Svůj život si můžete prodloužit tím, že budete nezištně pomáhat druhým

Dr. Anthony Baratta

Pokud se zajímáte o to, jak žít co nejdéle a nejzdravěji, možná byste měli uvažovat i o tom, že o něco častěji nabídnete potřebným svou pomocnou ruku. U lidí, kteří ostatním pravidelně dobrovolně pomáhají jen z čistého uspokojení z pomoci, byl vypozorován častější výskyt dlouhověkosti ve srovnání s nepomáhajícími nebo s těmi, kteří pomáhají v rámci své zištnosti.

K takovýmto závěrům došli výzkumníci z univerzity v Michiganu, když sledovali velkou skupinu absolventů středních škol ve státě Wisconsin. Výzkumníkům se podařilo sledovat životní osudy více než 3 000 lidí, kteří absolvovali školu počínaje rokem 1957 a nyní jsou ve věku 65 let a více. Zjistilo se, že zhruba polovina sledovaných se věnovala v posledních 10 letech dobrovolnickým činnostem. Když po 4 letech kontaktovali sledované osoby znovu, zemřelých bylo 2,3% pomáhajících, zatímco ve druhé skupině už chybělo 4,3% lidí.

Svou roli přitom hrála i četnost zapojování do dobrovolnických činností: těch, kteří pomáhají pravidelně, zemřelo jen 2%, zatímco mezi příležitostnými dobrovolníky byla četnost úmrtí 2,5%.

Nejzajímavějším zjištěním této studie bylo, jak výrazný vliv na úmrtnost mohou mít naše motivace k dobrovolnictví. Ti lidé, kteří nabízí svou pomocnou ruku především ze soucitu, se totiž sami u sebe setkávají se zdravotními přínosy nejčastěji.

Na druhé straně pak ti, kteří dobrovolně pomáhají pouze pro osobní zisk nebo vlastní růst, za účelem rozšiřování sociálních kontaktů nebo aby se dostali ven z domu či unikli svým vlastním problémům, vykazovali obdobnou četnost úmrtí jako lidé vůbec nepomáhající.

Dobrovolnická činnost, pokud je prováděna s upřímnými úmysly pomoci, může mít překvapivé tělesné projevy, mezi něž například patří tyto:

• Snižování stresu: jestliže pomáháte jiným, ve vašem těle se uvolňuje důležitý hormon oxytocin, který napomáhá s překonáváním stresujících myšlenek
• Už pouhé myšlenky spojované s dáváním působí na produkci určitých látek v mozku, jako jsou dopamin nebo serotonin (obě příznivě ovlivňují zvládání deprese nebo poruchy nálad)
• Sebejistota: když se pro něco nadchnete a pomáháte jiným v nouzi, vaše sebeúcta vzroste a s ní i vaše sebejistota
• Když pomáháte jiným, pomůže to i vám při chronických bolestech nebo kardiovaskulárních potížích

Kromě toho, že přináší lepší zdraví, spojuje vás dobrovolnická činnost s jinými a umožňuje vznik smysluplných a upřímných vztahů. A to do pak do vašeho života přináší velké naplnění.

Originál: https://www.naturalnews.com/033862_longevity_volunteering.html

REISHI

REISHI

REISHI