Pečivo s mírou

Bílou mouku má ve zvyku používat mnoho žen v domácnostech, ale i v pekárenských společnostech se jí nešetří. Bílá mouka vznikne rozemletím zrna pšenice po odstranění otrub a klíčků, které jsou to nejcennější na pšenici. Obsahují řadu cenných látek, které by měli být na denním příjmu v našem jídelníčku. Z vydatné, nutričně cenné pšenice nakonec vznikne chudá, bezvýznamná složka – bílá mouka. Žádné minerály, zkrátka nic. Ne nadarmo ji Arnold Schwarzenegger označoval za „bílou smrt.“ V jeho jídelníčku se bílá mouka neobjevila nikdy, protože věděl, že není hodnotná.

Graham

V 19. století Silvestr Graham začal veřejnost upozorňovat na nebezpečí, které je spojeno s konzumací bílé mouky. Nově vzniklé grahamové pečivo nese jméno podle jeho názvu. Ale jaký „pšeničný průmysl“ se chce vzdát výroby pečiva z bílé mouky, když jim nese tolik peněz a je nejlevnější? Bohužel zde lidé opět myslí na jejich tržby než naše zdraví. Tehdy myšlenka nebyla přijata zrovna nejlépe, ale i tak se časem začaly šířit mezi pekárenskými výrobky druhy pečiva, které byly tvořeny celým nebo částečným podílem grahamové mouky.

Náhrada za celozrnné?

Další šílenost, která je vystavena na trhu. Trvanlivé pečivo nebo toustový chléb zní opravdu lákavě, ale zamysleli jste se, jak asi někdo může docílit trvanlivosti větší, než je normální, resp. „přírodní“? Zřejmě mnozí ani nekontrolují složení pečiva nebo možná není ani na obalech uvedeno. Ale skutečnost je taková, že toto pečivo bývá plné konzervantů a dalších umělých látek, které by neměly v pečivu co dělat. Kontrolujte proto složení baleného pečiva, než si jej koupíte. Zkontrolujte všechny éčka, přípravky ke zlepšení mouky, regulátory kyselosti, protihrudkující přípravky a další zlepšováky. Proč je třeba mouku vůbec upravovat nebo zlepšovat? Chléb má být zdravý a přírodní, ne směs bílé mouky a konzervantů!

Co tedy dělat?

Předchozí výčet stačí pro zhodnocení dnešního pečiva a myslím, že není co dodat. Jediné, co lze doporučit, je výrazné omezení pečiva z jídelníčku nebo si můžete péct chleba sami doma společně s nahrazením bílé mouky za žitnou, špaldovou, grahamovou apod. Pečivo se snažte konzumovat se zeleninou, což pomůže snadnějšímu průchodu střevem. Vyvarujte se kombinací chleba a mléčných výrobků, masa a marmelády. Ale co je především důležité, můžete nahradit pečivo například rýží, pohankou, těstovinami, jáhly nebo kuskusem. Dalšími alternativami jsou například lněné placky, které jsou už běžně k dostání v pultech obchodů zdravé výživy.

Více:

nekvašený chleba

Akrylamid a jeho zdravotní rizika

Akrylamid je látka, která se průmyslově používá k výrobě polymerů, z nichž se vyrábějí i potravinářské obalové materiály, které podle přísných hygienických testů nevykazují škodlivé účinky. Je to sloučenina bez barvy a vůně, je dobře rozpustná ve vodě, acetonu a etanolu, má vysokou mobilitu v půdě a podzemních vodách, je biodegradovatelná, v těle se dobře vstřebává, stejně tak je poměrně rychle vylučována močí.

Akrylamid se používal už v 50. letech dvacátého století pro výrobu barviv, papíru a při vodárenské úpravě pitné vody. Lidé, kteří s ním přicházeli často do styku, mívali vážné zdravotní obtíže. Akrylamid poškozuje nervy, protože se váže na proteiny zodpovědné za základní funkce neuronů. Takto postižené neurony pak nepřenášejí nervové vzruchy. Kromě již ověřené neurotoxicity se zkoumá jeho genotoxicita a karcinogenita, vše v závislosti na množství přijatém organismem v době, po kterou je organismus jeho působení vystaven.

Působení akrylamidu jsou potenciálně vystaveni pracovníci následujících průmyslových odvětví: papírenské, stavební, slévárenské, textilní, kosmetické, hutnické, potravinářské, zemědělské, obalové a hutní.

Akrylamid je potenciálně mutagenní látka, za jejíž hlavní zdroj pro lidský organismus byla donedávna považována voda, kouření a kosmetika. Zjištění švédských vědců v roce 2002 o výskytu akrylamidu například v pečených a smažených výrobcích z brambor, sušenkách nebo kávě vyvolalo velký rozruch a problematice se věnuje řada výzkumných pracovišť.

Švédští odborníci ze Státní univerzity ve Stockholmu a Státní ústav pro kontrolu potravin (SLV) ve spolupráci s laboratořemi AnalyCen AB v Lidköpingu v zjistili, že z určitých látek obsažených v běžných potravinách jako jsou brambory, obilí, kukuřice nebo rýže, při jejich tepelné úpravě pečením, smažením či fritováním vzniká chemická sloučenina akrylamid, která způsobuje rakovinu. V samotném SLV bylo analyzováno 100 vzorků potravin což zahrnovalo chléb, těstoviny, rýži, ryby, párky, hovězí a vepřové maso, sušenky, pečivo, obilní vločky, pivo i hotová jídla, jako je pizza a výrobky na bázi brambor, kukuřice a mouky. Nejvíce akrylamidu obsahují smažené bramborové lupínky a hranolky.

I pro mnohaleté odborníky na problematiku kontaminace a zdravotních rizik potravin jsou zveřejněné výsledky šokující. Akrylamid nebyl ve středu jejich zájmu. Akrylamid a polyakrylamid se používá při výrobě plastických hmot. Dosud se o něm mluvilo jako o tzv. nervovém jedu. Byly známy i jeho pravděpodobné rakovinotvorné účinky a až dosud se za hlavní zdroj jeho průniku do lidského organismu se považovaly vzduch a voda.

Ke vzniku akrylamidu v potravinách dochází během tepelného zpracování potravin. Za hlavní mechanismus vzniku akrylamidu je všeobecně považována reakce mezi volnou geneticky kódovanou neesenciální aminokyselinou asparaginem a karbonylovými sloučeninami jako součást Maillardovy reakce, která patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejrozšířenější chemické reakce probíhající během skladování a zpracování potravin. Maillardova reakce představuje soubor chemických reakcí redukujících sacharidů s aminosloučeninami, v průběhu kterých vzniká řada velmi reaktivních karbonylových sloučenin, které reagují vzájemně a také s přítomnými aminosloučeninami. Průvodním znakem těchto reakcí je vznik hnědých pigmentů, melanoidinů, a proto se tyto reakce nazývají reakce neenzymového hnědnutí. Zároveň dochází ke vzniku důležitých žádoucích senzoricky aktivních sloučenin, které dodávají produktům charakteristické zbarvení, chuť a vůni, ale i k tvorbě některých sloučenin s mutagenními a karcinogenními vlastnostmi.

Akrylamid vzniká při teplotách nad 100 °C, a to především při smažení, grilování, pečení nebo fritování surovin bohatých na uhlohydráty (škroby). Jako rizikové se ukázaly smažené bramborové lupínky, hranolky, sušenky a krakery. Obsah akrylamidu v potravinách (v mikrogramech na kilogram): bramborové lupínky - 980, bramborové hranolky - 410, popcorn - 400, sušenky - 280, rozpečený chléb - 160. Zdraví ohrožující dávka je stanovena na 16 ug na kg váhy a den.

Expozici akrylamidem z potravin je vystavena značná část populace, jelikož potraviny, v kterých se akrylamid nachází, tvoří asi jednu třetinu denního energetického příjmu. Podle prvních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) byl odhad průměrného denního příjmu akrylamidu z potravin 0,3-0,8 ug/kg tělesné hmotnosti. V nejnovější správě výboru Spojené komise pro hodnocení potravinářských aditiv (JECFA) z února 2005 se uvádí, že po zohlednění národních údajů ze 17 zemí, které poskytly výsledky svých pozorování, se průměrný denní příjem akrylamidu v celé populaci odhaduje na 1 ug/kg tělesné hmotnosti a pro vysoce zatíženou skupinu asi 4 ug/kg tělesné hmotnosti. Tato skupina zahrnuje i děti a mládež, což souvisí jednak s jejich nižší tělesnou hmotností, jednak se stravovacími návyky mládeže. V tomto případě je třeba brát v úvahu, že v návaznosti na možné karcinogenní důsledky je doba expozice poměrně krátká. Největší podíl na denním příjmu akrylamidu mají ve většině zemí následující potraviny: bramborové hranolky (16-30%), bramborové lupínky (6-46%), káva (13-39%), pečivo a keksy (10-20%) a chléb a topinky (10-30%). Podíl všech ostatních potravin na celkové expozici akrylamidu je míň jak 10%.

Vzniku akrylamidu v potravinách zabránit nelze, lze však snížit hodnoty obsahu v potravinách. Doporučuje se omezit silné opékání při vysokých teplotách, a dosahování příliš tmavé barvy při pečení a opékání brambor, placek, chleba, pizzy a koláčů. Teploty při pečení v troubě s cirkulací vzduchu by neměly překročit 180 °C, bez cirkulace vzduchu 200 °C, ve fritéze by teplota neměla překročit 175 °C. Bramborové hranolky by se měly smažit jen do zlatohnědé barvy. Doporučuje se více používat dušení a vaření a místo pražených a pečených snacků „mlsat“ nepražené oříšky a kousky ovoce a zeleniny.