Ohromení vědci konečně přiznali, že vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny

Amy Goodrich

Všichni sníme o dlouhém životě bez nemocí. Zatímco se průměrný věk v rozvinutých zemích pomalu zvyšuje, neplatí to tak docela o poklesu nemocnosti a zdravotních postiženích.

Jedna z posledních studií, publikovaných v časopise the British Medical Journal, ale možná odhalila klíč k té žádoucí dlouhověkosti. Není žádným tajemstvím, že mezi nejzdravější lidi na světě patří Japonci. Vykazují druhý nejvyšší dosahovaný věk a také obezita se mezi nimi vyskytuje pouze s četností 3,5%. Američané naopak zaujímají až 43. místo u dlouhověkosti a jejich obezita se nyní pohybuje kolem 35%.

Autoři zmíněné vědecké studie z Národního institutu pro zdraví a medicínu v Tokiu došli ke zjištění, že lidé stravující se podle japonského jídelníčku mají o 15% nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se stravují jinak. Snížené riziko se přitom vztahuje především na mozkové mrtvice.

Japonské stravování

V roce 2005 vydala japonská vláda nová výživová doporučení založená na tradičním japonském způsobu stravování, který je založen na nízkém příjmu nasycených tuků a průmyslově zpracovaných jídel a na zvýšeném přísunu sacharidů, pocházejících ze zeleniny a obilnin.

Zatímco u nás je pro osvětu používáno zobrazování pyramidy nebo talíře, japonská doporučení se zobrazují v podobě rotujícího kužele s talíři. Vedle toho, že se takto podávají jasná pravidla pro stravování, je v tomto případě připomínána i důležitost tělesné aktivity a hydratace.

„Schéma založené na talířích je snadno pochopitelné nejen pro ty, kteří jídla připravují, ale i pro ty, kteří je konzumují,“ vysvětluje Kayo Kuratani - jeden z vedoucích výzkumného týmu z Národního institutu pro zdraví a medicínu v Tokiu. „V této prezentaci se využívá znázornění jídel na talířích, které se podávají u stolu a nikoliv potravin používaných jako suroviny. To je pak snadno pochopitelné i pro ty, kteří jídla vaří jen někdy.“

Úmrtnost nižší o 15%

Japonské stravovací návyky přitahují výživové specialisty už dlouhou dobu.. Průměrný věk japonských žen bývá 87 let a muži se dožívají 80 let. Ve srovnání s celosvětovými průměry 73 a 68 let je to skutečně výrazný rozdíl.

Mnoho vědců se dlouho domnívalo, že na dlouhověkosti Japonců se podílí hlavně jejich geny, avšak tým vedený Kayo Kuratanim nyní zjistil, že tím nejdůležitějším je strava.

V rámci prováděné studie byl po dobu 10 let sledován životní styl u 36 000 mužů a 43 000 žen. Všichni vyplnili podrobné dotazníky o svém životním stylu, zdraví a stravovacích návycích jak na začátku, tak i po 5-letém a 10-letém přehodnocení.

Na základě takto získaných informací mohli vědci vyhodnotit, nakolik se účastníci studie přibližují oficiálním stravovacím doporučením. Základním zjištěním pak bylo to, že lidé, kteří se řídí těmito zásadami, vykazují až o 15% nižší rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby a mozkovou mrtvici.

Vědci upozorňují, že lidé, kteří konzumují hodně zeleniny a ovoce a k tomu dostatek ryb a masa, vykazují současně i nejlepší zdravotní stav. Současně i konstatují, že i když jsou ryby s masem ve stejné kategorii zavedených stravovacích doporučení, Japonci zkonzumují více ryb a ostatní zápaďané zase více vepřového a hovězího masa.

V závěru studie se uvádí: „Naše zjištění ukazuje, že vyvážená spotřeba energie, obilnin, zeleniny, ovoce, masa, ryb, vajec, sójových a mléčných výrobků, cukrovinek a alkoholických nápojů se podílí na dosahované dlouhověkosti u japonské populace tím, že snižuje hlavně rizika kardiovaskulárních onemocnění a mozkových příhod.“

Kayo Kuratani poznamenává, že japonský ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí provedl v roce 2010 významné úpravy v doporučeních. Japonci totiž do té doby konzumovali převážně bílou rýži, u které jsou známy souvislosti s mnoha chronickými chorobami. Upravená doporučení nyní uvádí, že sacharidy by měly tvořit 50-65% denní spotřeby potravin a že by Japonci měli dávat přednost celozrnným potravinám, jako je např. hnědá rýže.

Použité zdroje:

Originál: https://www.naturalnews.com/054207_longevity_Japanese_diet_epigenetic_factors.html

Odborníci z Harvardu prohlašují, že mléko není součástí zdravého stravování

Mléko je jedna z živočišných potravin, u které se podařilo vzbudit zřejmě nejsilnější dojem, že bez jeho konzumace se neobejdeme a že vynechat ho ze svého jídelníčku je nezodpovědné hazardování se zdravím (přestože více než polovina lidstva konzumaci mléka vůbec nezná a rozhodně jim nechybí). Odborníci z Harvard School of Public Health uveřejnili nové nutriční doporučení ve formě tzv. talíře zdravého jedení (Healthy Eating Plate), která je určena americkému ministerstvu zemědělství a dalším odborníkům. Univerzita touto novou směrnicí nahrazuje překonanou a zavádějící potravinovou pyramidu.

Zdůrazňují, že na rozdíl od předchozích doporučení,

není toto nové doporučení ovlivněno lobbisty z řad potravinářského průmyslu

a z potravinové pyramidy navrhuje úplně vyřadit mléko a mléčné produkty, zejména díky nebezpečí zvýšeného rizika rakoviny (častá spotřeba mléčných výrobků zvyšuje riziko rakoviny prostaty a pravděpodobně i vaječníků) a kvůli vysokému podílu nasycených tuků.

Experti z Harvardu ve své zprávě navrhují, že k získávání vápníku pro lidský organismus je mnohem vhodnější například zelenina jako je kapusta, brokolice nebo květák (dvojnásobný obsah vápníku než v mléce a vyšší využitelnost), dále například ze sojového mléka nebo luštěnin a ořechů.

V roce 1992 byl vytvořen (Food Guide Pyramid) "průvodce potravinovou pyramidou" - tento jednoduchý obrázek propagoval prvky zdravé výživy. O obsahu se vyučovalo ve školách, psalo se o něm v mnoha článcích a obrázek byl vylepován na etiketách potravin.

Nicméně, informace obsažené v této pyramidě byly založeny na vratkých vědeckých důkazech a byly výjiměčně aktualizovány, aby odrážely výrazný pokrok v našem chápání souvislostí mezi stravou a zdravím.

Food Guide Pyramid v roce 2005 nahradil "MyPyramid". Kritici si ale stěžovali na nejasnost a matoucí obsah a tak v červnu 2011 došlo k nahrazení

"MyPlate". Tato nová pyramida

shrnuje nejlepší dietní informace, které jsou dnes k dispozici

a nejsou vytesané do kamene, protože vědci nepochybně objeví nové informace v následujících letech pro zdravé stravování. MyPlate se změní tak, aby odrážel významné nové důkazy.

Zde jsou doporučení odborníků z Harvardu:

polovinu jídel tvoří zelenina a ovoce, přičemž brambory se nepočítají jako zelenina pro zdravé stravování, protože mají negativní dopad na hladinu cukru v krvi
čvrtinu tvoří celozrná strava, celá a neporušená zrna celé pšenice, ječmene, ovsa, hnědé rýže a potravin z nich vyrobených jako například celozrné těstoviny které mají nižší vliv na hladinu krevního cukru a inzulínu, oproti bílému chlebu, bílé rýži a dalším rafinovaným obilovinám
čtvrtinu tvoří protein, nejlépe ryby (ne krmené v klecích antibiotiky), kuřecí maso (určitě ne z velkochovu), fazole a ořechy. Omezte červené maso a vyhněte se zpracovanému jako je například slanina a klobásy
při přípravě stravy používejte zdravé rostlinné oleje - olivový, řepkový, sójový ... a vyhýbejte se částečně hydrogenovaným olejům, které obsahují nezdravé trans-tuky. Pamatujte si, že s nízkým obsahem tuku neznamená "zdravé"
pijte vodu, kávu nebo čaj. Vyhýbejte se sladkým nápojům, omezte mléko a mléčné výrobky - jedna až dvě porce denně pokud si to přejete a omezte džusy - maximálně malá sklenice denně