Načasování jídla hraje větší roli než jeho množství - potvrzeno ve vědecké studii

David Gutierrez

Pokud se snažíte přibrat nebo naopak si udržet zdravou váhu, pak množství konzumovaného jídla není až tak rozhodující jako jeho časové rozvržení. K tomuto překvapivému závěru došla studie, provedená vědci z ženské nemocnice v Brighamu, na the Tufts University a the University of Murcia a publikovaná v magazínu the International Journal of Obesity. (Staré, známé dodržování biorytmů).

„Tato poměrně rozsáhlá studie je zřejmě první svého druhu, kdy je doloženo, že načasování jídel předurčuje efektivnost hubnutí,“ sdělil Frank Scheer - jeden z vedoucích členů výzkumného týmu. „Naše výsledky ukazují, že časové rozvržení hlavních jídel by mohlo být důležitým faktorem u programů pro hubnutí.“

Studie byla prováděna u 420 lidí s nadváhou, kteří byli rozděleni na časné a pozdní jedlíky, podle denní doby, kterou upřednostňovali pro svá hlavní jídla (a protože byla studie prováděna ve Španělsku, největším jídlem dne byl oběd). Každý, kdo obědval před 15:00 hod byl klasifikován jako časný jedlík a lidé obědvající po této hodině zase jako pozdní jedlíci. Průměrný účastník studie zkonzumoval na oběd okolo 40% svého denního kalorického příjmu.

Všichni sledovaní lidé byli zařazeni do 20-týdenního programu pro hubnutí. Na jeho konci zaznamenali časní jedlíci významně vyšší úbytky váhy než pozdní jedlíci a také ztráceli svou váhu rychleji. Pozdní jedlíci vykazovali navíc i sníženou senzitivitu na inzulín, jež indikuje jejich vyšší riziko vzniku diabetu.

Jsou jídla konzumovaná dříve lépe zužitkována?

Vědci nenalezli u pozorovaných dvou skupin žádné rozdíly v kalorickém příjmu, ve výdeji energie, v délce spánku ani v hladinách hormonů, jež ovlivňují náš apetit - leptinu a ghrelinu. To svědčí o tom, že načasování jídel je samo o sobě významným faktorem ovlivňujícím hubnutí.

„Tato studie dokládá, že už samotné načasování příjmu stravy může hrát významnou roli pro regulaci váhy,“ řekla další autorka studie, Marta Garaulet. „Moderní terapeutické strategie by tedy měly být postaveny nejen na objemu kalorického příjmu a doporučeních z pohledu výživy - měly by být doplňovány i o časový rozvrh hlavních jídel.“

Vědci zatím ještě nejsou schopni vysvětlit, proč se časování jídel ukázalo být tak důležité, ale předpokládá se, že to má hodně co dělat s našimi tělesnými vnitřními hodinami, neboli s cirkadiánním rytmem. Jeho vliv na tělesné procesy je odhalován v poslední době stále častěji.

„Z pohledu denní doby tělo zpracovává stravu odlišně,“ konstatuje F. Scheer. „Glukóza je například z krve odebírána snadněji ráno než navečer. Ale pokud je do orgánů nebo tělesných tkání přiváděna a přitom není požadován výkon, může v nich být ukládána ve formě tuku.“

Zůstává ale dosud nejasné, do jaké míry jsou výsledky této studie aplikovatelné v zemích, kde bývá největším jídlem dne večeře (jako je tomu třeba v USA).

„Doporučujeme každému, aby jedl v průběhu dne tehdy, kdy je také aktivní,“ říká specialista na obezitu David Lau z the University of Calgary. „Běžně svým pacientům připomínám, aby snídali jako král, obědvali jako princ a večeřeli jako žebrák.“

Zdroje:
http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-01/bawh-ctt012413.php
http://www.theglobeandmail.com/life/health-and-fitness/health/how-when-you-eat-can-affect-how-much-weight-you-lose/article7959571/

Originál: http://www.naturalnews.com/038971_food_timing_eating_habits_meals.html