Itálie zakazuje používání hmyzí mouky v těstovinách

Kuchař připravuje speciální těstoviny z hmyzí mouky vyrobené ze sarančat nebo cvrčků

Tom Kington, 24. března 2023, The Times

Stále častější používání mouky vyrobené z cvrčků, sarančat a larev hmyzu v kuchyni se setkalo s ostrým odporem v Itálii, kde vláda hodlá zakázat její používání v pizze a těstovinách a oddělit ji na pultech supermarketů.

Na znamení obav, že by hmyz mohl být spojován s italskou kuchyní, svolali tři vládní ministři tiskovou konferenci v Římě, aby oznámili čtyři nařízení zaměřená na potlačení tohoto jevu.

 "Je zásadní, aby tyto mouky nebyly zaměňovány s potravinami vyrobenými v Itálii," řekl ministr zemědělství Francesco Lollobrigida.

Mouka z cvrčků, která je údajně plná vitamínů, bílkovin a minerálů, je stále více považována za ekologický způsob získávání živin a trh s ní by měl do roku 2029 dosáhnout 3,5 miliardy dolarů. EU již povolila potraviny vyrobené z cvrčků, sarančat a larev škrkavek. V lednu byly na seznam přidány larvy moučných červů.

Všechny čtyři druhy hmyzu jsou uvedeny v italských vyhláškách, které budou vyžadovat, aby všechny výrobky, které je obsahují, byly označeny velkým písmem a vystaveny odděleně od ostatních potravin.

"Kdo chce tyto výrobky jíst, může, ale ti, kteří nechtějí, a to si umím představit, že bude většina Italů, si budou moci vybrat," řekl ministr Lollobrigida.

Ministr zdravotnictví Orazio Schillaci uvedl, že legislativa rovněž zakáže používání mouky z hmyzu v "typických" italských výrobcích, jako je pizza a těstoviny.

V rámci dalšího pokusu o propagaci italských potravin vláda ve čtvrtek oznámila, že navrhne zařazení italské kuchyně na seznam světového dědictví UNESCO.

Originál: TheTimes

Nová pravidla pro potraviny obsahující hmyzí bílkoviny v Maďarsku

Origo, 24. března 2023

V Maďarsku byla zavedena přísnější pravidla, podle kterých musí být potraviny obsahující hmyzí bílkoviny označeny varováním

"Pozor! Potraviny obsahující hmyzí bílkoviny"

a musí být vystaveny odděleně od ostatních výrobků, oznámil na svých internetových stránkách ministr zemědělství dr. István Nagy.

Ministr zdůraznil, že vláda chce také chránit maďarské spotřebitele před potravinami obsahujícími hmyzí bílkoviny, které Brusel v EU povolil, a to prostřednictvím přísných pravidel označování a třídění výrobků.

Maďarsko bylo jediným členským státem, který nepodpořil záměr EU povolit uvádění hmyzu na trh v EU jako potraviny a složky potravin. Komise ohrožuje naše gastronomické tradice a stravovací návyky, dodal.

Ministerstvo zemědělství proto změnilo nařízení o označování potravin, aby spotřebitelům poskytlo přesné informace.

Výrobky obsahující hmyzí bílkoviny budou na pultech obchodů zřetelně odlišeny a odděleny

Obaly a etikety, které nejsou v souladu s nařízením, lze používat ještě tři měsíce a výrobky s takovými obaly nebo etiketami mohou být na trhu maximálně tři měsíce. István Nagy rovněž upozornil, že za nedodržení novelizovaného nařízení nebudou po dobu 90 dnů ukládány žádné pokuty.

Upozornil, že reprezentativní průzkumy Národního úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce jasně ukazují, že podíl lidí, kteří se v Maďarsku zdržují konzumace hmyzu, se od roku 2016 zvýšil o 2,4 procenta. Ti, kteří si cení nákupu potravin maďarského původu, nechtějí jíst hmyz.

Kromě toho maďarští zemědělci poskytují maďarskému obyvatelstvu vždy kvalitní suroviny, čerstvé a kvalitní potraviny, takže není třeba se obávat ani nedostatku potravin, ani nedostatku bílkovin, zdůraznil.

Uvedl také, že nařízení se netýká přídatných látek získaných z hmyzu, které potravinářský průmysl dosud hojně využíval, ale vztahuje se na hmyz jako na přísadu.

Originál: origo.hu

Úžasná mgr. Ivana Stenzlová: Hmyz a červy v potrave. Vplyv na mikrobióm a zdravie dospelých a detí - video

Pripravila a moderuje: Martina Valachová, česko-slovensky

Hmyz a červy v potrave - informácie na túto tému plnia stránky internetov. Ako sa na tému pozerať, čo si všímať? A je telo človeka pripravené tento typ potravy spracovať? Nielen v tráviacom ústrojenstve, ale aj v hlave?

Mgr. Ivana Stenzlová je mikrobiologička a strave sa venuje desiatky rokov.

Ivany som sa pýtala aj:

• Kde najviac ľudia robili a robia chyby? Čo im najviac škodí?
• Má vôbec ľudský organizmus enzýmy a tráviace šťavy pripravené na spracovanie kobyliek vo zvýšenom množstve?
• Ako si všímať označenie na obaloch potravín? Minule som čítala, že napríklad moje obľúbené cukríky z detstva obsahujú už od dávna isté prímesi z chrobákov...
• Kde všade sú?
• Veľa ľudí dnes trpí na alergie. Pomaly každý druhý človek. Alergia je jedna vec ale mimo alergie aké nežiadúce účinky môžem mať na nás konzumácia kobyliek?
• A čo deti? Treba mať pri deťoch ešte väčší výkričník?
• Má rodič právo dopytovať sa a zasahovať do zloženia produktov ktoré sa nakupujú do školskej jedálne?
• Čo sa týka prognózy trúfate si predvídať aké budú ďalšie kroky po zavedení týchto aditív do jedla? V zmysle znižovania chovu hospodárskych zvierat?
• Čo sa týka školského stravovania - čo môžu rodičia urobiť aby si urobili jasno v tom, čo deti jedia?

1:07:36

Pojídání brouků a další havěti je zřejmě součástí plánované depopulace

Slovanka, 10. února 2023

Všímáte si, jak je nám v poslední době urputně vnucován hmyz? A to dokonce i takovým způsobem, aby bylo jen obtížné rozeznat, zda se v příslušné poživatině nachází nebo ne.

EU již schválila 4 druhy hmyzu (níže) a několik dalších nyní prochází schvalovacím procesem. Kterýkoli z uvedených 4 druhů se pak může nacházet v pestré škále potravin podle toho, jak to bylo schváleno v EU.

Hmyz má být údajně náhražkou za maso, které se má postupně vyřazovat z jídelníčku. Zvířata prý totiž zanechávají příliš dlouhou uhlíkovou stopu, mnohem delší než hmyz. Tím nám tedy globalisté – potažmo EU – zdůvodňují, proč se máme krmit právě hmyzem…

Globalisté chtějí, aby všichni jedli cvrčky, protože jejich exoskelety obsahují CHITIN, který parazité a patogeny používají k ochraně při infikování lidí a zvířat.

Lidé se mají stát chodícími parazity a globalisté chtějí, aby všichni konzumovali cvrčky, protože obsahují dokonalé „brnění“, které paraziti a patogeny používají k infikování lidí a zvířat a šíření nemocí uvnitř nich. 

Patogeny způsobují všechny možné druhy nemocí u zvířat a lidí a používají chitin (a chitinázy) z exoskeletu cvrčků jako plášť, který je chrání před drsnými podmínkami uvnitř těla hostitele, kterého napadají (1). 

To pomáhá infekci maximálně využívat hostitele, takže se snadno přenáší z jednoho obratlovce na druhého prostřednictvím “ hmyzích vektorů „, jak je popsáno ve výzkumu publikovaném v National Library of Medicine od National Institutes of Health (2, 3).

Vnitřní parazité infikují své hostitele a mohou způsobit vážné poškození zdraví, včetně ztráty chuti k jídlu, průjmu, neurologického poškození a reprodukčního selhání. Vajíčka parazitů se líhnou uvnitř hmyzu a mohou se v hostiteli stát docela trvanlivými, zvláště když jsou krmeni určitou potravou.

Chitin

Patogeny a (metazoární) paraziti, kteří způsobují onemocnění u lidí a zvířat, využívají chitin ve svých životních cyklech. Mnoho z těchto parazitů obsahuje chitinový povlak, který je chrání před zničením přirozenými obrannými systémy uvnitř hostitele (4).

Lidé, kteří konzumují cvrčky, krmí parazity a patogeny přesně tím, co potřebují, aby se v jejich těle stali odolnějšími, tím, že je krmí stále větším množstvím chitinu (5).

Konzumace cvrčků by mohla být palivem pro další „pandemii“ a vyhladit několik milionů lidí, ne-li několik miliard. Ivermectin je antiparazitikum které má překvapivě vysoké procento úspěšnosti porazit infekci Covid ve všech fázích (6).

Je možné, že konzumace chitinu vyzbrojí parazity a virové mutace v příští pandemii tak, že ivermectin již nebude fungovat?

Vědí to globalisté a jejich zákeřní vědci? Je chitin spínačem zabíjení? Je tento nový tlak na konzumaci hmyzu součástí plánu depopulace? To vyžaduje pečlivé zvážení.

Konzumace hmyzu může způsobit závažné alergické reakce, včetně anafylaxe a dalších život ohrožujících následků. K nebezpečným pro konzumaci patří sarančata, mouční červi, cikády, slimáci, hlemýždi, bourci a cvrčci. V malém množství se zřejmě nic zásadního nestane.

Pokud však začnou všichni pravidelně jíst hmyz, protože bude postupně přimíchán téměř ve všem, bude to podle všeho přispívat k agendě, která počítá s  vylidněním planety.

To je důvod, proč elitní 1 % z 1 % jsou genocidní maniaci, kteří říkají, že by každý měl přestat jíst maso a začít místo toho celý den pojídat hmyz. Proto se nyní také schválil v EU ke konzumaci hmyz, který postupně najdete téměř v čemkoli.

Bude příští plandemií parazitická infekce, kterou chitin pomáhá chránit, aby mohla dále vylidňovat planetu? Globalisté na nás z neznámého důvodu tlačí, abychom jedli více cvrčků, kobylek a červů a  zároveň by chtěli abychom jedli méně masa (6).

To vše se děje pod falešnou záminkou ochrany planety. Jaký je však skutečný důvod?

Oficiálně schváleno v EU: Tyto čtyři druhy hmyzu se mohou skrývat ve vašem jídle

• Níže - Rizika konzumace hmyzu

Potemník

- Pixabay

Všímáte si, jak se poslední dobou likvidují chovy zvířat? V Holandsku a několika dalších zemích vidíme hromadné vyvlastňování farem pod záminkou nutnosti snížení obsahu dusíku a uhlíku, po celém světě pak již rok dochází k likvidaci chovů drůbeže – to vše pod záminkou údajné ptačí chřipky, detekované nespolehlivými PCR testy.

Podle plánů globalistů má v budoucnu jíst „plebs“ pouze umělé laboratorní maso a hmyz. Tyto ambice má i EU, která chce postupně likvidovat živočišnou výrobu tak, aby se do roku 2035 chovy zvířat zcela zredukovaly.

Již nyní se proto lidem nabízí jako náhražka hmyz. A aby si na něj lid lépe zvykl, začíná se podávat jako mouka či přídavek do běžných potravin, přičemž poznat, že daná poživatina hmyz obsahuje, nemusí být vždy jednoduché.

Pohled na seznam surovin, ze kterých daná poživatina sestává, by proto měl být součástí nákupu potravin. Občané EU, kteří nechtějí nevědomky jíst hmyz, by měli být obzvláště opatrní: "Evropská komise již schválila čtyři druhy hmyzu v různých podobách jako „jedlý hmyz“.

Poslední schválení přišlo 5. ledna 2023: Po moučných červech, kobylkách a cvrčcích může být použit jako přísada do potravin také potemník stájový. Ten může být součástí chleba, polévek, těstovin, přesnídávek, arašídového másla a čokoládových výrobků.

Moučný červ získal první schválení pro takzvaný „jedlý hmyz“ v červnu 2021: Prováděcí nařízení Evropské komise 2021/822 schválilo uvedení sušených larev  Tenebrio molitor  (moučný červ) na trh jako nové potraviny. Společnost SAS EAP Group z Francie podala žádost a je oprávněna uvádět moučného červa na trh v celé Evropské unii. Může být prodáván jednotlivě nebo s maximálním obsahem 10 gramů mohou moučného červa obsahovat:

• proteinové produkty
• sušenky
• pokrmy z luštěnin
• těstovinové výrobky

V případě použití hmyzu musí být na obalu potraviny poznámka, že konzumace může způsobit alergické reakce u lidí se známou alergií na korýše a měkkýše a jejich produkty a na roztoče.

Ve výčtu použitých surovin může být uveden latinský název hmyzu, což znamená, že jinak ani nemusíte poznat, že kupujete výrobek, který obsahuje hmyz.

V listopadu 2021 přišlo schválení pro druhý „jedlý hmyz“ prováděcím nařízením 2021/1975: „Fair Insects BV“ z Nizozemska má té doby povoleno uvádět na trh v EU zmrazené, sušené a práškové  Locusta migratoria (saranče stěhovavé).  V závislosti na formě zpracování mohou být kobylky použity jako přísady v různých množstvích v následujících produktech:

• zpracované bramborové výrobky, pokrmy z luštěnin a výrobky z těstovin
• masové analogy
• polévky a polévkové koncentráty
• luštěniny a zelenina v plechovkách/sklenicích
• saláty
• nápoje podobné pivu, směsi alkoholických nápojů
• čokoládové výrobky
• ořechy, olejná semena a cizrna
• mražené fermentované výrobky na bázi mléka
• uzená masa

Od roku 2022 a 2023 je povolen cvrček domácí ( Acheta domesticus ) v různých formách zpracování. Prováděcí nařízení 2022/188 umožňuje uvádět na trh Acheta domesticus, zmrazený, sušený a práškový. Žádost přišla opět od „Fair Insects BV“. Cvrček může být použit v mnoha potravinách:

• proteinové produkty jiné než analogy masa
• chleba a housky
• pečivo, cereální tyčinky a plněné těstoviny
• sušenky
• výrobky z těstovin (suché)
• polévky a polévkové koncentráty nebo prášky
• výrobky ze zpracovaných brambor, luštěninové a zeleninové pokrmy a výrobky na bázi těstovin nebo pizzy
• pokrmy na bázi kukuřičné mouky
• nápoje podobné pivu, směsi alkoholických nápojů
• ořechy, olejná semena a cizrna
• omáčky
• masné přípravky
• masové analogy
• čokoládové výrobky
• mražené fermentované výrobky na bázi mléka

Od 3. ledna 2023 může vietnamská společnost „Cricket One Co. Ltd“ také prodávat „částečně odtučněný prášek ze cvrčků – Acheta domesticus“ v EU implementací nařízení 2023/5.   Mohou ho obsahovat tyto potraviny:

• vícezrnný chléb a rohlíky; krekry a tyčinky
• cereální tyčinky
• pekařské suroviny (suché)
• sušenky
• výrobky z těstovin (suché)
• plněné těstoviny (suché)
• omáčky
• zpracované bramborové výrobky, luštěninové a zeleninové pokrmy, pizza, pokrmy z těstovin
• syrovátkový prášek
• masové analogy
• polévky a polévkové koncentráty nebo prášky
• pokrmy na bázi kukuřičné mouky
• nápoje podobné pivu
• čokoládové výrobky
• ořechy a olejná semena
• slané pochutiny jako chipsy apod.
• masné přípravky

Prováděcí nařízení 2023/58 z 5. ledna 2023 povoluje společnosti „Ynsect NL BV“ z Nizozemska dovážet do všech zemí  EU larvy  Alphitobius diaperinus   (potemník stájový) ve zmrazené, pastovité, sušené a práškové formě jako novou potravinu. Seznam kategorií potravin, ve kterých mohou být larvy použity jako přísada:

• cereální tyčinky
• chleba a housky
• zpracované obiloviny a snídaňové cereálie
• ovesná kaše
• suché suroviny pro pekařské výrobky
• sušené těstoviny
• plněné výrobky z těstovin
• syrovátkový prášek
• polévky
• pokrmy na bázi obilovin a těstovin
• pokrmy na bázi pizzy
• těstoviny
• chipsy a jiné slané občerstvení
• krekry a tyčinky
• burákové máslo
• hotové slané sendviče
• masné přípravky
• masové analogy
• analogy mléka a mléčných výrobků
• čokoládové výrobky
• doplňky stravy ve smyslu směrnice 2002/46/ES pro dospělé

Klaus Schwab vám přeje dobrou chuť!

Rizika konzumace hmyzu

Vzhledem k tomu, že používání jedlého hmyzu jako zdroje potravy přilákalo rostoucí zájem po celém světě, se staly problémem otázky bezpečnosti potravin a potenciální rizika konzumace hmyzu. Znalosti o bezpečnosti potravin ve vztahu k používání hmyzu při výrobě potravin jsou omezené, což bude pravděpodobně překážkou pro zavedení a propagaci používání hmyzu v lidské stravě v západních zemích. Nicméně, ne každý hmyz je bezpečný k jídlu. Hmyz v současné době spadá do kategorie "nové složky potravin"; aby se však mohl dostat na komerční trh, je třeba se zabývat otázkami bezpečnosti potravin. Existují pouze vybrané druhy hmyzu, které jsou jedlé, neboť mnohé z nich jsou nechutné, jedovaté nebo způsobují alergické reakce, a proto by měl být vytvořen a legalizován definovaný seznam jedlého hmyzu, aby bylo možné obchod kontrolovat (1, 2, 4).

Vzhledem k potenciálním biologickým, chemickým, fyzikálním, alergenním a toxickým rizikům spojeným s konzumací hmyzu, je ideální konzumovat hmyz, který byl vychován na farmách za kontrolovaných podmínek a pro který byly dodržovány přísné hygienické a dezinfekční protokoly v celém řetězci výroby (2, 6).

Koncentrace kontaminantů v jedlém hmyzu je ovlivněna druhem hmyzu, fází sklizně, použitým substrátem krmiva a výrobními metodami. Zejména použití zdravotně nezávadného krmného substrátu je zásadní pro bezpečnou konzumaci jedlého hmyzu. Obecně platí, že akumulace toxinů z krmiva je jednoduchá strategie přežití v evolučním procesu, ale některé z těchto sloučenin mohou ztratit své vlastnosti procesem vaření (4, 12, 13).

Při použití vedlejších organických produktů jako krmiv pro hmyz je otázkou, jaký druh je vhodný a jak se hmyz vypořádává s možnými chemickými kontaminanty, jako jsou dioxiny, polychlorované bifenyly, těžké kovy, pesticidy, fungicidy a antibiotika. Zpracování hmyzu může mít vliv na tvorbu toxických látek nebo procesních kontaminantů, jako jsou heterocyklické aromatické aminy, polyaromatické uhlovodíky, akrylamid, chlorpropanoly a furany (10).

V zásadě existují čtyři způsoby, jak může být hmyz rizikový pro konzumaci, tj. samotný hmyz může být toxický; hmyz může během svého životního cyklu získat toxické látky nebo lidské patogeny ze svého prostředí; hmyz se mohl po sklizni zkazit; spotřebitelé mohou mít alergickou reakci. Hmyz může obsahovat škodlivé sloučeniny neboli "hmyzí toxiny". Existují dvě kategorie toxického hmyzu: kryptotoxické a fanerotoxické. Kryptotoxický hmyz obsahuje toxické látky buď z přímé syntézy, nebo z akumulace ze stravy. Tyto látky mohou být lokalizovány ve specifických strukturách nebo rozptýleny v různých částech těla (9, 10, 13).

Kryptotoxický hmyz, nemá externí sekreční aparát a je toxický až po požití. Fanerotoxický hmyz má specifické orgány, které syntetizují toxiny, jako v případě včel a mravenců. Tyto látky jsou obecně inaktivovány v zažívacím traktu. Některé druhy hmyzu, které produkují toxiny, varují své predátory živým zbarvením a vzory. Běžně konzumované druhy hmyzu nejsou ani v jedné z těchto kategorií (3, 9, 13).

Při práci s hmyzem jako novým zdrojem potravin je nezbytné posoudit možná rizika, včetně jejich alergenního potenciálu. Většina případů alergie na hmyz je způsobena bodnutím hmyzu patřícího do řádu blanokřídlých Hymenoptera (vosy, včely), ačkoli kousnutí hmyzem sajícím krev, jedovaté trny nebo chlupy a obranné sekrety mohou také vyvolat alergické reakce. Hmyz může být zdrojem alergenů při kontaktu, inhalací a orálním požití. Aeroalergeny, tedy těkavé látky uvolňované z hmyzu jsou nejčastěji přítomny u švábů, moučných červů, bource morušového a cvrčků a je prokázáno že dlouhodobá expozice může vést k respirační senzibilizaci až u 50-60 % jedinců a k rozvoji inhalačních alergií (5, 11).

Při zkoumání alergenního potenciálu nových zdrojů bílkovin je důležité studovat jeho taxonomický vztah se známými alergenními zdroji, aby bylo možné identifikovat možné rizikové skupiny. Pokud jde o konzumaci hmyzu, alergenní riziko by mohlo vzniknout především v důsledku možné zkřížené reaktivity s jinými členovci, zejména korýši (jeden z nejčastějších spouštěčů potravinové alergie v západním světě), roztoči (jeden z nejčastějších zdrojů vnitřních alergenů zodpovědný za rozvoj alergických respiračních reakcí) a měkkýši. Jedlý hmyz a korýši jsou taxonomicky mnohem blíže, než se dříve myslelo a zkřížená reaktivita se zdá být reálnou možností. Posouzení klinického významu zkřížené reaktivity mezi hmyzem a roztoči je obzvláště důležité, protože pokud se u jedinců citlivých na roztoče rozvine potravinová alergie na hmyz, mohlo by být ohroženo používání hmyzu jako potravy kvůli vysoké míře jedinců citlivých na roztoče (5, 7).

Většina alergických reakcí souvisejících s hmyzem je spojena s moučným červem (Tenebrio molitor), protože moučný červ obsahuje tropomyosin, vláknitý protein, který se také vyskytuje u korýšů a členovců a který reaguje s protilátkami imunoglobulinu E u pacientů alergických na korýše, členovce a roztoče. Pokud jde o další druhy hmyzu způsobující alergické reakce, nejčastěji se vyskytly u kukly bource morušového, kobylek a sarančat. To však nutně neznamená, že se jedná o druhy, které s největší pravděpodobností způsobí alergické reakce, protože konzumovaný typ a druhy se v jednotlivých oblastech značně liší (5, 6).

Hmyz má velmi rozmanitou mikroflóru jak v trávicím traktu, tak na vnějším povrchu; tato mikrobiální společenstva jsou formována chovem a životními podmínkami hmyzu, jakož i během přípravy ke spotřebě. Protože hmyz je přenašečem patogenních mikroorganismů, je důležité zajistit mikrobiologickou bezpečnost hmyzu určeného ke konzumaci (6, 8, 14, 15).

Volně žijící hmyz je s větší pravděpodobností vystaven mikrobiologickým kontaminantům, zatímco chov hmyzu na farmách umožňuje kontrolovat a zaručit výrobní podmínky, a tím snížit riziko mikrobiální kontaminace (4, 6, 8).

Patogenní bakterie hmyzu jsou považovány za neškodné pro zvířata a lidi vzhledem k tomu, že hostitelé jsou tak fylogeneticky odlišní. Riziko infekcí při kterých dochází k přenos nemocí z člověka na zvířata a zpět by se mohlo zvýšit při neopatrném používání odpadních produktů, nehygienické manipulaci a přímém kontaktu mezi chovaným hmyzem a hmyzem mimo farmu (13, 14).

Bakterie tvořící spory a enterobakterie byly zaznamenány u moučných červů a cvrčků, přičemž vyšší množství bylo nalezeno u hmyzu, který byl rozdrcen - pravděpodobně kvůli uvolnění bakterií ze střev. Bakterie u chovaných larev žlutých moučných červů (Tenebrio molitor) a domácích cvrčků (Acheta domesticus) lze částečně eliminovat vařením hmyzu ve vodě po dobu několik minut, ale bylo zjištěno, že spory tento proces přežijí, což může způsobit, že spory by mohly vyklíčit a bakterie mohou růst za příznivých podmínek. Samotné pražení nezabilo všechny Enterobacteriaceae; proto se před pražením doporučuje několik minut varu. Alternativní konzervační techniky jsou sušení a okyselení.

Analýza jedlého hmyzu pro belgický trh zjistila, že všechny neošetřené čerstvé vzorky hmyzu obsahovaly aerobní mezofilní mikroorganismy, kvasinky a plísně vyšší než limity správné výrobní praxe pro syrové maso; zavedením jednoduchého kroku blanšírování při zpracování se však snížila úroveň pod přijaté limity. Další výzkum naznačuje, že zacházení s hmyzem stejně jako s jinými potravinami živočišného původu během zpracování (tj. mytí a důkladné zahřívání) dostatečně snižuje riziko onemocnění přenášených bakteriemi (9, 14).

Nejčastěji se vyskytujícími bakteriálními patogeny jsou Salmonella, Campylobacter, Bacillus cereus, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus (1, 6). Studie z Thajska uvádí dále přítomnost rodů Proteus, Clostridium, Streptococcus, Vibrio, Micrococcuss, Salmonella, Shigella, Lactobacillus a Acinetobacter(4, 13).

Hmyz také obsahuje velké množství virů a mnohé z nich jsou pro hmyz patogenní, tj. způsobují onemocnění a mohou vést k úmrtnosti a kolapsu kolonií. Většina virů hmyzu je specifická na úrovni čeledi nebo druhu, a proto jsou patogenní pouze pro bezobratlé, a nikoli pro lidi nebo jiné obratlovce, jako jsou hospodářská zvířata a ptáci. Tyto viry specifické pro hmyz jsou však hlavním problémem pro producenty, kteří chovají hmyz pro potraviny a krmiva, protože mohou způsobit ztrátu produkce (13).

Jedlý hmyz mohou také ovlivnit plísně a kvasinky, jako jsou Aspergillus, Candida, Fusarium, Kodamaear, Lichtheimia, Penicillium, Tetrapispora, Trichoderma a Trichosporon. Mykotoxiny produkované těmito plísněmi mohou u lidí způsobit alergickou reakci, jelikož jsou vysoce toxické. Mykotoxiny také mohou pocházet z kontaminace krmného substrátu, na kterém je chován jedlý hmyz. U jedlého hmyzu byly zjištěny různé mykotoxiny, přičemž největší zdravotní obavy způsobují aflatoxiny jako prokázané karcinogeny. Mykotoxiny mohou být obtížně odstranitelné z potravin jelikož jsou odolné vůči procesům tepelné sterilizace (4, 6).

Stejně jako produkty z jiných zvířat mohou potraviny a krmiva pocházející z hmyzu obsahovat nebezpečné chemické látky. Jedná se například o těžké kovy, organochloriny a dioxiny, polybromované difenylethery, mykotoxiny a rostlinné toxiny. Těžké kovy byly nalezeny u hmyzu například v tuku, exoskeletu, reprodukčních orgánech a trávicím traktu, kde se hromadí. Je známo, že expozice nízkým hladinám těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, rtuť a arsen, způsobuje toxické a nepříznivé účinky na zdraví jak u zvířat, tak u lidí. Přenos těžkých kovů ze substrátů (např. organické hmoty, rostliny) na hmyz je zřejmě nejvýznamnějším způsobem kontaminace. Akumulace závisí na druzích hmyzu, růstové fázi a příslušném kovu. Bylo prokázáno, že arsen a kadmium se hromadí v larvách žlutých moučných červů a černých vojenských mouchách (4, 13, 14).

Antinutriční sloučeniny jsou přirozeně se vyskytující látky v potravinách, které mohou inhibovat příjem, trávení, vstřebávání a využití živin a mohou mít nepříznivé účinky na zdraví spotřebitelů. Některé druhy jedlého hmyzu obsahují takové antinutrienty, včetně alkaloidů, saponinů, taninů, oxalátu, fytátu a hydrokyanidu. Chitin, který se nachází v exoskeletu hmyzu může mít antinutriční vlastnosti kvůli potenciálním negativním účinkům na stravitelnost bílkovin (3, 4, 9).

První chemická úvaha týkající se hmyzu jako složky stravy spočívá v tom, že všechny pesticidy používané proti hmyzu jsou potenciálně nebezpečné pro spotřebitele, zejména pokud byl hmyz získán divokou sklizní spíše než kontrolovaným zemědělstvím. V současné době se ve světě každoročně vynakládají obrovské finanční prostředky na ochranu zemědělských rostlin před hmyzími škůdci. Paradox situace spočívá ve skutečnosti, že obilniny neobsahují více než 14 % bílkovin, zatímco současně je ničen ostatní potravinový zdroj – hmyz, který obsahuje až 75 % kvalitnějších živočišných bílkovin (2, 3).

Pesticidy používané proti invaznímu hmyzu jsou pro spotřebitele nebezpečné, protože volně žijící hmyz se může živit plodinami nebo vegetací kontaminovanou pesticidy a tudíž je náchylný k přítomnosti reziduí pesticidů. Je to skutečný problém v některých rozvojových zemích, kde se po ošetření insekticidy sbírá a konzumuje jedlý, dokonce i mrtvý hmyz, zejména kobylky a sarančata. Výhody sběru škodlivého hmyzu pro zemědělské rostliny by mělo za následek zvýšenou produktivitu rostlinných plodů; poskytnutí dodatečného potravinového zdroje – hmyzu a zlepšení přínosů pro zdraví a životní prostředí v důsledku omezení aplikací insekticidů (2, 4, 14).

Studie o obsahu organických a kovových kontaminantů (např. polychlorovaný bifenyl, dioxinové sloučeniny) jak v celém jedlém hmyzu, tak v potravinách na bázi hmyzu zjistily, že všechny úrovně kontaminantů byly obecně nižší než hladiny zjištěné v jiných běžných živočišných produktech. Tato studie naznačuje, že konzumace hmyzu nepředstavuje o nic větší mikrobiální nebo kontaminační riziko než konzumace jiných zdrojů masa, pokud jsou použity stejné standardy správné výrobní praxe (9).

Použitá literatura

1  L. W. Bessa, E. Pieterse, G. Sigge, L. C. Hoffman, Insects as human food; from farm to fork. J. Sci. Food Agric. 100, 5017–5022 (2020).

2  S. Govorushko, Global status of insects as food and feed source: A review. Trends Food Sci. Technol. 91, 436–445 (2019).

3  S. Belluco, C. Losasso, M. Maggioletti, C. C. Alonzi, M. G. Paoletti, A. Ricci, Edible insects in a food safety and nutritional perspective: A critical review. Compr. Rev. Food Sci. Food Saf. 12, 296–313 (2013).

4  K. W. Lange, Y. Nakamura, Edible insects as future food: chances and challenges. J. Futur. Foods 1, 38–46 (2021).

5  J. C. Ribeiro, L. M. Cunha, B. Sousa-Pinto, J. Fonseca, Allergic risks of consuming edible insects: A systematic review. Mol. Nutr. Food Res. 62, 1–12 (2018).

6  R. Ordoñez-Araque, E. Egas-Montenegro, Edible insects: A food alternative for the sustainable development of the planet. Int. J. Gastron. Food Sci. 23, 1–6 (2021).

7  M. Reptile, Insects as food and feed. Food Sci. Technol. 32, 22–25 (2018).

8  B. A. Rumpold, O. K. Schluter, Nutritional composition and safety aspects of edible insects. Mol. Nutr. Food Res. 57, 802–823 (2013).

9  D. Dobermann, J. A. Swift, L. M. Field, Opportunities and hurdles of edible insects for food and feed. Nutr. Bull. 42, 293–308 (2017).

10  A. van Huis, Edible insects are the future? Proc. Nutr. Soc. 75, 294–305 (2016).

11  A. Baiano, Edible insects: An overview on nutritional characteristics, safety, farming, production technologies, regulatory framework, and socio-economic and ethical implications. Trends Food Sci. Technol. 100, 35–50 (2020).

12 D. Raheem, A. Raposo, O. B. Oluwole, M. Nieuwland, A. Saraiva, C. Carrascosa, Entomophagy: Nutritional, ecological, safety and legislation aspects. Food Res. Int. 126, 1–19 (2019).

13  Risk profile related to production and consumption of insects as food and feed. EFSA J. 13, 1–60 (2015).

14  M. Mézes, Food safety aspect of insects: A review. Acta Aliment. 47, 513–522 (2018).

15  C. Garofalo, V. Milanović, F. Cardinali, L. Aquilanti, F. Clementi, A. Osimani, Current knowledge on the microbiota of edible insects intended for human consumption: A state-of-the-art review. Food Res. Int. 125, 1–32 (2019).