Kyselé deště

Kyselé deště, které v 70. a 80. letech minulého století likvidovaly lesní porosty Krkonoš či Krušných hor, nezmizely ani poté, co po pádu socialismu byly na počátku 90. let odsířeny uhelné elektrárny, chemičky a další podniky.

Česká republika tak v evropské ekologické statistice se zeměmi EU dál prohrává.

Dvakrát více síry než v EU

Kyselé deště byly jedním ze symbolů toho, jak bývalý režim devastoval životní prostředí. Počátkem 90. let směřovalo jedno z prvních ekologických opatření právě na omezení síry v ovzduší.

Odsířením se množství síry, které dopadá na půdu (atmosférická depozice) podařilo výrazně snížit. "V žádném případě však není nulové," upozorňuje ministerská zpráva, podle níž jsou i po namontování filtrů na komíny české emise poměrně vysoké.

Kvůli kyselým dešťům patří české lesy stále k nejvíce "nemocným" v Evropě.

"V současnosti Česká republika vykazuje téměř dvojnásobné emise síry na jednoho obyvatele, než jsou průměrné hodnoty Evropské unie, průměrné hodnoty přesahuje rovněž u oxidů dusíku," konstatuje se v dokumentu.

Jedovaté deště způsobují, že je lesní půda překyselená, naopak v ní chybí živiny, které potřebují stromy ke svému zdravému růstu. Proto dlouho po Listopadu '89 stále hynuly smrky na vrcholcích Krušných nebo Orlických hor.

Další na řadě Orlické hory?

I když v posledních několika letech přežívají horské lesy bez výrazné pohromy, Jakub Hruška z České geologické služby soudí, že to nebude trvat a stromy zase začnou umírat. Odhaduje, že tentokrát to bude v Orlických horách.

Mezi nejvíce postižené patří nadále vrcholky Krušných hor, Krkonoš či Jizerských hor. Silně narušených je patnáct procent půd v republice a středně narušených více než třicet procent.

O vůbec nejvíce živin přišly lesní půdy v 50. až 90. letech minulého století. "Měřená data však ukazují, že i během masivního odsiřování v letech 1993 až 2004 se v České republice půdy dále okyselily," uvádí se ve zprávě ministerstva životního prostředí.

Kyselými dešti je podle České geologické služby extrémně narušeno pět procent půdy.

Továrny na dřevo

Autoři studií o stavu přírody varují, že nepříznivému stavu lesních půd příliš nepomáhá ani dlouholetý zaběhlý způsob hospodaření v lesích, které se na některých místech stále podobají továrnám na dřevo. Tím, že se všechny stromy pokácí a odvezou, ochuzuje se půda o důležité látky, které brání dalšímu okyselování.