Co znamenají chutě na jídlo? Vysvětlení faktů a mýtů

- Pixabay

Barbora Nová

Pokud máte chuť na jídlo, může to být důsledek fyzické nebo psychické příčiny. Mezi fyzické příčiny může patřit nedostatek spánku, zatímco mezi psychické příčiny může patřit stres. Pokud jde o význam vašich chutí na jídlo, existují však některé mýty.

Chutě na jídlo jsou velmi časté. Je obtížné je ignorovat a obvykle se projevují intenzivní nebo naléhavou touhou po určitém druhu jídla - i když se žádané potraviny u jednotlivých lidí liší.

Chutě na jídlo mohou být vyvolány různými faktory - ať už fyzickými, nebo psychickými. V některých případech mohou být také známkou základního onemocnění a neměly by být ignorovány.

Tento článek se zabývá tím, co mohou vaše chutě na jídlo znamenat, a také možnými příčinami, které za nimi stojí.

Možné příčiny vašich chutí k jídlu

Chuť na jídlo může být způsobena několika faktory, které lze obvykle rozdělit do dvou hlavních kategorií: fyzické a psychické. Jejich uvědomění vám může pomoci určit, které faktory konkrétně vaše chutě vyvolávají.

Fyzické příčiny

• Nerovnováha leptinu a ghrelinu. Nerovnováha těchto hormonů hladu a sytosti může u některých lidí způsobovat větší chuť na jídlo než u jiných (1).
• Těhotenství. Hormonální změny v těhotenství mohou ovlivnit vaše čichové a chuťové receptory, což může vést k intenzivnějším chutím (2).
• Premenstruační syndrom (PMS). Změny hormonů estrogenu a progesteronu, ke kterým dochází těsně před menstruací, mohou zesílit chutě, zejména na potraviny bohaté na sacharidy (3, 4).
• Nedostatek spánku. Příliš málo nebo nekvalitní spánek může narušit hladinu hormonů zodpovědných za regulaci hladu, sytosti a cyklů spánek-bdění, což může zesílit chuť na jídlo, zejména večer (5, 6).
• Strava chudá na živiny. Živiny, jako jsou bílkoviny a vláknina, vám mohou pomoci cítit se sytí. Strava s nízkým obsahem těchto živin může způsobit pocit hladu nebo chutě na jídlo, i když jste jinak snědli dostatek kalorií (7, 8).
• Špatná hydratace. Příjem příliš malého množství tekutin může u některých lidí zesílit pocity hladu nebo chutě (9).
• Vaše střevní flóra. Existují určité důkazy o tom, že typ bakterií přítomných ve střevech může ovlivňovat četnost a typ chutí, které můžete mít. K potvrzení této souvislosti je však zapotřebí dalšího výzkumu (10).
• Fyzická aktivita. Zvýšení fyzické aktivity, i kdyby to mělo být jen častější chození, může pomoci snížit chuť na jídlo. Stejně tak méně pohybu než obvykle může způsobit, že budete mít větší chuť na jídlo (11).
• Vysoce zpracované potraviny. Existují určité důkazy, že vysoce zpracované potraviny bohaté na přidaný tuk a cukr mohou vyvolávat příznaky podobné závislosti, což může vést ke zvýšení chuti na jídlo (12).
• Frekvence, s jakou jíte potraviny, na které máte chuť. Méně častá konzumace craved food může být účinnější při snižování chuti na danou potravinu než konzumace malé porce této potraviny, kdykoli na ni dostanete chuť (11, 13, 14).

Mentální příčiny

• Stres. Stres může zvýšit hladinu hormonu kortizolu. Vysoká hladina kortizolu může souviset s hladem, chutí na jídlo a vyšší pravděpodobností stresového chování nebo přejídání (1).
• Vaše osobnost. Některé důkazy naznačují, že lidé, kteří jsou impulzivnější nebo mají vyšší skóre v ukazatelích návykové osobnosti, mohou mít také vyšší pravděpodobnost, že budou mít chutě na jídlo (12, 15).
• Kontext stravování. Váš mozek si může spojovat konzumaci určité potraviny s určitým kontextem - například popcorn a film. To může způsobit, že při dalším setkání se stejným kontextem budete mít chuť na toto konkrétní jídlo.
• Vaše nálada. Určité nálady mohou vyvolat chuť na určité potraviny. Zdá se například, že negativní nálady často vyvolávají touhu po jídle, které vás uklidní (16).

Shrnutí:

• Chuť na jídlo může být vyvolána řadou faktorů - fyzických i psychických. Jejich uvědomění vám může pomoci identifikovat, co vaše chutě na jídlo vyvolává, a nakonec vám pomůže je snížit.

Jsou chutě na jídlo známkou nedostatku živin?

Existuje rozšířený názor, že chutě jsou známkou toho, že vašemu tělu chybí určité živiny. Ve většině případů však tato teorie není v současné době vědecky podložená, a to z několika důvodů.

Například chuť na sůl může být v některých případech způsobena nedostatkem sodíku. Většina lidí, kteří mají chuť na slané jídlo, však nemá nedostatek této živiny (17).

Na základě této teorie o nedostatku živin byste navíc očekávali, že většina chutí bude na potraviny bohaté na živiny a minimálně zpracované, jako je ovoce, zelenina, celozrnné výrobky nebo luštěniny.

Ve skutečnosti má však většina chutí spíše na potraviny s nízkou výživovou hodnotou, jako jsou vysoce zpracované potraviny bohaté na přidaný tuk, cukr nebo sůl (16).

Výzkumy navíc naznačují, že muži a ženy mají tendenci toužit po jiných potravinách. Například ženy mají větší chuť na sladké potraviny, zatímco muži mají větší chuť na slané potraviny (4).

Existuje však jen málo důkazů o tom, že by ženám chyběly živiny, které se častěji vyskytují ve sladkých potravinách, a mužům živiny, které se častěji vyskytují ve slaných potravinách.

A konečně, výzkumy naznačují, že čím méně často jíte určité potraviny, tím menší je pravděpodobnost, že na ně budete mít chuť. Pokud by však chutě byly iniciovány nízkým příjmem těchto potravin, očekávali byste přesně opačný efekt (11, 13, 14).

Shrnutí:

• V současné době existuje jen málo důkazů, které by podporovaly myšlenku, že chutě na jídlo jsou způsobeny nedostatečným příjmem živin obsažených ve zmíněných potravinách.

Co když mám chuť na jiné než potravinové položky?

Ačkoli je nepravděpodobné, že by touha po potravinách byla známkou nedostatku živin, touha po nepotravinových položkách by to být mohla.

Jedním z příkladů je pica, což je stav, který může způsobit, že lidé mají chuť na nepotravinové předměty, jako je led, hlína nebo vlasy.

Pica se nejčastěji vyskytuje u dětí a těhotných žen a její přesná příčina nebyla dosud zjištěna.

Studie však naznačují, že lidé s pica mají často nízkou hladinu železa, vápníku nebo zinku. Jejich chutě na nepotravinářské zboží navíc často vyřeší doplnění chybějících živin (18, 19, 20, 21).

Přesto ne všechny případy piky jsou vyřešeny suplementací. Proto je zapotřebí dalšího výzkumu, který by přesně určil, jakou roli hraje nedostatek živin při vzniku piky (22).

Charakteristika stavu zvaného Pica (pika)

Osoby trpící pika mají nekontrolovatelné nutkání jíst věci, které nemají výživovou hodnotu a mohou být dokonce nebezpečné. Tento stav se může projevovat v různých formách, včetně například následujících běžných případů, které mají i svůj název:

• Geofagie: nutkání konzumovat hlínu, písek, hlínu, štěrk a další materiály související se zemí. To může vést k zažívacím potížím a vážným zdravotním komplikacím.
• Trichofagie: Chorobné nutkání jíst vlastní vlasy nebo vlasy jiných lidí, což může způsobit vznik zažívacích bloků.
• Pagofagie: Nutkání jíst led nebo jiné studené předměty. To může poškodit zuby a způsobit potenciálně vážné zranění ledem nebo studenými předměty.
• Litofagie: Pojídání kamenů, oblázků, cihel nebo jiných tvrdých předmětů, které může způsobit vážné poranění žaludku nebo střev.
• Kryofilie: V tomto případě Mary napíše příklad před tabulí jen na krátkou chvíli... než si pochutná na křídě. Pravděpodobně až do doby, než bude její nemoc odhalena, se budou všichni divit, kam křída mizí. Křída je měkká, dá se žvýkat, a i když si nezkušený člověk může přivodit vážné horečnaté stavy, kryofilové mohou mít tělo o něco vytrénovanější a odolnější. Proto pokračují v konzumaci, případně zvyšují počet konzumovaných kříd.
• Kauterofagie: Potřeba žvýkat nebo jíst žárovky, tužky, pera a některé druhy chemikálií.
• Xylofágie: pojídání papíru v různých podobách. Tato forma pizzy vypadá nevinně. Papír se však nedá kousat. Postižení si často velmi dobře uvědomují, že jsou postiženi, a vyvíjejí systémy, jak papír strávit, přimíchávají ho do jídla, nechávají ho rozmočit nebo ho krájejí. Mezi xylofágy je oblíbený toaletní papír pro snadnější stravitelnost.

Mezi nejčastěji zaznamenané předměty, které se lidé s pica snaží vychutnat, patří půda, písek, led, vlasy, tužky, papír, barvy, plastové předměty a další. Tyto nejedlé předměty však nemají žádnou výživnou hodnotu a jejich konzumace může mít vážné zdravotní následky.

Příčiny, proč se vlastně "pica" objevuje?

Přesná příčina vzniku piky není zcela jasná, ale existuje několik možných faktorů, které mohou mít na vznik tohoto stavu vliv. Na vině může být nedostatek živin, jak je tomu obecně v živočišné říši. Pak působí touha po získání živin nebo pocit, že žádané látky budou právě v těchto předmětech. Může se tedy jednat o nutkání, které však nemusí být správným úsudkem. Předpokládá se však, že někteří z nich mohou skutečně pociťovat nutkání jíst kovové předměty z důvodu nedostatku určitých látek v těle. Za preferovanější se považují psychické a emocionální problémy. Pica je spojována s úzkostí, depresí, stresem nebo jinými duševními poruchami.

Jedná se také o vývojové poruchy. Pica se u dětí může projevovat zvýšenou zvědavostí a touhou poznávat svět prostřednictvím chutí a vůní, což je často běžné ve věku, kdy objevují nové věci. Nezapomínejme na kulturní faktory, protože to, co je pro nás nejedlé a nepoživatelné, může být jinde záležitostí kultury nebo zvyklostí. V některých kulturách může být pojídání nepoživatelných věcí považováno za přijatelné, což může přispívat k rozvoji tohoto stavu do dalších forem.

Léčba a zbavení se tohoto stavu

Pokud jste si toho všimli sami a jste si plně vědomi podobného stavu, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Ne však za týden, nebo když začnou žaludeční potíže. Ideálně hned, jakmile si problém uvědomíte. Výskyt stavu pica totiž může signalizovat mnohem rozsáhlejší problém, než si možná uvědomujete.

Léčba piky je individuální a závisí na příčině a závažnosti stavu. Odborníci mohou doporučit různé terapie, včetně psychoterapie, behaviorální terapie, farmakoterapie a případně léčby nedostatku živin. Nalezení příčiny a poskytnutí odborné pomoci těmto lidem jsou základními řešeními, od nichž se odvíjejí další.

Shrnutí:

• Touha po nepotravinových předmětech, jako je led, hlína nebo vlasy, může být známkou nízké hladiny železa, zinku nebo vápníku.

Závěr

Chuť na jídlo může být způsobena různými fyzickými nebo psychickými faktory. Mohou být známkou hormonální nerovnováhy, neoptimální stravy, vysoké hladiny stresu nebo nedostatku spánku či fyzické aktivity.

Chutě na jídlo jsou zřídkakdy známkou toho, že vám chybí živiny, které se v dané potravině nacházejí. Nicméně chuť na nepotravinové položky, jako je špína, led nebo prací prášek, může být někdy způsobena stravou, která je příliš chudá na určité živiny.

Pokud máte v současné době chuť na nepotravinářské zboží, obraťte se na svého lékaře, aby vyloučil nedostatek živin jako příčinu.

Chutě ukazují, co tělu chybí

Toužíte-li po     Co Vám může chybět                         Zdroj

Čokoládě                      hořčík                      bobule Açai, nepasterované černé olivy, ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí),   luštěniny, datle, nepražené kakaové boby a kakao (raw čokoláda), banány, jablka, kapusta, rozinky, fíky, celozrnné obilniny, baobab, avokádo, mořské řasy...

Sladkostech                 chróm                      brokolice, hroznové víno, obilné klíčky, listová zelenina, divoké byliny, para ořechy, lískové ořechy, datle, rajčata, švestky, naklíčená semínka, mořské řasy...

                                     uhlík                        čerstvé ovoce

                                     fosfor                     Chlorella, Lucuma, ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, celozrnné obilniny, koriandr, hlávkový salát, divoké byliny, naklíčená semínka, physalis, mořské řasy ...

                                     síra                         Maca, ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, celozrnné obilniny, brusinky, křen, kapusta, zelí, česnek, cibule, růžičková kapusta, chřest, naklíčená semínka...

                                     tryptofan                ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, celozrnné obilniny, nepražené kakaové boby a kakao (raw čokoláda), rozinky, špenát, sladké brambory...

Chlebu/pečivu              dusík                        potraviny s vysokým obsahem bílkovin: ryby, maso, ořechy, fazole

Brambůrkách                vápník                     Maca, Chia semínka, moruše, bobule Açai, baobab, ořechy (mandle, lískové), Lucuma, semínka (sezam, mák, konopí), luštěniny, červená řepa, brokolice, kapusta, listová zelenina, divoké byliny, naklíčená semínka...

Kávě/čaji                       fosfor                     Chlorella, Lucuma, ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, celozrnné obilniny, koriandr, hlávkový salát, divoké byliny, naklíčená semínka, physalis...

                                       síra                         Maca, ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, celozrnné obilniny, brusinky, křen, kapusta, zelí, česnek, cibule, růžičková kapusta, chřest, naklíčená semínka...

                                       železo                     Chlorella, Maca, moruše, dýňová semínka, čočka, celozrnné obilniny, chřest, divoké byliny (kopřiva), listová zelenina, kapusta, sušené meruňky, rozinky, naklíčená semínka, baobab, physalis, mořské řasy...

                                       chlorid sodný          mořská sůl, himálajská sůl, nepasterizovaný jablečný ocet, nepasterované kozí mléko...

Alkoholu                          bílkoviny                 Spirulina, Chia semínka, ořechy, konopná semínka, luštěniny, quinoa, listová zelenina, mořské řasy...

                                        avenin                    musli, ovesné vločky...

                                        vápník                    Maca, Chia semínka, moruše, bobule Açai, baobab, ořechy (mandle, lískové), Lucuma, semínka (sezam, mák, konopí), luštěniny, červená řepa, brokolice, kapusta, listová zelenina, divoké byliny...

                                        draslík                     Maca, chlorella, moruše, Lucuma, nepasterované černé olivy, mořské řasy, banány, citrusy, meruňky, rajčata, semínka (dýně, slunečnice), luštěniny, jablka, česnek, švestky, višně, rozinky, naklíčená semínka, mořské řasy ...

                                        glutamin                  celozrnné obilniny, červená řepa, zelí, fazole, špenát, petržel...

Kyselém jídle                    hořčík                      bobule Açai, nepasterované černé olivy, ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, datle, nepražené kakaové boby a kakao (raw čokoláda), banány, jablka, kapusta, rozinky, fíky, celozrnné obilniny, baobab, avokádo, mořské řasy...

Slaném jídle                      chlorid sodný          mořská sůl, himálajská sůl, nepasterizovaný jablečný ocet, nepasterizované kozí mléko, ryby...

Tabáku                              křemík                     jablka, pomeranče, třešně, mandle, červená řepa, ourka, celer, med, rozinky, celozrnné obiloviny, naklíčená semínka, zelí, cibule...

                                         tyroxin                    vitamín C (bobule Açai, goji, baobab, citrusové plody, kiwi, jahody, physalis, Maca...)

Sýrech                   omega-3 mastné kyseliny  Chia semínka, kokosový olej, konopné semínko, lněné semínko, bobule Açai...

Připáleném  jídle                uhlík                        čerstvé ovoce

Sodě, sycených nápojích  vápník                     hořčice a listy tuřínu, brokolice, kapusta, luštěniny, sýry, sezam...

Chladné nápoje                  mangan                  vlašské ořechy, mandle, pekanové ořechy, ananas, borůvky...

Přejídání při PMS               zinek                       bobule Açai, dýňová semínka, slunečnicová semínka, listová zelenina, divoké byliny, luštěniny, naklíčená semínka...

Přejídání obecně               tyroxin                    vitamín C (bobule Açai, goji, baobab, citrusové plody, kiwi, jahody, physalis, Maca...)

                                          tryptofan                ořechy (mandle, lískové), semínka (slunečnice, sezam, len, konopí), luštěniny, celozrnné obilniny, nepražené kakaové boby a kakao (raw čokoláda), rozinky, špenát, sladké brambory...

                                           křemík                     jablka, pomeranče, třešně, mandle, červená řepa, ourka, celer, med, rozinky, celozrnné obiloviny, naklíčená semínka, zelí, cibule...

Nechuť k jídlu                     vitamín B1               Chlorella, bobule Açai, goji, ořechy, naklíčená semínka, luštěniny, řeřicha, česnek, celozrnné obiloviny, rozinky, nepasterované kozí mléko...

                                           vitamín B3                Lucuma, naklíčená semínka, ořechy, avokádo, datle, fíky, švestky...

                                           mangan                    Spirulina, panenské kakaové máslo, ananas, para ořechy, sezamová semínka, luštěniny, datle, jablka, rozinky, mango, rybíz, celozrnné obilniny, baobab, goji, bobule Açai, mořské řasy...

                                           chlorid sodný            mořská sůl, himálajská sůl, nepasterizovaný jablečný ocet, nepasterované kozí mléko...

Zdroj: https://www.naturopathyworks.com/pages/cravings.php

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny
• Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli