vůči pyretroidům náchylnější, protože jejich krevní mozková bariéra ještě není plně vyvinutá, takže je propustnější. To znamená, že spreje proti hmyzu obsahující pyretroidy představují větší nebezpečí pro děti než pro dospělé.

V případové zprávě zveřejněné v časopise Environmental Research and Public Health se vědci zabývali také tím, jak dva pyretroidy, konkrétně cypermethrin a bifenthrin, způsobily parestézii obličeje u 13měsíčního dítěte. Pyretroidy byly účinnými složkami komerčně dostupného insekticidu, který byl použit k postřiku domu dítěte (27).

Pikaridin

Pikaridin je v Evropě a Austrálii široce používaný syntetický repelent proti hmyzu. Je schválen pro použití přímo na kůži nebo oděv. Pikaridin údajně odpuzuje hmyz, klíšťata a štěnice (28).

Podle studií se účinnost pikaridinu vyrovná účinnosti DEET, což z něj činí dobrého konkurenta. Nicméně po kontaktu se spreji proti hmyzu, které obsahují pikaridin, byly hlášeny různé příznaky, jako je bolest a podráždění očí, zvracení, zarudnutí očí nebo zánět spojivek a podráždění ústní dutiny (29).

Ve zprávě z roku 2004 publikované v časopise Acta Dermato-Venereologica italští vědci diskutovali případ 39letého muže, u kterého se po kontaktu s komerčním repelentem proti hmyzu vyvinula alergická kontaktní dermatitida. Účinnou složkou spreje proti hmyzu byl právě pikaridin (30).

Dimethylftalát (DMP)

DMP je biologicky nerozložitelná syntetická chemická látka používaná v pesticidech, lacích, plastech, gumových nátěrových hmotách a repelentech proti hmyzu. Ve velmi malém množství se používá také v některých lokálních a perorálních přípravcích určených k odpuzování hmyzu (31, 32).

Podle údajů zveřejněných Americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí mohou výrobky obsahující DMP při vdechování dráždit oči, nos a hrdlo. Chronická orální expozice může také negativně ovlivnit růst a zdraví ledvin, jak ukázaly studie na zvířatech (33).

DEPA

DEPA neboli N,N-diethyl-2-fenylacetamid je čirá, bezbarvá kapalina, která se často používá v širokospektrálních přípravcích proti hmyzu. Tato syntetická chemická látka, která je označována za repelent proti více druhům hmyzu, je údajně účinná proti komárům, pijavicím a dalším organismům sajícím krev (34).

Výrobky obsahující DEPA však mohou dráždit oči, kůži a sliznice (35). Při vdechování mohou také ztěžovat dýchání. Ve studii publikované v časopise Indian Journal of Pharmaceutical Sciences vědci uvedli, že nepřetržitá expozice vysokým dávkám DEPA může způsobit potraty u samic potkanů a vrozené vady (36).

Francie se stala první zemí v Evropě, která zakázala všech pět pesticidů zabíjející včely

- Pixabay

Francie učinila radikální krok k ochraně své ubývající populace včel tím, že se stala první zemí v Evropě, která zakázala všech pět pesticidů, o nichž se vědci domnívají, že hubí hmyz (1). Tento zákaz se setkal s potleskem včelařů a na straně druhé s ostrou kritikou zemědělců.

Podle hodnocení zveřejněných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) počátkem roku 2018 bylo zjištěno, že neonikotinoidové pesticidy, představují riziko pro divoké včely a včely medonosné. V mnoha případech jsou včely shánějící potravu na ošetřené plodině na poli i v jeho blízkém okolí pravděpodobně vystaveny škodlivému obsahu neonikotinoidních pesticidů. Je tomu tak proto, že pyl a nektar ošetřené plodiny obsahují rezidua pesticidů a rostliny v okolí mohou být také kontaminovány prachem unášeným z pole (2).

Francouzský zákaz se vztahuje na všech pět neonikotinoidových pesticidů používaných zemědělci:

• klothianidin
• imidakloprid
• thiamethoxam
• thiacloprid
• acetamiprid

Zákaz se vztahuje na použití na zemědělských polích i uvnitř skleníků. Tento krok je komplexnější než zákaz používání tří pesticidů v Evropské unii koncem roku 2018 (1). Tyto zákazy reagují na důkazy, že pesticidy přispívají ke „kolapsu včelích kolonií“, díky níž populace včel v některých oblastech poklesla o 90%. Včelstva navíc také bojují s hrozbami roztočů, virů a hub.

Neonikotinoidy dostaly své jméno podle svého základního chemického složení, které je podobné nikotinu. Jedná se o takzvaný systémový pesticid, který se často používá jako ošetření osiva a který prochází vaskulárním systémem rostliny a nachází si cestu do všech rostlinných tkání, včetně nektaru a pylu.

Podle Národní rady pro výzkum: „asi tři čtvrtiny z více než 240 000 druhů kvetoucích rostlin na světě spoléhá na opylovače - hmyz, ptáky, netopýry a další zvířata - v různé míře, aby přenášely pyl z mužských do ženských částí květin pro reprodukci. Opylovače jsou pro zemědělství životně důležité, protože většina ovoce, zeleniny, semen a jiných plodin, které poskytují vlákninu, léky a palivo, jsou opylována zvířaty. Včely opylují pícniny, jako je vojtěška a jetel, které se také používají ke krmení zvířat (3).

Deník Telegraph uvádí, že OSN varovala, že 40% opylovačů ze skupiny bezobratlých, zejména včely a motýli, čelí riziku globálního vyhynutí (1).

Zde je vynikající video o tom, jak pesticidy způsobují kolaps kolonií u včel a účinek chemických látek z frakování:

Co mohou dělat domácí zahrádkáři, aby se vyhnuli neonikotinoidům?

Vědci z Ohio State University navrhují, že ačkoli se velká pozornost zaměřuje na zemědělské využívání pesticidů, je také důležité snížit riziko pro opylovače v městském prostředí. To platí zejména proto, že „rozhraní mezi městským a venkovským prostředím se stává nejednoznačným“ (4).

První obrannou linií pro včely je nákup organických semen. Pro domácí zahrádkáře, kteří používají sazenice, je důležité zjistit, zda byly ošetřeny neonikotinoidmi. Zeptejte se zaměstnanců zahradního oddělení kdekoli, kde kupujete sazenice, zda byly ošetřeny neonikotinoidmi.

Zdroj: expand-your-consciousness.com

Herbicid Monsanta vraždí včely a tím přispívá k možnému globálnímu kolapsu zásobování potravinami

- Pixabay

Isabelle Z.

Společnost Monsanto (nejnenáviděnější organizace v USA, předzdívaná MONSATAN) ráda podporuje myšlenku, že GMO mohou zabezpečit dostatek potravin. Nejprve zpočátku mnozí uvěřili, že mohou skutečně poskytnout pomoc na tento zásadní problém, ale je stále jasnější, že GMO má opačný účinek. Ve skutečnosti populární glyfosát Roundup Monsanta pro hubení plevelů, který se pravidelně používá na geneticky modifikované plodiny ohrožuje včely a nově zveřejněná studie poskytuje více jednoznačných důkazů, že biotechnologická firma přispívá ke kolapsu našeho globálního zásobování potravinami.

DDT šmejdům nestačilo

Dřívější studie již ukázaly, jak pesticidy jako neonikotinoidy poškozují včely. Glyfosát Monsanta, který se zaměřuje pouze na enzymy v bakteriích a rostlinách, měl být bezpečnou volbou pro včely. Ale pozor!

Vědci z Texaské univerzity

V novém článku výzkumníci z Texaské univerzity v Austinu popisují, jak glyfosát poškozuje mikrobiologii, kterou potřebují včely pro růst a odolnost proti patogenům. Tedy nejen, že glyfosát hraje velkou roli při úbytku včel po celé planetě, ale také ničí celá včelstva.

V rámci studie výzkumníci namalovali barevné tečky na stovky dospělých medonosných včel a vystavili je hladinám glyfosátu, které jsou běžně přítomné na polních plodinách... Po opětovném zachycení označneých včelstev o tři dny později zjistili, že herbicid dramaticky snížil jejich zdravou střevní mikrobiologii.

Polovina z osmi dominantních druhů prospěšných bakterií nacházejících se ve včelách byla snížena, přičemž nejdůležitějsí mikrob Snodgrassella alvi, který se podílí na trávení a obraně proti patogenům byl nejvíce postižen.

Vedle toho, že testované včely měly ve střevech mnohem nižší hladiny prospěšných bakterií, tak také častěji umíraly, když byly následně vystaveny běžnému typu bakterií a jiných infekčních patogenů. Například, zatímco polovina zdravých včel (bez kontaktu s glyfosátem)  přežila po kontaktu s agresivní bakterií Serratia marcescens, na straně druhé to bylo pouhých 10%!

Ačkoli tato studie byla zaměřena jen na včely, vědci konstatují, že čmeláci mají velmi podobné mikrobiomy, takže lze s jistotou  předpokládat, že by byli postihováni glyfosátem podobně.

Doporučené poznatky

Výzkumný pracovník Erick Motta uvedl, že jsou potřebné lepší informace pro používání glyfosátu, zejména pokud jde o  včely. Současné návody k použití byly vytvořeny za předpokladu, že chemikálie nepoškozují včely, a tato studie ukazuje, že prostě tomu tak není.

Čínská studie

V létě 2018 čínská studie zjistila, že larvy medonosného hmyzu rostly pomaleji, když byly vystaveny glykosylátu, a častěji umíraly. Ta navázala na předcházející studii z roku 2015, která zjistila, že dospělé včely, které byly vystaveny glyfosátu na úrovních nalezených v polích, měly kognitivní postižení, která jim zabránila v návratu do svých úlů.

Profesor Dave Goulson z University of Sussex, odborník na biologii a hmyz, řekl: "Zdá se, že nyní musíme přidat glyfosát do seznamu problémů, kterým čelí včely. Tato studie je dalším důkazem toho, že masivní aplikace pesticidů v přírodě má negativní důsledky, které jsou často těžko předvídatelné. "

Profesor zdůraznil, že střevní bakterie hrají zásadní roli při zachování dobrého zdraví  včel, stejně jako u lidí. Proto je velmi důležité, aby tyto bakterie citlivé na glyfosát se s ním nesetkávaly. Koneckonců, opylování včelami je rozhodující pro zhruba 75 procent rostlinných plodin. Odborníci tvrdí, že bez včel by život, jak víme, už neexistoval. Bez výživných potravin by stravování bylo výrazně horší, především bez ovoce a zeleniny, stejně se to týká třeba čokolády a kávy.

Kromě toho jsou včely základními články mnoha dalších ekologických procesů, což je například recyklace živin pro jejich opětovné využití.

Používání glyfosátu se zvyšuje, životy včel a lidí jsou v ohrožení

Používání glyfosátu je obrovský problém, protože ten je nejvíce používaným pesticidem na planetě. Více než 700 000 tun se produkuje každý rok a zemědělci ho stříkají na plodiny po více než 40 let. Vzhledem k rozšířenému použití tohoto zabijáka se očekává zhoršení problému. Včelstva byla již těžce postižena a dramaticky jejich počty klesají v mnoha oblastech světa. Včelaři v Americe poznamenali, že miliardy včel záhadně zmizely, zatímco čínští zemědělci nyní ručně opylují ovocné stromy, kde není na opylení dostatek včel.

Nová studie o včelách je jen poslední v řetězci špatných zpráv pro společnost Monsanto, která čelí stovkám federálních a soudních žalob týkajících se spojení herbicidu Roundup s rakovinou. V srpnu 2018 soud nařídil společnosti Monsanto, aby zaplatila smrtelně nemocnému muži pokutu ve výši 289 milionů dolarů poté, co rozhodl, že chemikálie Roundup způsobila jeho rakovinu.

Glyfosát přímo a nepřímo zabíjí lidi a není příliš mnoho času, aby se tento stav dal ještě zvrátit. Profesor Goulson dodal:

"Lidé by se měli bouřit, protože tento hmyz dělá pro lidi strašně moc. Opravdu, ekosystémy se zhroutí a my bez hmyzu nemůžeme přežít. Lidé nemusí mít hmyz rádi - často ho nemají - ale měli by ocenit, že hmyz pro nás dělá strašně hodně."

Zdroje článku:

• TheGuardian.com
• CBSNews.com
• DW.com

Zdroj: www.naturalnews.com/2018-09-30-monsantos-weedkiller-bombshell-it-murders-honey-bees-global-collapse-food-supply.html

Více:

• Devastující efekt pro zdraví - glutaman sodný, aspartam a excitotoxiny
• Smrt nese jméno glyfosát LHÁŘ Jurečka. Je všude kolem nás, aneb realita vládnutí KDU-ČSL
• Ftaláty a PVC
• Pesticidy, kumulativní zhoubný účinek
• Kolaps populace hmyzu - varování před zánikem lidstva
• Naše děti jsou vystaveny 10 000 chemikálií v potravinách, které jedí
• Studie ukazuje, že aspartam vylučuje neurotransmitery z mozku, což způsobuje, že mozek je vystaven zvýšenému chemickému poškození z potravin a vakcín
• Studie potvrdila, že chemické látky v šampónech, mýdlech a zubních pastách mění u dospívající mládeže pohlavní hormony
• Celá jedna kategorie zemědělských pesticidů poškozuje mozky dětí, výsledkem je, že jejich IQ globálně klesá